Bedřich Koutný | Palachův čin byl doceněn až po 20 letech

Za tak zvaný Palachův týden se označuje období série občanských nepokojů na Václavském náměstí v Praze, které byly prvním signálem blížícího se konce komunistického režimu v Československu. Na jeho průběh vzpomínal v našem pořadu jeden z organizátorů pietní akce, bývalý disident, chartista a zakladatel jedné z protirežimních iniciativ SPUSA Bedřich Koutný.

On demand | Rádio Dráťák News | 27.1.2014

Palachův týden začal v neděli 15. ledna 1989. Lidé přišli na Václavské náměstí k pomníku sv. Václava položit kytice pro Jana Palacha. Jenže bezpečnostní složky nato zareagovaly vodními děly, zatýkáním a jinými represemi. Akce na rozdíl od předchozích protestů neutichly. „Historická paralela hrdinského činu jakoby tehdy rozhýbala občany, kteří už se osmělili vyjít do ulic a vyjádřit veřejně svůj názor,“ říká Bedřich Koutný. Praha tehdy zažila asi největší protesty proti komunistickému režimu.

Podle Koutného byl Jan Palach ve své době sice hrdina, ale normalizační režim se celý význam jeho oběti snažil smazat. „Až teprve po dvaceti letech se naplnila idea jeho sebeobětování, když vyburcovala hlavně mladé lidi a vygradovala v události, které skončily pádem režimu,“ vzpomíná.

Byli jsme dělníci samizdatu

Jednou z nejvýznamnějších akcí odporu vůči předlistopadovému režimu v období normalizace se stala Charta 77. Vedle ní však existovalo ještě mnoho dalších skupin, které se vymezovaly vůči totalitnímu režimu, ať už šlo o náboženské kruhy, ekologická hnutí či jiné nezávislé iniciativy. Všechny měly společného nepřítele a režim jim to odplácel šikanováním v práci i v osobním životě, cílenou propagandou i vězněním. Svému neodvratitelnému pádu však nakonec zabránit nedokázal.

„Založili jsme Společnost přátel USA jako takovou trucakci pro lidi, kteří se báli podepsat Chartu 77 a toto členství se zdálo méně nebezpečné,“ říká Koutný. Signatáři SPUSY navazovali na prvorepublikovou tradici. Už po 1. světové válce vznikla podobná organizace, která fungovala až do komunistického převratu v roce 1948. Na konci 80. let měla iniciativa více než 4000 členů.

Mezi organizace, které reflektují pětadvacáté výročí Palachova týdne v Československu, se letos zařadila i Knihovna Václava Havla. Pořádala několik akcí, mezi jinými i průvod od Filosofické fakulty Karlovy univerzity a veřejnou debatu s významnými osobnostmi na téma Jan Palach a Československo 1989. Ta proběhla v Mramorovém sále pražské Lucerny, kde se setkalo několik významných osobností, pamětníků a někdejších disidentů. „Byl jsem trošku dojatý při vzpomínkách na všechny ty události.“

Více o disidentství Bedřicha Koutného a vzpomínkách na předlistopadové události roku 1989 uslyšíte v pořadu Rádio Dráťák News. Dílem vás provede Pavlína Woodhams.