Právnička, po které je v Česku pojmenováno bezpočet ulic, byla oběšena 27. června 1950. A s ní další mužští členové nekomunistických stran. Komunistická justice je odsoudila k trestu smrti za údajnou velezradu a vyzvědačství ve vykonstruovaném procesu. Plného očištění svého jména se Milada Horáková dočkala až po roce 1989.
Letošní vzpomínkovou kampaň „Jdu s hlavou vztyčenou“, která přibližuje osud Milady Horákové, zahájila už ve středu u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě iniciativa „Bez komunistů“. Postupně se přidávají i další organizace a instituce, které její odkaz oživují.
Památku justiční vraždy Milady Horákové připomnělo promítání na sídlo KSČM v centru Prahy
Například ve videoformátu ožila Milada Horáková v noci na 27.června na sídle Komunistické strany Čech a Moravy v Praze. Promítání záběrů přihlížely desítky lidí. Archivní záběry ze soudního procesu ozářily fasádu budovy krátce před půlnocí a měly by podle vyjádření organizátorů běžet až do rozbřesku, tedy přibližně do sobotní půl šesté ráno.
Letošní pietu za Miladu Horákovou silněji než dříve sdílí také pražský magistrát. Včera v metru zazněla audiokoláž z procesu s Horákovou. Zazněly ale i kritické hlasy, také současných komunistů, kteří mluví o „rozdmýchávání nenávisti“.
Podle Paměti národa bylo za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 spácháno 248 justičních vražd. Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Právnička byla oběšena 27. června 1950.