Jana Stárková | Palachův odkaz napříč Evropou i časem
On demand | Rádio Dráťák | 18.2.2019
Rádio Dráťák Magazín
18.2.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Společně se podíváme na to, jak Palachův odkaz zapůsobil nejen u nás v Rakousku, ale i v dalších evropských státech a jak důležitou roli sehrál na úplném konci 80. let, v době, kdy jen málokdo mohl tušit, co se odehraje v listopadu téhož roku. Rozhovor s Janou Stárkovou pro Vás pořídila Pavla Rašnerová.
orf | pavla rašnerová
Historička Jana Stárková, leden 2019
Tichým pochodem vídeňskými ulicemi
Dopad sebeupálení Jana Palacha byl značný i za hranicemi tehdejšího Československa. I tam lidé v napětí sledovali další politický vývoj. I když se Palachovi zrovna v té době již nepodařilo vyburcovat národ k boji proti přicházející normalizaci, na jeho čin se nikdy nezapomnělo. I Jana Stárková vzpomíná na jednu z vídeňských demonstrací, věnovanou památce mladého bojovníka za svobodu: „10 let po sebeupálení Jana Palacha jsem patřila k těm lidem, kteří zde iniciovali demonstraci. Jmenovalo se to Ein schweiger Marsch durch Wien a pamatuji se, že jsme od různých rakouských přátel dostali pochodně a šli jsme od opery až na druhou stranu Zum Graben a tam se četly různé projevy.“
Dopad Palachova činu za hranicemi Československa
Existovaly ale i další evropské státy, které citelně zasáhly politické změny uvnitř Československa. Tam začaly postupně vznikat nejen památníky k uctění Jana Palacha, ale byly po něm pojmenovávány jak ulice, tak náměstí. „Především v Itálii, částečně taky ve Francii a Španělsku byl zájem o vývoj v Československu velmi silný. Zatímco v Rakousku okupace Československa přispěla k tomu, aby se zde posléze začala rozpadat Rakouská komunistická strana, tak v Itálii došlo k přelomu tak podobně jako ve Francii a Španělsku. Došlo k vývoji tzv. eurokomunistických stran a tyto zastávaly samozřejmě úplně jiný názor než komunistické strany, které úzce desetiletí spolupracovaly se Sovětským svazem,“ vypráví historička Jana Stárková.
orf | pavla rašnerová
Vliv z Vídně na pražské demonstranty | 1989
Historička Jana Stárková je spoluzakladatelka Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva ve Vídni. Velmi dobře si vzpomíná na pohnuté týdny po lednu 1989 a také před ním. Její čeští kolegové z helsinského výboru tenkrát uspořádali demonstraci k výročí Palachova sebeupálení, za což byli následně perzekvováni. O tom všem Stárková spolu s ostatními z federace publikovali četné zprávy: „V tom období, kdy se právě ve Vídni konala konference pro spolupráci a bezpečnost v Evropě a v rámci této konference, samozřejmě když došly zprávy o tom, jak se zachází s demonstranty, kteří prakticky od 15. do 19. ledna 1989 protestovali proti bezpráví, proti porušování lidských práv, tak toto mělo velmi silnou odezvu ve Vídni v rámci této konference. Jistě to taky přispělo k tomu, že při některých rozsudcích jako u toho, který dostal Václav Havel, totiž devítiměsíční trest vězení, tak to potom bylo o něco sníženo, na osm měsíců a méně těžká skupina vězení a několik dalších lidí bylo potom trochu dříve propuštěno.“
orf | pavla rašnerová
Solidarita s Československem
Konec jedné éry sice nastal, ale ne všichni se smířili či dokázali smířit s násilným potlačením pražského jara. Dnes si povídáme s historičkou, také publicistkou a překladatelkou Janou Stárkovou, která politické dění v Československu nejenže aktivně sledovala, ale také se zapojovala do různých iniciativ či je sama vedla - s cílem poukázat na nelidskosti páchané komunistickou diktaturou: „Západní Evropa a i neutrální Rakousko reagovalo. Nezapomínalo totiž na ty postuláty pražského jara, a proto bylo možné, aby například v Rakousku se potom utvořily iniciativy, například právě výbor Solidarita s Československem, které působilo až do roku 1989. Také tito lidé nezapomínali na čin Jana Palacha. V tom smyslu to bylo taky pro uvědomění národa při vší té katastrofě zvané normalizace velmi důležité, aby neztráceli naději, že jednoho dne ten režim padne.“
orf | pavla rašnerová
Následovatelé Jana Palacha
V lednu jsme vzpomínali na Jana Palacha a již příští pondělí nás čeká další výročí, a sice Jana Zajíce, který se po Palachově vzoru sebeupálil 25. února 1969. Toto jsou ale pouze dvě jména. Do konce dubna 1969 se v Československu snažilo následovat jejich cestu a odhodlání dalších 26 osob. Všichni se k tomuto činu uchýlili z jednoho prostého, ale zároveň toho nejzákladnějšího důvodu: za boj a víru v lidskost, svobodu a samotný život. Z hlediska dnešní doby, po uplynutí půl století – jak velkou váhu a dopad může mít odkaz Jana Palacha v současnosti? I na to jsme se zeptali Jany Stárkové:
„Samozřejmě by bylo jistě nevhodné používat jenom slova, která jsou velmi velká, ale nedotknou se toho deseti-, dvanáctiletého člověka ve škole, kterému se to možná někdo snaží vysvětlit, nýbrž je asi nutné to transportovat to taky do současnosti v naději, že se nedožijeme takové situace, kde znovu dvacetiletí, jednadvacetiletí mladí lidé dojdou k závěru, že jenom takovým činem v inspiraci buddhistických mnichů je nutno zakončit svůj vlastní život, aby ta pochodeň zapálila něco, co už téměř přestalo doutnat.“
orf | pavla rašnerová
Jan Zajíc
Tip na televizní příspěvek „50 let od úmrtí Jana Palacha"
On demand | České Ozvěny | Slovenské Ozveny | 10.2.2019
Pokud byste se o bojovníku Janu Palachovi rádi dozvěděli více, můžete navštívit webové stránky multimediálního projektu Univerzity Karlovy janpalach.cz nebo podniknout návštěvu výstavy na Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity. Více informací najdete na tschechischeszentrum.at.
Tématickou sérii o mladém studentovi a jeho sebeobětování se pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Magazín Rádio Dráťák s rozhovorem s historičkou Janou Stárkovou si můžete naladit dnes na Radiu Burgenland od 21:10 hod. Vysíláním Vás provede Tereza Chaloupková.
orf | pavla rašnerová
Jana Stárková a Mojmír Jeřábek
- 11.2.2019 | Rádio Dráťák | Gero Fischer | Studentem v 60. letech v Praze
- 21.1.2019 | Rádio Dráťák | Vídeň vzpomíná na Jana Palacha
- 23.04.2018 | Jana Starek a pocit tak zvané nové svobody