Re:publika | Brněnská oslava stoletého výročí založení první republiky

Již za pár dní, a sice v sobotu 26. května, začíná oslava století – festival Re:publika v Brně. Na tři týdny se otevřou dveře jak především brněnského výstaviště, tak celého Brna. Na návštěvníky čeká nabitý kulturní program v duchu motta „Buďme zase spolu“.

On demand | Rádio Dráťák | 21.5.2018

Do Vídně jej přijel představit jeho kreativní ředitel Pavel Anděl – v Česku známý také jako herec, hudebník a moderátor. Tisková konference CzechTourismu se konala tématicky v kavárně Museum, o jehož interiér se zasloužil Adolf Loos, rakouský architekt, narozený v Brně.

Název festivalu Re:publika v sobě skrývá rafinovaný odkaz, prozrazuje Pavel Anděl: „My se snažíme v rámci festivalu těch uplynulých sto let reflektovat, reagovat na ně, vytvářet jakousi reminiscenci. Dokonce i některé projekty se tak jmenují, například Re:lax zóna. To je sportovní zóna, kde si lidé budou moct vyzkoušet sporty v historickém i v tom současném modelu. To „re:“ je pro nás skutečně to ohlédnutí přes rameno. Rozhodli jsme se, že se budeme dívat do budoucnosti, že budeme vytvářet emoce a zážitky. V každém projektu, který dnes festival Re:publika má, je nějaká reflexe, nějaká reakce na těch uplynulých sto let. “

28. října 1918, na konci první světové války, po rozpadu Rakouska-Uherska vznikl samostatný Československý stát, zahrnující Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. V České republice je tento den nadále připomínán státním svátkem. Za jeho prvního prezidenta byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk a poté až na období druhé světové války existoval s různými obměnami až do roku 1993. Festival Re:publika brzy promění Brno na dějiště velkolepých oslav.

Jednou z hlavních ideí festivalu je také znovu propojení se s ostatními národy, proto nese motto „Buďme zase spolu“. Jak vysvětluje Anděl, což je ale i obecně známé, spolupráce se Slovenskem intenzivně pokračuje nadále. Další význam je globálnějších rozměrů. Xenofobie a strach nezmizely; národy, Evropa, ale i svět jsou v neustálém procesu nebo myšlenkách na dělení, a proto kreativní ředitel festivalu Re:publiku chce touto oslavou století ukázat, že jakékoliv obavy z čehokoliv neznámého nejsou na místě: „Zrovna nástupnické státy bývalé Habsburské monarchie by mohly být příkladem pro celou Evropu, že jsme schopni reflektovat těch 100 let, prožívat společně emoce současnosti a společně se dívat do budoucnosti.“

Zásadním projektem je „Příběhy fotek“, v jehož rámci byli vyzváni obyvatelé Česka, Slovenska, ale i Rakouska, aby si nechali vyprávět příběhy ke starým rodinným fotografiím, které by jinak možná jednou zůstaly obyčejnými fotkami bez konkrétních lidí a situací. S tím, že pamětníci odcházejí, odcházejí automaticky i dané příběhy a rodinné historie. Žáci základních a středních, ale i studenti vysokých škol hledali a nechali si vyprávět od svých předků historky, dnes zachycené již na dobových snímcích. Později je proměnili v komiksy, koláže nebo videa a nebylo jich málo. „My jsme se rozhodli, že ty malé dějiny jsou tím pravým DNA té historie. Na odrazu těch malých dějin, těch osobních dějin, které se týkají každé rodiny, ulice, školy, rohu, nároží, parku, tak potom ty reflektují to, co se v těch velkých dějinách dělo,“ dodává Anděl.

Návštěvníci festivalu prožijí významnou prvorepublikovou architekturu na vlastní kůži. Jedním z hlavních center bude brněnské výstaviště, které je přímo spjaté s prvním prvorepublikovým prezidentem. V roce 1928 se T. G. Masaryk rozhodl oslavit 10. výročí společného Československa. Jelikož nebylo snadné se dohodnout, zda se oslava uskuteční v Praze či Bratislavě, bylo zvoleno jiné město, a sice moravské Brno. Tam se v té době ale nenacházel k uskutečnění slavností žádný vhodný areál, a proto jej museli teprve vystavět. S entuziasmem začaly práce na výstavbě brněnského výstaviště. A právě zde v jeho prostorách se uskuteční velká část programu festivalu Re:publika.

Organizátoři si lámali hlavu s tím, jak návštěvníkům představí architektonickou složku té doby - funkcionalismus, v jehož duchu tvořili především věhlasní čeští a moravští architekti - a došli k závěru, že vlastně není třeba vymýšlet nějakou výstavu - co takhle vystavit budovy? Pavilon A, Pavilon Morava, Brno - Fuchsovy pavilony, divadlo architekta Emila Králíka, zámeček Viktora Bauera, jehož přízemí vytvářel Adolf Loos či také vila Tugendhat nebo Vila Stiassni. Výstava architektury nezahrnuje jen budovy samotné, ale po dobu festivalu budou doplněny speciální světelnou instalací.

České a Československé hranice přesahující je výstava „2 světy Alfonse Muchy“. Do Brna se podařilo přesunout devět největších pláten ze Slovanské epopeje a kompletní sbírku plakátů. Návštěvníci budou mít poprvé v historii jedinečnou šanci obdivovat tyto dva světy v jednom jediném pavilonu.

Světovou premiéru oslaví i projekt „Má vlast zblízka a nahlas“. Jde o speciální audiovizuální stan, ve kterém se bude promítat film s nahrávkou „Mé vlasti“ od Leoše Janáčka. K tomu bude promítána projekce hraničící s virtuální realitou. Byl natočen 59 Productions, spolupracující například mimo jiné i s Operou v Sydney.

Ve spolupráci s Národním divadlem v Brně vznikl mezinárodní baletní projekt „Dance Brno 100“. Do tohoto projektu byly zapojeny soubory z nástupnických zemí bývalé Habsburské monarchie - 11 prvních baletních souborů Národních divadel - např. Chorvatska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska či Rakouska. Po 100 letech se znovu symbolicky potkají na jednom místě.

„Celý pavilon Morava se promění v nádhernou a půvabnou knihovnu, která bude živoucím organismem a s knihami my tam zacházíme jako s drahokamy, takže každá ta kniha má svůj podstavec, každá ta kniha má svůj polštářek – s tím, že lidé si ji můžou vzít do ruky a normálně si ji prolistovat či přečíst,“ popisuje Pavel Anděl další z projektů festivalu Re:publika „100 let 100 knih“.

O největší československé seznamce EX:PO rande pro 1918 nezadaných lidí | projekt brněnské výtvarnice Kateřiny Šedé

Jaký bude mít festival Re:publika dopad na Brno? Změní se kulturní pohled na tuto moravskou metropoli?

Uvedení kompletního jevištního díla Leoše Janáčka

Tiskové konference se zúčastnili také dramaturgyně Patricie Částková a Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla v Brně. Naše redakce s nimi vedla rozhovor o 6. mezinárodním operním a hudebním festivalu „Janáček Brno“, který taktéž oslaví 100 leté výročí založení Československa.

Informace k obsáhlejšímu programu „Janáček Brno“, jehož součástí je i několik světových premiér, naleznete brzy zde na našich webových stránkách.

Pořadem, který připravila Pavla Rašnerová, Vás provede Pavlína Woodhams. Aktuální novinky zpracovala Tereza Chaloupková.

Odkaz na první téma Dráťáku z 21.5.2018 | Jaroslav Rudiš ve Vídni | letošní držitel Ceny literárních domů

Článek v němčině | 14.05.2018 | 1918/2018 | Brünn feiert 100 Jahre Tschechoslowakische Republik

Linky

• Kompletní program festivalu „Re:publika“ v Brně
• Janáček Brno 2018