Synagoga Olomouc Olmütz
Muzeum umění Olomouc
Muzeum umění Olomouc
Rádio Dráťák Magazín

Židé za první republiky | Michal Frankl

„Židé v debatách [roku 1918 během formování československého národního státu] hrají jak pasivní, tak aktivní roli. Často jsou ale vylučováni z národa. Týká se to třeba českých židovských umělců, spisovatelů, dramatiků, pro které v národě jako by nemělo být místo …

On demand | Rádio Dráťák | 26.8.2019

Rádio Dráťák Magazín

26.8.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Michal Frankl Historiker
Ústav pro studium totalitních režimů
Historik Michal Frankl

… a ukazuje to tu nejistotu řady českých nacionalistů a jako by se národ lépe definoval skrze to, že si řekneme, kdo k němu nepatří,“ popisuje historik Michal Frankl dobové dění.

23. srpen | „Mezinárodní den černé stuhy“

V tento den je každoročně již od roku 2009 Evropskou unií připomínán „Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu“, také známý jako „Mezinárodní den černé stuhy“. Má připomínat podepsání paktu Molotov-Ribbentrop z roku 1939 – smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik. O padesát let později proběhla v tento den v pobaltských zemích demonstrace „baltský řetěz“, během níž lidé vyjádřili svůj nesouhlas se sovětskou okupací.

T. G. Masaryk na návštěvě Palestiny, Jeruzalém 10. 4. 1927
MÚA AV ČR, sbírka ÚTGM 47/1
T. G. Masaryk na návštěvě Palestiny, Jeruzalém 10. 4. 1927

Relativně přátelské klima v národním státě

V dnešním vysílání Rádia Dráťák se vrátíme do období relativně přátelského v porovnání s tím, co se událo a co mělo teprve přijít. S Michalem Franklem, historikem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, se přeneseme do časoprostoru první československé republiky, do národního státu, dnes již často zidealizovaného, ve kterém židé jako všechny další menšiny měli problematickou pozici.

„Židé se ve válečných diskurzech stávají symbolem neloajality k národu a postupně skupinou, která je líčena jako lidé, kteří jsou loajální k habsburské monarchii, ke státu, který nás dovedl do války, který zklamal, který je protinárodní a jsou stavěni do protikladu k národu. A tady ta výtka té neloajality přetrvala konec první světové války a byla velmi slyšet v nacionalistických, ale často i v jiných médiích ještě ve 20. letech,“ vypráví historik Michal Frankl, zabývající se především výzkumem holokaustu a uprchlickou politikou zemí střední a východní Evropy ve 20. století.

Synagoga České Budějovice Budweis
ČT24
Českobudějovická synagoga z konce 19. století, zničena v červenci 1942

Židé národnostní skupinou

Vznikem Československého státu získali židé status národnostní skupiny. V roce 1921 se během sčítáni obyvatelstva přihlásilo k židovskému vyznání 375 000 osob. Rok 1918 s sebou přináší potvrzení a posílení židovských občanských práv, avšak ne pevnou půdu pod nohama.

K druhému tématu dnešního Rádia Dráťák:
Nelehká studentská léta Jiřího Lisnera

„V Československu fungovala vynucená spolupráce politických stran v tzv. Pětce, která spojovala strany, jak z levé, tak pravé strany politického spektra a tím způsobem do jisté míry omezovala použitelnost antisemitské propagandy zejména ze strany nacionalistické pravice třeba vůči sociální demokracii. Takže paradoxně by taky šlo říct, že tady ten úbytek intenzity antisemitismu šel ruku v ruce s politickým uspořádáním, které omezovalo československou demokracii,“ vysvětluje Frankl.

6.5.2019 | Rádio Dráťák | Film „Bílá nemoc“ | Blížící se výročí konce druhé světové války

1.12.2018 | Český historik Frankl získal na projekt o uprchlících ve 20.století prestižní grant

5.11.2018 | 80 let poté | Rádio Dráťák | Křišťálová noc a deportace Židů

Dnešním prvním hostem Rádia Dráťák je historik a také výzkumný pracovník z vídeňského Wiesenthalova institutu pro výzkum holokaustu – Michal Frankl. Magazín si pusťte na Radiu Burgenland od 21:10 hod.