Vídeň vzpomíná na Jana Palacha

„Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí,“ tak zněla jedna z posledních slov mladého studenta Jana Palacha během rozhovoru s psychiatričkou Zdenkou Kmuníčkovou, nahraný na kazetový magnetofon v pražské nemocnici v Legerově ulici 17. ledna 1969. V Galerie auf der Pawlatsche se na tuto velkou českou osobnost také vzpomínalo.

On demand | Rádio Dráťák | 21.1.2019

Ausstellung Jan Palach 69

orf | pavla rašnerová

Rádio Dráťák Magazín

21.01.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

20-letý Jan Palach, student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, byl sem o den dříve, ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 14:45 hospitalizován s popáleninami druhého a třetího stupně. Zhruba 15 minut předtím se rozhodl k velice odvážnému činu: v horní části Václavského náměstí se polil hořlavinou a zapálil. Tímto činem chtěl lidem otevřít oči. Chtěl je vyvést z pasivity a přimět je k odporu proti nastupující normalizaci.

Komunističtí funkcionáři mysleli, že jej umlčí, ale jeho odkaz žije i dnes po 50 letech. Společně s hosty dnešního vysílání magazínu Dráťák zavzpomínáme na osobnost Jana Palacha, který se obětoval za svůj národ.

Vernisáž výstavy „Jan Palach ´69“ | Galerie auf der Pawlatsche

Minulou středu, 16. ledna, byla na Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity v Galerie auf der Pawlatsche slavnostně otevřena výstava „Jan Palach ´69“. Zahájil ji také vídeňský slavista Stefan Michael Newerkla, se kterým jsme společně zavzpomínali na lednové události roku 1969: „Ten čin byl opravdu hrdinský, samozřejmě také tak vnímán v Rakousku. Zejména v Arbeiter-Zeitung byly k tomu nejrůznější články a ty potom inspirovaly studenty v Rakousku k demonstracím především loajality a solidarity. To bylo hlavně ve Vídni. Na hranicích například ve Waldviertlu měli lidé strach, že se sovětští okupanti vrátí, protože to taky byla v Rakousku jedna ze zón po druhé světové válce. Právě takový čin v lednu 1969 lidi zneklidnil, co z toho potom bude.“

Stefan Michael Newerkla Jänner 2019

orf | pavla rašnerová

Vídeňský slavista Stefan Michael Newerkla u sebe v kanceláři na slavistice

„Pro mladé studenty je velmi důležité se tím zabývat a hlavně se o tom všem informovat. Ta výstava je velice krásná. Dokonce je teď tady v němčině, tak tomu mohou lépe porozumět. Mají čas se do toho ponořit a poznat i to období a ty další roky,“ říká S. M. Newerkla.

Vzpomínky Gero Fischera na Prahu

Dále se na organizaci výstavy “Jan Palach ´69” podíleli i další vídeňští slavisté – Gertraude Zand či Gero Fischer, který byl právě tenkrát v Praze studentem lingvistiky, jak vypráví Newerkla: „Slyšel v tramvaji lidi mluvit, ‚podívej se, tam je přítelkyně Palacha’ atd. a na lingvistice měli ještě kontakty do nemocnice a ty nejčerstvější zprávy, jak se mu daří atd., takže on to zažil opravdu přímo tam na místě.“

Ausstellung Jan Palach 69

orf | pavla rašnerová

Mojmír Jeřábek a Stefan Michael Newerkla společně otevírají výstavu „Jan Palach ´69“ v Galerie auf der Pawlatsche

S. M. Newerkla | „Palach ikonou proti režimu“

„Příběh Jana Palacha fascinuje a tím, že to pak mělo dopad na rok 1989, že si na něho vzpomněli a právě z té Palachiády vznikly potom protesty, nějak zesílila i odvaha, co podniknout proti režimu, takže to byl začátek pádu režimu, i když to trvalo tak dlouho a to je vlastně něco, co dělá ten příběh výjimečný svým způsobem. Jan Palach je opravdu ikona toho všeho,“ vzpomíná na osobnost Jana Palacha slavista Vídeňské univerzity Stefan Michael Newerkla.

Výstavu Českých center „Jan Palach ´69“, představující jeho životní příběh, můžete v prostorách slavistiky v Galerii auf der Pawlatsche navštívit až do 28. února, na adrese Spitalgasse 2-4/Hof 3, v devátém okrese.

Překladatel výstavy Michael Černoch

Naším dalším hostem magazínu Dráťák je Michael Černoch z Českého centra Vídeň, další z organizátorů a zároveň překladatel samotné výstavy o Palachově životě, která je právě ke shlédnutí v Galerie auf der Pawlatsche: „Ta výstava je velmi tématicky rozsáhlá a podařilo se ji zasadit do kontextu pražského jara. Má biografickou část, společenskou ozvěnu jak v politice, tak ve veřejných kruzích a má i mezinárodní dimenzi. Já si myslím, že je to spíš jako nějaká retrospektiva politizace, která je možná nebo jak může určité politické okolí někoho, kdo se snaží angažovat a má určité požadavky, k čemu ho to dokáže dovézt.“

Michael Černoch Jänner 2019

orf | pavla rašnerová

Michael Černoch z Českého centra Vídeň na výstavě „Jan Palach ´69“

Mojmír Jeřábek | Vzpomínka i na rok 1938 a studenta Jana Opletala

Za České centrum Vídeň promluvil na zahájení výstavy “Jan Palach ´69” i jeho ředitel Mojmír Jeřábek. I když mu v době upálení Jana Palacha bylo teprve 11 let, vnímal toto těžké trauma v tehdejší společnosti velmi intenzivně:

Mojmir Jerabek

orf | pavla rašnerová

Mojmír Jeřábek

„Došel jsem k závěru, že dnes - přesně před 50 lety - začalo něco historicky významného. Začala definitivní demontáž komunistického režimu v Československu. To, na co jsme velmi citliví, to jsou naše děti, mladí lidé, to jsou studenti a těm, když se ubližuje nebo ti, když povstanou a případně moc proti nim tvrdě zasáhne, tak na to zřejmě slyšíme. To bylo v roce 1938 a smrt studenta Jana Opletala, poté demonstrativní pohřeb a represe. Ten národ očividně toto velmi pobouřilo a rozhodlo se postavit tlaku nacistů. V podstatě od první chvíle se režim pokoušel o to, aby se to zatajilo, ututlalo, zapomnělo se na to, ale ve vědomí národa to očividně zůstalo.“

Mojmír Jeřábek leden 2019

orf | pavla rašnerová

Ředitel Českého centra Vídeň Mojmír Jeřábek ve své kanceláři na Herrengasse

Jan Palach zfilmován | Ke zhlédnutí ve Vídni

Příběh studenta Jana Palacha byl i zfilmován. Palachovskému tématu byly ve Vídni věnovány již dva pondělky, a sice byly představeny dva díly filmové trilogie „Hořící keř“. Nechejte se Mojmírem Jeřábkem pozvat na poslední díl trilogie a také na úplně nový film “Jan Palach”:

„Myslím si, že to byla neuvěřitelně čistá a prostá duše, zbožný křesťan, který by samozřejmě tím pádem nebyl schopen spáchat sebevraždu. On v těch největších bolestech po tom upálení, ještě než ho do té sanitky nesli, tak stačil a byl schopen ze sebe dostat, že se nejedná o sebevraždu, ale o čin jiného ražení,“ dodává k osobnosti Jana Palacha Jeřábek.

"28. ledna promítáme v Českém centru v Herrengasse 17 od 18:30 hodin [Hořící keř]. Na to naváže nový český film „Jan Palach“, který bude promítnut v kinosále Velvyslanectví v Penzingerstraße v pondělí, 11. února od 19:30 hodin. Režisérka Hořícího keře Agnieszka Holland studovala koncem 60. let na Filmové akademii v Praze, takže to přímo prožila tyto události a vryly se jí do paměti a jako první zvedla to téma. A ten druhý film vznikl k výročí. Filmy se výrazně liší. Agnieszka Holland se soustředila na příběh soudního jednání. Po Palachově sebeupálení, oběti jistý komunistický funkcionář Vilém Nový přišel s neuvěřitelně sprostou teorií, že to celé byl podvod, že v tom figuroval studený oheň, že se mu nic nemělo stát. Rodina Palachova plus několik statečných - mezi nimi i Pavel Kohout - toho soudruha žalovali a těžko by se našel advokát, který by je zastupoval, ale ten advokát se našel. Byla to advokátka Dagmar Burešová, pozdější naše politička po roce 1989. Zatímco film „Jan Palach" líčí několik měsíců života Jana Palacha před tímto činem a je to spíš psychologické drama, jak k tomu tento člověk došel a končí to tím sebeupálením.“

Ausstellung Jan Palach 69

orf | pavla rašnerová

Protestní hladovka u Národního muzea v Praze, 18. ledna 1969

„Mně se to pořád zdá, že na tom Palachově činu je nejdůležitější to, jak my jako společnost nebo národ jsme na něj dokázali nebo spíš nedokázali zareagovat. To, co udělal, byla taková výzva, otázka, která směřuje na nás na všechny. Co každý z nás je ochotný udělat pro dobro celku nebo pro někoho jiného než sami pro sebe a tohle jsem chtěl zachytit,“ dodává Hulík k hlavnímu poselství filmové trilogie „Hořící keř“.

„Hořící keř“ | Scenárista Štěpán Hulík

Scénář k filmové trilogii „Hořící keř“, sledující především události po Palachově upálení, napsal Štěpán Hulík, se kterým jsme se pro Vás telefonicky spojili: „Já mám pocit, že to, co je na tom Janově činu neskutečně silné a co asi zůstane silné napořád je to, že ona to není historická záležitost. Ono je to pořád něčím živé. Ten čin, tím, jak je neuchopitelný, jak je těžké se k němu vztáhnout, tak si myslím, že to způsobuje to, že je pořád živý a aktuální a že každý z nás si k němu musíme najít nějakou svou vlastní cestu a pro mě osobně je to úplně třeba jednoduché tázání po tom, co jako já sám jsem ochotný udělat nebo obětovat třeba pro ten kousíček světa nebo kousíček světa, ve kterým žiju já pro to svoje okolí. Nikdo po nás samozřejmě nechce, aby jsme se upalovali. To je nesmysl, kdybychom Palachův čin chtěli vnímat takhle.“

Štěpán Hulík

Nguyen Phuong Thao

Scenárista Štěpán Hulík

Štěpán Hulík | Vzkaz divákům

Štěpán Hulík | Reakce pamětníků

Ausstellung Jan Palach 69

orf | pavla rašnerová

Naším posledním hostem dnešního magazínu Dráťák, ve kterém vzpomínáme na osobnost Jana Palacha, který před 50 lety obětoval svůj mladý život na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa, je scénárista Štěpán Hulík: „Až teď po 50 letech se objevují bývalí Palachovi kamarádi nebo spolužáci, kteří doteď mlčeli, ale najednou promlouvají a vrhají na Palacha trochu jiné světlo než jak jsme ho doteď vnímali. Například spolužák a kamarád Stanislav Hamr říká, že Palach byl člověk, který se velmi cíleně a cílevědomě učil snášet bolest, trénoval se v tom. Byl to kluk, který v tom srpnu 1968, když probíhala okupace, tak měl u sebe pistoli. Plánoval s ní nějakou akci. V lednu 1969 místo sebeobětování plánoval obsazení rozhlasu a odtud chtěl vysílat výzvu ke stávce. On to byl bojovník. To, co udělal, byla obrovská oběť nebo sebeoběť.“

Štěpán Hulík | Odkaz „Hořícího keře“

Ausstellung Jan Palach 69

orf | pavla rašnerová

Rozhovory se Stefanem Michaelem Newerklou, Michaelem Černochem, Mojmírem Jeřábkem a Štěpánem Hulíkem si můžete poslechnout v dnešním vysílání rádia Dráťák. Natočila a zpracovala je pro Vás Pavla Rašnerová. Magazínem Vás provede Tereza Chaloupková.

Linky