S profesorkou politické sociologie z Institutu sociologie Vídeňské univerzity Annou Durnouvou jsme si povídali o prezidentské volbě v České republice. Proč by se Češi žijící v zahraničí měli zajímat o prezidentskou volbu, když žijí v Rakousku? V čem to má jediná kandidující žena složitější a co je její předností? Kdo z kandidátů a kandidátek by mohl mít podle Durnové schopnost společnost spojovat? Jaké vlastnosti by měl mít ideální prezident a na co by se měli voliči při výběru zaměřit?
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR
ORF Češi Podcast ORF SOUND
ORF Češi Podcast SPOTIFY
ORF Češi Podcast APPLE
ORF Češi Podcast GOOGLE
„Prezidentský úřad bojuje s letitou představou toho, že se zrodí nějaká mimořádná politická osobnost, která je i mimořádným člověkem. Takové nároky klademe i na současné kandidáty a já se asi trochu cynicky domnívám, že takové osobnosti se nerodí v každém politickém období. Někdy se hodí od ideálních vzorů a přehnaných nároků odhlédnout, nebo neměřit tak přísně, ale ta hranice, v jakém případě měřit přísně a kdy ne, je u každého individuální.“
Mluvili jsme i o tom, proč je prezidentská volba tak polarizovaná, jaký vliv na volbu mají průkumy veřejného mínění a jak významný je politický marketing. Podle Durnové je zcela v pořádku, že volba vzbuzuje emoce a zhodnotila i prezidenta Miloše Zemana:
„Politika je něco, co souvisí s naším životem, je odrazem toho, v jaké společnosti žijeme a i když do toho dáváme ingredience v podobě politického marketingu, tak v podstatě stejně jsou to zase nějaké hodnoty a něco, čemu přikládáme nějakou váhu a hádat se o tom mně přijde mnohem srozumitelnější, než jestli si dám knedlíky se zelím nebo s šípkovou omáčkou. Je to součást politického rituálu a mělo by být v pořádku, že se o tom pohádáme, že si řekneme – já chci toho, já nechci toho, pak jednoho zvolíme, potom se zase uklidníme a pak ať už to bude kdokoliv, bude společnost spojovat a to je něco, co já vyčítám prezidentu Zemanovi, že toto z pozice vítěze nedokázal.“
Volba
Prezident je v ČR volen přímou volbou, což znamená, že prezidenta nevolí Parlament, ale hlasují občané starší 18 let na základě volebního práva. Kandidát na prezidenta musí být svéprávným občanem ČR, kterému je minimálně 40 let. Zvolený prezident smí vykonávat funkci maximálně dvě volební období, to znamená, že smí opětovně kandidovat pouze jednou. Volební období trvá pět let. Kandidáti připuštěni k lednovým prezidentským volbám:
Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Josef Středula, Tomáš Zima
Předvolební průzkumy dlouhodobě skloňují nejvíce tři jména:
Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Tito tři kandidáti v průzkumech obsazují první tři příčky, jejich preference v průběhu času kolísají.
