Průtahy s realizací památníku polskému králi Janu III., který Vídeň zachránil před Turky
Památník měl být odhalen letos u příležitosti 335. výročí bitvy u Vídně, kde se 12. září podařilo evropským národům zastavit postup útočícího tureckého vojska. Ve Vídni ale už polský král několik menších památníků má, například na Sobieskigasse a Sobieskiplatzu a je mu také věnována Sobieski-Kapelle v Josefskirche na Kahlenbergu.
Profimedia.cz
Úmysl vytvořit památník se objevil v roce 2011. Stát měl na Kahlenbergu, odkud Sobieskeho jednotky proti Turkům vyrazily. Kvůli stavbě vznikla komise a několikrát se sešly orgány Vídně a Krakova. Mnoho let se také na památník vybíraly peníze, napsal server polského veřejnoprávního rozhlasu Polskie Radio.
Plán se zkomplikoval, když se novým starostou Vídně stal v červnu Michael Ludwig ze sociální demokracie. Od té doby se radnice údajně obává, že stavba nebude „politicky korektní“. Objevily se i informace, že představitelé Vídně památník chtějí, ale bez polského krále. Návrh podoby památníku od polského sochaře Czesława Dźwigajeho byl ale teď zavržen. Čeká se na nové vyhlášení soutěže a nové návrhy podoby uctění památky polského vojevůdce.
(c) Wikipedia (Bild: zVg)
Autorem původního návrhu památníku byl polský sochař Czesław Dźwigaj. Současný postoj Vídně jej překvapil. Tvrdí, že jeho návrh je částečně realistický a částečně abstraktní. Nezobrazuje prý však nikde půlměsíc ani žádné jiné symboly Turecka či islámu. Dźwigaj zároveň upozornil, že ve Vídni již stojí dva památníky tatarské kavalerie, která v bitvě bojovala po boku Sobieského. Polsko a polského krále ale prý nepřipomínají.