Vídeňští Češi v odboji | Jiří Plachý

Krátce po anšlusu Rakouska hitlerovským Německem v roce 1938 se projevila síla československé zpravodajské služby. O několik let později funguje ve Vídni aktivně již řada českých odbojových skupin. Mnozí vídeňští Češi se připojili k aktivitám ilegální Komunistické strany Rakouska nebo tvořili výraznou složku v československé zahraniční armádě.

On demand | Rádio Dráťák | 8.4.2019

Redakce magazínu Dráťák se potkala s historikem Jiřím Plachým z Vojenského historického ústavu Praha, den po jeho přednášce na stejné téma v Českém centru Vídeň, v Dokumentačním archivu rakouského odboje ve Vídni.

Vzdor za Libuší

Po březnovém anšlusu Rakouska v roce 1938 došlo ke zrušení parlamentu a rozbití všech politických stran. Asimilační tlak stále sílil a vyvrcholil tak v český odboj proti diktatuře, čítající stovky vídeňských Čechů. Skupina Libuše byla jednou z prvních odbojových formací. „Jednalo se o lidi, kteří byli členy stejnojmenného spolku, který byl nacisty rozpuštěn. Následně se ale podařilo činnost tohoto spolku obnovit pod jinou náplní. Diskutovali o budoucím státním zřízení v Československu, nutnosti obnovy Československa. Nicméně už v roce 1940 byla skupina rozbita gestapem a 13 odbojářů bylo zatčeno a následně uvězněno,“ přibližuje fungování odbojové skupiny Libuše Jiří Plachý.

Represe české národnostní skupiny

Silná agenturní síť československé vojenské zpravodajské služby využívala rakouského území pro propojení s Maďarskem a Německem. Avšak od května 1938 začalo gestapo pracovníky rozsáhle zatýkat. „Začaly různé represe, především v oblasti školství. Byly zastavovány české časopisy, rušeny české spolky, do českých škol byli dosazováni němečtí ředitelé. V roce 1941 byla zastavena činnost Sokola jako největší české tělovýchovné organizace. Češi se scházeli na bázi rozpuštěných spolků. Uvažovali o poválečném uspořádání Evropy, o nutnosti obnovy Československa, ale také o budoucnosti své nové vlasti,“ dále vypráví Plachý.

Česká sekce Komunistické strany Rakouska

Největší českou odbojovou skupinou proti nacistickému režimu tvořila tzv. česká sekce Komunistické strany Rakouska.

Tak byla označována vídeňským gestapem. Skupina se podílela i na mnohých útocích výbušninami či požárech proti institucím wehrmachtu. „Nejednalo se jen o komunisty. Zatčeni byli v rámci této skupiny i sociální demokraté, lidovci, Sokolové či členové dalších politických stran a sdružení,“ popisuje Plachý složení odbojářů uvnitř Komunistické strany Rakouska.

Ženy odbojářky

Na českém odboji se podílely i ženy, které bojovaly jak za své češství, tak především za svobodné Rakousko. „V české sekci KPÖ byly pozdější výrazné osobnosti české menšiny jako Irma Trksak nebo Antonia Bruha, které byly zatčeny v roce 1941 a následně zbytek války skončily v koncentračním táboře Ravensbrück. Stejně tak tomu bylo ve skupině Josefa Pojara. Jeho nejbližší spolupracovnice Marie Rausová byla spolu s ním zatčena a vězněna,“ vypráví host pondělního magazínu Rádio Dráťák, vojenský expert Jiří Plachý.

Katolický kněz zpravodajským důstojníkem

Odbojové skupině, organizované válečným parašutistou a českým katolickým knězem Josefem Pojarem, se podařilo téměř nemožné. Napojil se na československý odboj působící v zahraničí: "V březnu 1944 se mu podařilo dostat přes německo-chorvatské hranice.

Dostal se na území ovládané jugoslávskými partyzány, kteří ho následně předali jedné z britských vojenských misí, které tam působily a letecky byl odeslán do jižní Itálie, kde se mu dostalo zpravodajského výcviku. V té době tam působila československá vojenská mise, vyslaná z Londýna a nato přijal nabídku, vrátit se do Vídně jako zpravodajský důstojník," mluví Plachý o Pojarově životní cestě.

Exekuce vídeňských Čechů

Vídeňští Češi, pokud byli určeni k ochranné vazbě, tak směřovali do všech koncentračních táborů nacistické říše stejně tak jako Češi z Protektorátu Čechy a Morava. „Zajatí odbojáři velmi často končili v koncentračním táboře Mauthausen, kde bylo popraveno 28 příslušníků české sekce Komunistické strany Rakouska. To byla největší exekuce vídeňských Čechů, ke které během druhé světové války došlo,“ dodává pražský historik Jiří Plachý.

Rozhovor s vojenským expertem Jiřím Plachým, historikem z Vojenského historického ústavu Praha, pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Můžete si jej poslechnout v pondělním vysílání Rádia Dráťák 8.4.2019 od 21:10 na Radiu Burgenland. Moderuje Tereza Chaloupková.

Artikel auf Deutsch | 8.4.2019 | Radio Dráťák | Wiener Tschechen im Widerstand | Jiří Plachý

Linky

• Jiří Plachý | Vojenský historický ústav Praha
• Češi v odboji | České centrum Vídeň
• Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstands