Exil je bolavá věc, říká ředitel muzea českého a slovenského exilu 20.století

Je exil vyhnanství nebo vystěhovalectví? Je důstojnější do exilu odejít a učinit tak z vlastní vůle a dobrovolně, než nechat se k tomu přinutit? Takové otázky si klade jedinečné soukromé muzeum českého a slovenského exilu 20. století v Brně, z kterého Magazín Dráťák přináší reportáž.

On demand | Rádio Dráťák | 4.2.2019

„Smyslem této knihy je zachytit pomíjivost času a ukázat morální pilíře, na kterých budova české státnosti stojí,“ stojí mimo jiné v publikaci, která osvětluje pohnutky k založení soukromého muzea. Můžeme zde nalézt uniformy československých letců a legionářů, tématické panely o Češích, kteří odešli do exilu do Austrálie nebo Argentiny, archiv českého vysílání Rádia svobodná Evropa, ale i artefakty bývalé komunistické státní bezpečnosti.

Rádio Dráťák Magazín

4.2.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

muzeum exilu
tereza chaloupkova | orf

Záběr, i když se jedná o jedno století je obrovitánsky široký, protože 20. století zkrátka bylo nejen na československém území obdobím velkých změn a ne zřídkakdy lidských katastrof.

Letci ve Francii a v Anglii

Jan Kratochvil, autor projektu muzea exilu se v myšlence vytvořit na současné politice nezávislý projekt, angažoval zejména proto, že na něm osobně a na životě jeho rodiny se podepsal osud politicky nepohodlných lidí. Ať už to byl jeho dědeček, známý brněnský filozof, který se zastal komunity brněnských Židů a byl gestapem popraven v Kounicovych kolejích, nebo otec i strýc, kteří oba v době po únorovém převratu 48 opustili Československo a působili v tzv. třetím československém odboji.

Další z generace Kratochvilů - Jan s neuvěřitelným osobním zaujetím a nasazením sbíral historické materiály, osobní příběhy a vzpomínky, a dohledával důkazy. Ač sám není historik, nýbrž sochař, jeho muzeum exilu má jak k vědecké strojenosti, tak k laické nepřesnosti daleko.

muzeum exilu
tereza chaloupkova | orf

Členové Sokola a Orla jako čelní představitelé exilu

Mezi různě definované a dobově ukotvené skupiny exilu patří i významná skupina exilu sokolského. To, že sokolové byli často a mezi prvními prosnásledováni a perzekuováni totalitárními režimy, které se v průběhu 20. století přehnaly přes československé území a zanechaly odpovídající spoušť, není náhodou. Jedná se spíš o důsledek sokolské ideologie, která, jak vyjádřil T.G. Masaryk sokolstvím rozumněla i „býti sociálním a politickým pracovníkem republiky a demokracie“. I proto sokolský exil měl více vln, které se pak v zahraničí potkaly a zasahovaly do mnoha oblastí exilové činnosti. Mezi nejslavnější sokolské exulanty patřili T.G.Masaryk, Edvard Beneš a Jan Masaryk.

muzeum exilu
tereza chaloupkova | orf

1948 | Lidé utíkali do válkou zničené západní Evropy

Zajímavou kapitolou v rámci muzea českého a československého exilu 20. století, kterým nás v dnešním magazínu Dráťák provází jeho autor Jan Kratochvil, je zmapování utečeneckých táborů na západní straně železné opony, pár let po skočení druhé světové války.

muzeum exilu
tereza chaloupkova | orf
Židle z komunistického vězení v Uherském Hradišti, ke které byli mučení vězni připoutáváni

Výstava mapuje například příběhy dětí, které v 50.letech utíkaly přes hranice, ale rodiče byly při přechodu státní hranice zastřeleni a tak doběhly do americké západní zóny v Německu jako sirotci.

Takové děti byly později adoptováni v amerických krajanských rodinách. Tomu, ale předcházel někdy i několikaletý pobyt v utečeneckých táborech například v Bad Aiblingu, Ludwigsburgu, Brémách, Bangoli u Neapole nebo Aglasterhausenu, ve kterých byly i pár let po válce mnohdy válečné podmínky z hlediska přísunu potravin.

S obdobím po konci druhé světové války se pojí i ta část expozice, která připomíná osudy lidí, kteří trpěli v komunistických věznicích nebo jejichž životy skončily na hraničním přechodu mezi Československem a svobodným světem.

Studnice příběhů se smutným koncem a tragickým soudem se zdá být po prohlídce muzea exilu 20. století téměř nevyčerpatelná. A jak říká průvodce Jan Kratochvil: „takových příběhů bych Vám mohl vyprávět stovky.“ Ani za dvouhodinovou prohlídku jsme nestihli projít detailně každou epochu z různých časových etap českého a československého exilu. Vy si nicméně můžete objednat soukromou prohlídku v muzeu exilu v Brně, nebo si poslechnout to nejzajímavější, co muzeum exilu v Brně nabízí v dnešním vydání magazínu Dráťák.

Muzeum exilu
tereza chaloupkova | orf

Rádio Dráťák magazín si můžete naladit dnes na Radiu Burgenland od 21:10. Magazínem, který připravila Tereza Chaloupková, Vás provede Pavla Rašnerová.

Link

Muzeum českého a slovenského exilu ve 20. století