Akademický projekt „Acoustic Caves“ | V metropoli architektury

Celoateliérové téma „Akustické jeskyně“ vychází z myšlenky navržení budovy filharmonie v Londýně. Jde o společné projekty - jak interierového designu, tak architektury - ateliéru Architektury III Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Výstava vtahuje diváka do podivuhodného světa nečekaných tvarů a překvapivých objevů, ve kterém hrají stejně důležitou roli - světlo, prostor a hudba.

On demand | Rádio Dráťák | 23.7.2018

Tato reinstalace výstavy, letos prezentované již na Milano Design Week, se přesouvá z metropole designu do metropole architektury – Vídně, a sice do galerie Českého centra.

„Je to vlastne jeden z termínov architektúry, ktorý skúma architektúra zvnútra. Jaskyňa je vlastne priestor bez obalu, bez vonkajšku a je to jeden z momentov, ktorý súčasná architektúra zaujíma a ktorý rieši, skúma a hľadá jeho hranice, možnosti. Téma jeskyně je dost populární v posledních třech, čtyřech letech. Především před dvěma lety Christian Kerez navrhl švýcarský pavilon v Benátkách jako amorfní, ne přesně formulovanou jeskyni. Dalším zajímavým projektem, který probíhal právě ve Vídni, byl výzkum ateliéru Grega Lynna na Angewandte, který se také zabýval jeskyní, respektive papírovou jeskyní a pro nás ten archetyp jeskyně, zároveň materiálový výzkum Davida Kovaříka, byla zajímavá možnost, jak to skloubit,“ představují téma „akustické jeskyně“ vedoucí ateliéru - Architektura III - profesor Imrich Vaško a jeho asistent Shota Tsikolyia na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze.

Centrálním objektem je již zmíněný experimentální pavilon CoEx, který Vám za malý okamžik podrobněji popíše jeden z jeho autorů – David Kovařík, student doktorského programu na UMPRUM, z ateliéru Architektura III: „Na té typologii je zajímavé, že jeskyně nevychází nikdy z nějakého předem určeného tvaru. Na začátku, když vstupujeme do jeskyně, tak způsob, jakým jeskyně vzniká, jak se v čase pořád mění, jak v ní teče voda, všechno je úplně náhodný a emergentní samovznikající proces. Vystavený objekt se jmenuje CoEx – Controlled Expansion - a v tomto případě jsme pracovali s polyuretanovou pěnou, která expanduje, která je na začátku úplně tekutá. Protéká tou jeskyní, protéká prostorem a v procesu tuhne. Ačkoli na začátku má tekutou funkci, tak na konci přijímá tu statickou a nosnou. Jednotlivé černo-bílé polygony jsou v podstatě frameworkem, mřížkou, přes kterou se pěna může pohybovat a my jsme schopni skrze ten framework, skrz perforaci ji kontrolovat a dál s ní pracovat, což je v architektuře něco naprosto nového."

„Jaskyňa je aj zároveň určitým prototypom hudobnej sály, priestoru pre hudbu a je to jeden zo súčasných fenoménov architektúry svetovej. Stavajú sa nové filharmónie po svete, pripravuje sa nová filharmónia pre Londýn, Praha pracuje na realizácii a príprave súťaže na výstavbu novej filharmonickej siene, takže vlastne od fineartu, cez design až po priestory a architektúru ako stavbu a vlastne to všetko zohľadňuje ten termín – jaskyňa – pre náš výzkum,“ vysvětluje profesor Imrich Vaško z pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové, pod jehož vedením vznikla výstava „Acoustic Caves“, která před necelým týdnem dorazila do Vídně.

Součástí jsou i exponáty studenta Štěpána Krahulce: „Druhý objekt, tak to je už hotová budova, kterou jsme dodělávali na klausury. Je zasazená do kontextu Londýna, je také 3D tištěná. Je tam vidět fasáda a řešení přístupů do interiéru formou 3D labyrintu, potom napojení na ulice Londýna a opět to má nohy, mimozemský. Chtěl jsem vytvořit něco prehistorickýho, ale pro budoucí generace. Ten dům má pod zem zapuštěný chapadla, který fungujou jako nosný prvek, ale zároveň i jako něco matoucího, co vlastně když – nevím, kdo tady pak bude na tý planetě – to tak za 2000 let někdo objeví, tak nebude vědět, jestli to byl dům, zvíře nebo úplně něco jinýho.“

Ateliér A3 je epicentrem testování nových metod navrhování a strategií v architektuře. Klade si za cíl také prověřování duality „architektura a atmosféra“. V rámci výstavy narazíte dále na sedací objekty „SoFa“ Daniela Svitáka: „Vytvářel jsem je za pomocí stahování molitanových velkých desek a následného zalaminování jedné strany, čímž se z pokrouceného tvaru molitanu stal tvrdší artefakt stálejšího tvaru. Tím, že deska toho molitanu byla zpevněná, tak se na tom dá sedět nebo různě polehávat. Každý si na tom najde svou pozici, jsou hodně variabilní. Člověk na tom musí hodně hledat, co je vlastně to stabilní nebo nestabilní místo.“

To, jak se sedí na výstavním objektu „SoFa“ nebo jak vypadá zblízka návrh hudebního centra pro Londýn „Philharmonic Cave“ a rozměrný experimentální pavilon „CoEx“ se můžete přijít na vlastní kůži a oči přesvědčit do vídeňského Českého centra.

Celé vysílání si poslechněte v magazínu Dráťák. Jej a novinky pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Magazínem Vás provede Pavlína Woodhams.

06.08.2018 | Artikel auf Deutsch | Akademisches Projekt „Acoustic Caves“ | In der Architekturmetropole

17.07.2018 | Acoustic Caves | Výstava projektu Ateliéru architektury III ve Vídni

Linky

• Výstava „Acoustic Caves“ | České centrum Vídeň
• Acoustic Caves ve Vídni | UMPRUM