Jiří Holý | Mezi filo- a antisemitismem | Židé v české literatuře

Druhé téma nejnovějšího Dráťáku Vás zavede na Institut slavistiky Vídeňské univerzity. „Mezi filo- a antisemitismem? Židé v české literatuře“ - tak zněla přednáška Jiřího Holého z Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který ještě koncem listopadu minulého roku zavítal do Vídně.

On demand | Rádio Dráťák | 14.1.2019

Jiří Holý Židé v české literatuře

orf | pavla rašnerová

Vídeňská slavistka Gertraude Zand a slavista Jiří Holý z Prahy

Rádio Dráťák Magazín

14.01.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Kosmova kronika | První zmínky

Židé žili v českých zemích už od raného středověku. První literární zmínky o nich pocházejí z období 12. století, a sice významným dokladem o tom je Kosmova kronika, ve které bychom na židovské obyvatelstvo našli nejrůznější pohledy. „Kosmas žil v době po IV. lateránském koncilu a v době křížových válek, kdy v Evropě vznikla vlna odporu vůči Židům, kdy byli obviňováni z toho, že ukřižovali Ježíše a ačkoli to bylo již tisíc let, tak pořád na nich visela jakási kolektivní vina za tento údajný zločin a byli pronásledováni a tohle se odráží třeba i v Kosmově kronice. Na druhé straně zase jsou tam i některé neutrální nebo i pozitivní zmínky,“ vypráví literární vědec Jiří Holý.

Jiří Holý Židé v české literatuře

orf | pavla rašnerová

Literární vědec Jiří Holý z Univerzity Karlovy

Exotičtí outsideři vs. rafinovaní podvodníci

Renomovaný literární vědec Jiří Holý se zabývá především českou literaturou 20. století, holokaustem ve středoevropské literatuře, židovskými motivy v české literatuře a v neposlední řadě česko-německými a česko-rakouskými kulturními vztahy. V roce 2017 mu byla udělena medaile Karla Čapka.

I v novější literatuře se dají podle Holého vypozorovat také tyto dva směry: „Například Mácha a romantikové vnímají Židy spíše pozitivně jako exotické outsidery, kteří jsou pronásledováni a kteří nemají vlastní stát, stejně jako český národ. Na druhé straně se v 19. století objevuje hlavně obraz venkovských Židů, kteří vysávají český lid a kteří rafinovanými způsoby okrádají sedláky. Toto najdeme i u docela známých autorů jako je například Josef Holeček nebo Vilém Mrštík a také u některých katolických autorů.“

Židé v české literatuře

orf | pavla rašnerová

Z publikace „Cizí i blízcí – Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století“

Židé symbolem bezpráví

Období komunismu režimu v Československu mělo - co se týče vyobrazování Židů v literatuře - různé fáze: „V 50. letech se o Židech téměř nepsalo. Když se psalo o koncentračních táborech, tak to byly koncentrační tábory bez Židů, ačkoliv tam byla většina Židů kvůli rasovému původu pronásledována. To se potom změnilo v 60. letech, kdy to téma Židů a holokaustu se stalo jedním z nejvýraznějších v české literatuře a ve filmu. Všichni známe knihy Ladislava Fukse, Arnošta Lustiga nebo Josefa Škvoreckého nebo filmy Obchod na korze, Spalovače mrtvol či Démanty noci. Často ukazovaly ten osud Židů jako něco, co je vlastně paralela k tomu komunistickému bezpráví. Židé byli někdy i symbolem obecně bezpráví,“ objasňuje Holý podobnost s pronásledováním odpůrců komunistického režimu.

Jiří Holý Židé v české literatuře

orf | pavla rašnerová

Jiří Holý na vídeňské slavistice

Po roce 1967, po izraelsko-arabské válce, začíná být Izrael považován za nepřítele a vztah Československa vůči němu se zpřetrhal. Vše se mění až po roce 1989, kdy se zájem o židovství dostává do popředí.

Číslo na loktu a zakázaná literatura

V současné literatuře bychom našli hned několik spisovatelek a spisovatelů, v jejichž dílech se objevují židovské postavy, i když jich už není mnoho. Jedním z nich je například i Jáchym Topol, který z židovské rodiny není, „ale vrací se často k židovským tématům. Psal o tom, že ho inspirovala učitelka na gymnáziu, která jako jediná odvážně mluvila o zakázané literatuře a oni si všimli, že má vytetované číslo na loktu a ona žertovala, že je to telefonní číslo,“ říká Holý.

„Musíme rozlišovat mezi kulturními stereotypy a konvencemi a mezi skutečným protižidovským smýšlením,“ nabádá literární vědec Jiří Holý, kterému v roce 2016 společně s kolektivem autorek a autorů vyšla publikace „Cizí i blízcí – Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století“. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší a nejdůkladnější zpracování tohoto tématu.

Židé v české literatuře

orf | pavla rašnerová

Z publikace „Cizí i blízcí – Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století“

Rozhovory s vědci Jiřím Holým a Petrem Janečkem si můžete poslechnout v dnešním vysílání rádia Dráťák. Natočila a zpracovala je pro Vás Pavla Rašnerová. Magazínem Vás provede Tereza Chaloupková.

Artikel auf Deutsch | Radio Dráťák | Jiří Holý | „Zwischen Philo- und Antisemitismus

14.01.2019 | Rádio Dráťák | S Petrem Janečkem o prvním a posledním českém superhrdinovi

Linky