Jižní Čechy | Po stopách historie 20. století

Stop historie dvacátého století najdeme v České republice bezpočet. A nutně ne všechny se nacházejí v Praze. V dnešním vysílání magazínu Dráťák se vydáme do Sezimova Ústí, do Příbrami a do Pracova. Tato menší městečka na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje vydávají totiž svědectví o duchu doby minulého století.

On demand | Rádio Dráťák | 1.4.2019

První zastávkou cesty, kterou pro zainteresované připravila agentura CzechTourism je Sezimovo Ústí; vila, hrob a památník bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Vila Hany a Edvarda Benešových byla vystavěna v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka.

Beneš Villa

Foto: R. Herbst

Rádio Dráťák Magazín

1.4.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Památník Vojna

tereza chaloupkova | orf

Edvard Beneš si místo svého posledního odpočinku zvolil sám. Od léta 1947 se před rodinou a svými spolupracovníky netajil přáním, aby byl pohřben ve své milované zahradě. Místo se odpradávna nazývalo Kazatelna, protože z pahorku podle lidové pověsti promlouval k věřícím kazatel Jan Hus. Samotná vila dnes slouží i jako reprezentační prostory předsedy vlády, proto je veřejnosti přístupná jen někdy - konkrétně o víkendech v letní sezóně, letos už od 6.dubna. Památník Hany a Edvarda Benešových je v sezóně přístupný návštěvníkům po všechny dny vyjma pondělka.

Sezimovo Ústí

Foto: R. Herbst

Jen nedaleko místa odpočinku na dlouhou dobu posledního demokratického prezidenta Československa se nachází stavba veskrze symbolizující to, co přišlo po tzv. vítězném únoru 1948. Zotavovna Pracov do dneška funkční a v původním provedení zachycuje dobovou architekturu, ale i zvrácenost doby svého vzniku - budovu postavili vězni k rekreačním účelům vězeňských dozorců.

Památník Vojna

tereza chaloupkova | orf

Muzeum obětí komunismu a dějin uranového hornictví

Uprostřed lesů 5 km od Příbrami se nachází další „svědek doby“. Autenticky dochovaný vězeňský areál, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě. V současnosti sloužící jako muzeum obětí komunismu a těžby uranu. Tento původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu. Pojmenování dostal podle nedalekého vrchu Vojna, na jehož úpatí se nachází. Jedná se o největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v bývalém Československu.

památník Vojna

orf | tereza chaloupková

Reorganizací byl v roce 1951 „Tábor nucených prací Vojna“ přeměněn v „Nápravně pracovní tábor Vojna", což bylo vězeňské zařízení. Na Vojnu byli umisťováni především "...nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci...“, tedy lidé z řad stoupenců demokracie odsouzení nejednou ve vykonstruovaných procesech na 10 a více let, nejčastěji za velezradu. Spolu s nimi zde absolvovali výkon trestu také vězni kriminální.

Nezvyklá součást pracovního tábora takzvaný kulturní dům možná lecjakého návštěvníka zarazí. Budova sloužila ke „kulturní nápravě“ – k účelům ideologické výchovy trestanců zde byla dostupná televize nebo knihy. Téměř výlučně se v nich jednalo o témata marxismu-leninismu nebo o knihy o Leninovi či Stalinovi.

Památník Vojna

tereza chaloupkova | orf

Památník Vojna

tereza chaloupkova | orf

Nedílnou součástí expozice památníku Vojna je i část věnující se samotné těžbě uranu, která byla fyzicky nesmírně náročná a zdravotně nebezpečná. Na místě lágru Vojna se v hornictví pokračovalo i poté, co k těžbě uranu už nebyli po roce 1961 nuceni političtí vězni, nýbrž normální horníci na základě dobrovolného rozhodnutí, které obnášelo na tu dobu extrémně vysoký plat.

V dnešním vydání magazínu Dráťák nás muzeem obětí komunismu a dějin uranového hornictví v Památníku Vojna u Příbrami provede Ludmila Pivoňková.

Ani necelou hodinku od místa, kde mnoho lidských osudů potkalo utrpení, byť jejich jediným proviněním byl jiný názor, se rekreovali ti, jejichž světonázor byl z opačného konce spektra. Prominentní komunisté měli totiž od 60. let k dispozici místo odpočinku uprostřed lesů u hradu Orlík. Dnešní Hotel Orlík zůstal věrný svému “bruselskému” architektonickému stylu, avšak klientelu zcela obměnil. Místo z daleka široka obklopené lesy a nepřístupné normálnímu oku také vydává svědectví o paradoxech 20. století v Česku.

Reportáž z putování po jižních Čechách ve stopách historie 20. století pro Vás připravila Tereza Chaloupková. Můžete si ji poslechnout v dnešním vysílání Rádia Dráťák od 21:10 na Radiu Burgenland. Moderuje Pavla Rašnerová.

Památník Vojna

tereza chaloupkova | orf

Budova s celami na kázeňské tresty pro těžce pracující vězně v pracovním táboře Vojna

Linky