S Petrem Janečkem o prvním a posledním českém superhrdinovi

Slyšeli jste někdy o fenoménu nejslavnější české mýtické bytosti 20. století - Pérákovi? Asi nejustálenější obraz tohoto tajemného fantoma je zahalená postava s pružinami na nohách, přeskakující i ulice. Prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí.

On demand | Rádio Dráťák | 14.1.2019

Rádio Dráťák Magazín

14.01.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

S Petrem Janečkem, uznávaným etnologem a folkloristou, působícím na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se v Českém centru Vídeň sešla Pavla Rašnerová.

pérák spring man

orf | pavla rašnerová

Janeček se zabývá především současnými pověstmi a fámami, jejichž část zakomponoval do svého cyklu povídek Černá sanitka, která se v Česku dočkala velké oblibě – vzniklo jak televizní a rozhlasové zpracování, tak i divadelní. Díky svým studiím je uznávaný i za hranicemi.

Příběhy očitých svědků

„Pokud někdo tvrdil, že Péráka viděl, tak ho viděl jen velice krátkou dobu, když právě něco přeskočil. Většina lidí se shodovala na tom, že Pérák byl spíš světlé barvy, byl bílý. Taky se často vyskytoval v okolí hřbitovů, takže mohl vypadat jako duch nebo jako nějaký přízrak v rubáši. Tím se trošku liší od toho, jak Péráka kreslí třeba současná komiksová a výtvarná kultura,“ popisuje Pérákův vzhled Janeček.

Pérákův souputník pražský Golem

pérák spring man petr janeček

orf | pavla rašnerová

Etnolog Petr Janeček se v posledních letech zabýval intenzivní badatelsko u činností – věnovanou záhadnému Pérákovi, která vyústila v obsáhlou populárněvědeckou publikaci „Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou“, vydanou v roce 2017. Ne vždy bylo na Péráka pohlíženo jako na hrdinu, jeho postava je i zčásti kontroverzní. „Před druhou světovou válkou byl Pérák spíš negativní postavou, byl chápán jako nějaký zloděj, škůdce nebo lupič, který využívá právě ta skákací péra k tomu, aby přeskočil třeba nějakou vysokou ohradu a něco ukradl, popřípadě byl spojovaný s nějakými násilnými, často sexualizovanými útoky na ženy,“ objasňuje temnou stránku Péráka Janeček.

Petr Janeček | Péráka se údajně báli nacisté i němečtí vojáci

Pérák byl v českých zemích známý již od 20. let 20. století. Každopádně velmi aktivní byl za druhé světové války, ve které bojoval proti nacistickému režimu, což potvrzují i mnohé folklorní příběhy, na základě kterých se díky své oblíbenosti dostaly do populární a umělecké kultury. K Pérákovi se Petr Janeček nedostal jen tak náhodou:

„Moje babička, která pocházela z východních Čech, z Hořic, byla během druhé světové války totálně nasazena v muniční továrně v Poličce. Večer chodila z té továrny s podobně starými děvčaty z noční směny a navzájem se strašily - ‚Ježíšmarjá, představte si, kdyby na nás vyskočil ten Pérák’ - a bály se toho a shodou okolností jako dozorce tam byl nějaký vysloužilý Rakušan - voják, který už nebyl v aktivní službě a ony se ho ptaly, jestli je na tom Pérákovi něco pravdy a on jim říkal - asi si to vymyslel - že toho Péráka se bojí nacisté, i němečtí vojáci.“

Tajemná postava Péráka za druhé světové války

Pérák v období druhé světové války působil ve velkých průmyslových městech – v Praze, Brně, Hradci Králové, v Plzni, Pardubicích či Zlíně. To byla jeho největší sláva. Zajímavé je, že nejstarší vyprávění o něm pocházejí z oblastí, kde dříve žilo německy mluvící obyvatelstvo. Dokonce existují i výpovědi očitých svědků: „Taková hezká vzpomínka je od jedné pamětnice, která byla malá holčička a šla v roce 1944 v Praze na Staroměstském náměstí na mikulášské vánoční trhy. Tehdy probíhala německá ofenzíva v Ardenách a Němci v Praze mohutně slavili, protože věřili, že se válka obrátí a nacistické Německo vyhraje. Ona pak šla s rodiči na tramvaj na Karlovo náměstí. Panovala tam skleslá nálada a česky hovořící lidé byli smutní z toho, jak ty Němci slaví a že ta válka možná neskončí a najednou někdo vykřikl - ‚Podívejte, Pérák!’ a přes tramvaj podle té mé pamětnice přeskočil nějaký tmavý stín a zmizel v parku.“ Lidé díky podobným momentům získávali důvěru a objevoval se u nich optimismus, že válka přece jen možná brzy bude mít konec.

pérák spring man

orf | pavla rašnerová

Konec Péráka a přenesení do filmu a komiksu

pérák spring man

orf | pavla rašnerová

Pérák komiksovým hrdinou

Pérák byl znovuobjeven až v 80. letech 20. století, kdy jej čeští autoři znovu vytáhli na světlo – Milan Knižák či Ondřej Neff. S příchodem nového tisíciletí se o něj začali zajímat i mladí tvůrci a Peráka dostali do komiksu. Na rozdíl od amerických hrdinů, kteří jsou autorsky uměle vytvoření, je Pérák autentický, ve kterého lidé skutečně věřili. Perák ale není ve skutečnosti čistě českou záležitostí. Podobná vyprávění existují v mnoha dalších zemích – především ve střední a východní Evropě. Každopádně první pověst o Pérákovi se objevila ve Velké Británii.

Rakouský Pérák? Slyšeli jste o něm?

Pokud byste se s Petrem Janečkem z Univerzity Karlovy chtěli podělit o své příběhy s Pérákem, můžete se ozvat přímo jemu na e-mailovou adresu: petr.janecek@ff.cuni.cz nebo napište k nám do redakce.

14.01.2019 | Rádio Dráťák | Jiří Holý | Mezi filo- a antisemitismem | Židé v české literatuře

Rozhovory s vědci Petrem Janečkem a Jiřím Holým si můžete poslechnout v dnešním vysílání rádia Dráťák. Natočila a zpracovala je pro Vás Pavla Rašnerová. Magazínem Vás provede Tereza Chaloupková.

pérák spring man

orf | pavla rašnerová

Linky