Procházka Vídní po stopách velkých Čechů

Domy spojené s životy Tomáše Garrigua Masaryka, Josefa Hlávky nebo Leoše Janáčka - to byly zastávky na procházce Vídní, kterou uspořádal Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku.

On demand | Rádio Dráťák | 9.7.2018

Koho zajímalo, na jakém vídeňském gymnáziu maturoval pozdější československý prezident Tomáš G. Masaryk, nebo kdo byl stavitelem Vídeňské státní opery, mohl poslední květnovou sobotu přijít na procházku Vídní, kterou pořádal Kulturní klub.

Jeho předsedkyně Helena Baslerová, provedla Vídní všechny, které zajímala místa spojená s velkými Čechy. Přijela i početná skupina jak z Česka – tzv. Klub amerických dam, tak ze Slovenska - Spolek přátel Čechů na Slovensku z Bratislavy. První zastávkou bylo Akademické gymnázium na Beethovenplatzu, které navštěvoval Tomáš Gariggue Masaryk.

Bylo založeno už v roce 1553 a je to tudíž nejstarším gymnáziem ve Vídni. Tomáš Garrigue Masaryk na něm složil maturitu v roce 1872.

Další zastávka vídeňské procházky byla novorenesanční budova dnešní Vídeňské státní opery, která byla původně dvorním divadlem. Jednalo se o projekt dvojice architektů Augusta Sicarda a Eduarda van der Nüll, stavitelem byl jejich žák Josef Hlávka. Za tuto práci byl vyznamenán titulem císařský stavební rada. Na zdi opery visí od června 2016 Hlávkova pamětní deska, v češtině i v němčině.

Díky pilnosti Josefa Hlávky stojí Ringstraße

Archivní prameny uvádějí, že Hlávka během třinácti let postavil ve Vídni 142 staveb. Ať už to byly reprezentační veřejné budovy nebo činžovní domy. Proslavilo jej zejména spoluautorství vídeňské Ringstrasse, která oslavila v roce 2015 150 let.

Zajímavostí je, že se Hlávka angažoval při založení Spolku studentských kolejí českých vysokých škol pražských. Ten měl podporovat nemajetné studenty UK a ČVUT a poskytnout jim bezplatné ubytování s veškerým zaopatřením. Díky jeho iniciativě vznikla i Hlávkova kolej, coby reakce na tíživou situaci chudších studentů. Někdy se objevuje i pojem „Hlávkovi rytíři“ – studenti totiž směli koleje užívat pod podmínkou, že ovládnou perfektně jeden cizí jazyk a umění šermu.

Po opeře se skupina vydala směrem k Albertině, před níž stojí také skulptura, jejíž autor má české kořeny. Jedná se o Alfreda Hrdlicku a jeho Pomník proti válce a fašismu.

V sousedství vídeňské nejrušnější ulice pro pěší – tzv. Příkopů - Graben stojí kostel sv. Petra, který byl další zastávkou na okruhu po vídeňských českých stopách. Tedy lépe řečeno roh náměstí Petersplatz – Jungferngasse. Tam totiž stojí pamětní deska jednoho z nejvýznamnějších Čechů, rodáka z Hodonína a pozdějšího československého prezidenta – tatíčka Masaryka.

Janýr se v roce 1982 zasadil o desku TGM

Přemysl Janýr starší, zakladatel Kultruního klubu, byl iniciátorem myšlenky, sbírky a realizace umístění pamětní desky T.G.Masaryka v centru města.

Procházka přes centrum města skončila těsně na pomezí vídeňského Ringu. V budově nejstarší univerzity v německy mluvících zemích, jejíž základní kámen byl položen roku 1365. Universität Wien. A i zde zanechal své stopy Tomáš Garigue Masaryk, který na vídeňské univerzitě od roku 1872 navštěvoval filozofickou fakultu, a kde také obhájil svou slavnou habilitační práci – Sebevražda jako masový sociální jev současnosti.

Vysíláním Rádia Dráťák, které připravila Tereza Chaloupková, Vás provede Pavlína Woodhams. Pořad tentokrát doprovází výhradně písně Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers.