Rozhlasové pořady jsou vysílány na Rádiu Burgenland (94,7). Televize ORF připravila nový 25minutový televizní magazín pod názvem „České ozvěny | Slovenské ozveny“. Příspěvky vysíláme v českém a slovenském jazyce. více …
Dnešním hostem magazínu Rádio Dráťák je Gero Fischer, rakouský slavista, působící na Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity. Každopádně ještě v 60. letech jeho život vypadal úplně jinak. Byl právě studentem lingvistiky na filozofické fakultě Karlovy univerzity. více …
Naše redakce tentokrát navštívila výstavu o Janu Palachovi v Galerie auf der Pawlatsche. Dále zavítala do české restaurace Böhmerwald a její kuchyně. V plesové sezóně jsme neopomenuli ani bál vídeňských Slováků, konaný znovu po 6 letech. A nakonec jsme pro Vás připravili krátký záznam z divadelního představení Dušana Pařízka z Volkstheatru „König Ottokars Glück und Ende“. více …
Je exil vyhnanství nebo vystěhovalectví? Je důstojnější do exilu odejít a učinit tak z vlastní vůle a dobrovolně, než nechat se k tomu přinutit? Takové otázky si klade jedinečné soukromé muzeum českého a slovenského exilu 20. století v Brně, z kterého Magazín Dráťák přináší reportáž. více …
Na začátku ledna praskala Slovanská Beseda ve Vídni skoro doslova ve švech, své šesté cédéčko tam totiž přišel prezentovat vídeňsko-pražský, ale vlastně spíše celosvětový operní pěvec Adam Plachetka. Nové CD nese název „Každý jen tu svou..." více …
„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí,“ tak zněla jedna z posledních slov mladého studenta Jana Palacha během rozhovoru s psychiatričkou Zdenkou Kmuníčkovou, nahraný na kazetový magnetofon v pražské nemocnici v Legerově ulici 17. ledna 1969. V Galerie auf der Pawlatsche se na tuto velkou českou osobnost také vzpomínalo. více …
Druhé téma nejnovějšího Dráťáku Vás zavede na Institut slavistiky Vídeňské univerzity. „Mezi filo- a antisemitismem? Židé v české literatuře“ - tak zněla přednáška Jiřího Holého z Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který ještě koncem listopadu minulého roku zavítal do Vídně. více …
Slyšeli jste někdy o fenoménu nejslavnější české mýtické bytosti 20. století - Pérákovi? Asi nejustálenější obraz tohoto tajemného fantoma je zahalená postava s pružinami na nohách, přeskakující i ulice. Prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí. více …
Přechod do nového roku bývá spojen s bilancováním s rokem minulým a výhledem do lepších zítřků. My v dnešním vysílání propojíme obojí. Ohlédneme se ještě jednou, ale už doopravdy naposled, za padesátiletým výročím pražského jara výstavou fotografií „Přišli jsme v roce 1968“. A poslechneme si novoroční přání adresovaná České republice a české menšině ve Vídni. více …
Věděli jste, že původně se v českých zemích a nejenom v nich věšel vánoční stromeček ze stropu špičkou dolů? Traduje se, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce roku 1812 ve svém libeňském sídle ředitel stavovského divadla Jan Karel Liebich. více …
Kētos je velryba snu, příšera Múzy. Ve Vídni, ale zároveň také v Praze se objevilo nové nakladatelství – Kētos. Zaměřuje se na divokou poezii a dobrodružnou, poetickou prózu. Za nakladatelstvím stojí dvojice Ondřej Cikán a Anatol Vitouch a jejich divadelní a literární skupina Die Gruppe. více …
Písničky jako „Po starých zámeckých schodech“, „U svatého Matěje“ nebo „Já neumím Shimmy“ mohou být pro některé méně známé, jiní znají slova všech a ostatní si třeba hned nevybaví autora. Možná napoví „Ta naše písnička česká“. Ano, složil je písničkář, herec a skladatel Karel Hašler, který byl za své vlastenectví navždy umlčen – poslán do koncentračního táboru Mauthausen. Jeho tvorba ale zní dál, a to i dnes - ve Vídni. více …
Česko-slovenský národnostní magazín „České ozvěny | Slovenské Ozveny“ Vás na konci roku zavede na dvě výjimečné výstavy, nesoucí s sebou silná poselství. Čeká na Vás také obsáhlejší reportáž o boji za mateřské jazyky národnostních skupin. více …
Vídeňský centrální hřbitov je s rozlohou přes 2,5 kilometru čtverečních druhým největším v Evropě. Odpočívá tu přes 3 miliony mrtvých ve zhruba 330 tisíci hrobech, jezdí tu autobus, který má 20 zastávek. Na tomto obrovském prostoru se nachází také asi 3 tisíce českých hrobů. více …
Dnešním hostem magazínu Dráťák je mladá česká politoložka Anna Pospěch Durnová, která žije ve Vídni od roku 1997. Dnes působí na vídeňském Institutu vyšších studií. Píše a komentuje pro různá česká média rakouské politické dění a vysvětluje místní politickou scénu. více …
V dnešním vysílání Rádia Dráťák na Vás čeká příspěvek z nedávno zahájené výstavy „Das Herz so schwer wie Blei“. Představuje umělecké grafiky a malby, vytvořené v letech 1941-45 v terezínském ghettu. Skze díla promlouvají nejen dospělí, ale i děti. více …
Ještě v rámci oslav výročí sta let od založení samostatného Československého státu se žákyně a žáci gymnázia Školského spolku Komenský pustili do projektu Bewegte Bilder/ Živé obrazy. Po chodbách gymnázia se hemžily známé osobnosti, spjaté s česko-slovenským prostředím z nejrůznějších oborů. více …
To, proč je například ještě i dnes často nazýván démonem Rakouska a Evropy nebo to, jaký byl jeho vztah k českému obyvatelstvu a jak vypadaly jeho politické idee, se dozvíte v dnešním vysílání Rádia Dráťák od historika Miroslava Šedivého, renomovaného znalce metternichovské látky. více …
Je rok 1938, v noci z 9. na 10. listopadu 1938 jsou nacisty napadáni Židé v Německu a s jednodenním zpožděním i v obsazeném Rakousku a v okupovaném českém pohraničí. Jsou ponižováni, napadáni, vražděni či odváženi do koncentračních táborů. Tomuto hromadnému násilí na Židech nacisté dali název Křišťálová noc. více …
Sokol a přátelé slavili zase po roce moravské hody. V dnešním vysíláním rádia Dráťák uslyšíte letošní návštěvníky hodů, třeba i Jitku Komutzki, manžele Gulovi nebo Annu Vaďurovou z Vlastenecké omladiny, která dorazila v jednom z nejhezčích krojů večera. Druhým tématem českého magazínu Rádio Dráťák je životní cesta Jiřího Chmela. více …
Minulý rok se někteří z nich podívali do Brna vůbec poprvé. Také mezi sebou navázali úplně nové kontakty. 120 potomků historicky významných židovských továrnických rodin Löw-Beerů a Tugendhatů se ze všech koutů světa sjelo v rámci kulturního festivalu „Meeting Brno“ do moravské metropole, dříve známé jako „moravský Manchester“. více …
