Janáčkova „Jenůfa“ na prknech vídeňské Dvorní opery

S muzikology Jiřím a Šárkou Zahrádkovými z Brna se v aktuálním vysílání Dráťáku vydáváme po stopách Janáčkovy opery „Jenůfa“, která zažila svou jedinečnou premiéru ve Vídni právě před sto lety, v únoru 1918. Naším dalším hostem je spisovatelka Rhea Krčmářová, která představí svou nejnovější sbírku povídek „Böhmen ist der Ozean“.

On demand | Rádio Dráťák | 12.3.2018

Než opera „Její pastorkyňa“ mohla zavítat do Prahy (1916) a později i Vídně, která představovala pro toto dílo „bránu do světa“, předcházela uvedení v Brně roku 1904, která Janáčkovi otevřela oči, jelikož tak mohl podniknout několik úprav a operu o několik let později ukázat v novém světle, znamenajícím úspěch světového formátu.

V dnešním pořadu Dráťák si vyprávíme s docentem, působícím na Ústavu hudební vědy a kurátorem janáčkovských sbírek v Moravském zemském muzeu v Brně, Jiřím Zahrádkou, o dopadu premiéry Janáčkovy opery „Její pastorkyňa“ ve Vídni, která jej a jeho dosavadní tvorbu nevídaným způsobem proslavila. Symbolicky se přednáška na toto téma konala v prostorách Slovanské besedy, v komplexu Hotelu Pošta, bývalém Českém domě ve Vídni, kde Janáček jistě plný vzrušení a s napětím přenocovával.

„Samozřejmě díky velkému úspěchu a příznivé kritice Maxe Broda, který upozornil vídeňskou Universal Edition na tuto operu a jejího ředitele Emila Hertzku, tak se přesunul zájem o ni i do Vídně. Samozřejmě Hertzka, který byl výborný obchodník, potřeboval tu operu také udat v německy mluvících zemích. Mimochodem ten text přeložil právě Max Brod. No a nabídl to vídeňské Dvorní opeře,“ vypráví Jiří Zahrádka o začátcích „Jenůfy“ ve Vídni, která se od únorové premiéry 1918 do Janáčkovy smrti dočkala 80 nastudování po celém světě.

Zahrádka vzpomíná také na předpremiérové debaty v říšském sněmu, které vyvstaly s otázkou, zda je vhodné uvádět operu moravského autora ve válečných letech. Do toho se ale vložil císař Karel I. „Rakousko si váží kultury svých národů, které jsou s nimi v jednom státním uskupení,“ cituje Zahrádka onoho císaře.

Rodák z moravských Hukvald, Leoš Janáček (1854 - 1928), díky práci na opeře „Její pastorkyňa”, znamenající zlom v jeho kariéře skladatele, přichází na svůj osobitý hudební přístup. Trvalo celých devět let než ji mohl dokončit. Její libreto vzniklo zkrácením stejnojmenného dramatu spisovatelky Gabriely Preissové, patřící k vrcholům českého realistického dramatu z prostředí moravského venkova 19. století.

Moravský skladatel Leoš Janáček během svého života velmi intenzivně studoval lidskou psychiku, která se podle něj zrcadlí v mluveném slovu, což potvrzuje i sám Zahrádka: „Janáček začal od roku 1887 zapisovat nápěvky mluvy až do roku 1928. To byla jeho posedlost. Jsou to tisíce a tisíce nápěvků, kdy si zapisuje přesně do not, co kdo řekl a popisuje situaci a toho člověka.“

Příběh obětování se postavy Kostelničky za svou nevlastní dceru Jenůfu nepřestává dojímat ani v dnešní době, ani samotného muzikologa Jiřího Zahrádku: „Dodnes, ač už jsem to slyšel tisíckrát, vždycky mě dojímá a připadá mi stejně sdělná a to je zvláštní u toho Janáčka, že můžete jít stokrát na Káťu Kabanovou nebo na Pastorkyni a pořád Vás to vždycky dojímá.“

Projekt „Janáček Brno“

Dalším a posledním hostem dnešního Rádia Dráťák je muzikoložka Šárka Zahrádková, taktéž z Ústavu hudební vědy v Brně a také manažerka projektu „Janáček Brno“. Jedná se o projekt turistického a informačního centra města Brna a klade si za cíl dostat osobnost Leoše Janáčka a jeho dílo do širšího povědomí nejen turistů, ale i těch, co v jihomoravském městu, které je s osobností Janáčka propojena v mnoha ohledech, žijí.

Celkově je Janáček v hudebním světě lépe vnímán ve světě než v Česku, a to bylo také jedním z důvodů, které stojí za vznikem tohoto projektu. Jak vysoko si Janáčkova tvorba stojí, si přečtěte v následující statistice Operabase: od sezóny 2011 - 2016 je Janáček 17. nejhranějším operním skladatelem vůbec. Šárka Zahrádková zdůrazňuje, že se „čeština prostřednictvím Janáčkových oper takhle vydává do světa.“ Samozřejmě bývá i do těď v mnohých operních domech zpívána v překladu.

Pokud plánujete cestu do Brna, nezapomeňte se vydat na stezku „Po stopách Leoše Janáčka“ či navštívit jeho Památník v Smetanově ulici č. 14. Z domu můžete zabrousit na webovou stránku www.leosjanacek.eu a vstoupit do hudebního světa tohoto velikána.

Na Janáčkově stezce určitě neminete augustiniánský klášter, kde pobýval v dětství a kde se hudebně vzdělával, také již zmíněný Památník, což je dům, ve kterém tenkrát v Brně bydlel. To jsou místa, která si jistě každý s Janáčkem spojí. Stezka každopádně zahrnuje také méně známější lokace jako je několik restaurací, například dřívější restaurace U Polenků.

Přednášku o vztahu Leoše Janáčka k Vídni společně zorganizovalo České Centrum ve Vídni ve spolupráci se spolky České Srdce, Akademický spolek a Lumír.

• Odkaz na první téma Dráťáku z 12.3.2018 | Přílivy a odlivy Rhey Krčmářové

Kulturní tipy

České srdce, Akademický spolek ve Vídni a Klub přátel Rakouska z Prahy zvou na přednášku a besedu s českým baletním mistrem Vlastimilem Harapesem. Program se uskuteční v sobotu 17. března v 18 hodin v prostorách Slovanské besedy v Drachengasse 3 v 1. vídeňském okrese.

Kulturní klub Čechů a Slováků zve na prezentaci publikace „Vídeňští Češi 1945 – 2015: Příklad zdařilé integrace?“, které se zúčastní editoři sborníku Helena Baslerová, Richard Basler a Jiří K. Kroupa. Na slavnostním večeru vystoupí folklorní dětská skupina Marjánka a pěvecký sbor Lumír. Akce proběhne 21. března v 18:30 v prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni v Penzinger Straße 11-13, ve 4. vídeňském okrese.

Aktuálním vysíláním Dráťáku Vás provede Pavlína Woodhams. Téma připravila Pavla Rašnerová.

Linky

• Webové stránky o Leoši Janáčkovi
• Oddělení dějin hudby | Moravské zemské muzeum