V Dolním Rakousku plán černo-modré vlády na její zakotvení v zákoně před lety ztroskotal na obavách ústavní služby (Verfassungsdienst) spolkového kancléřství. V Dolním Rakousku chce nyní vláda prosadit němčinu na školním dvoře prostřednictvím školního řádu. Ředitelé a učitelé to odmítají s tím, že povinná němčina není proveditelná.
Konkrétně dohoda počítá s podporou němčiny o přestávkách a na školním dvoře „jejím začleněním do školního řádu, o kterém budou školy rozhodovat samostatně“.
Pro Wolfganga Bodaie, ředitele HTL Hollabrunn v Dolním Rakousku a mluvčího ředitelů BHS, je však tento požadavek zemské vlády v rozporu s tím, že školní řád vypracovává autonomně výbor školní komunity (složený z žáků, rodičů a učitelů) spolu s vedením školy.
„Čistý populismus“
Ani po obsahové stránce se specifikací nic nezmůže. „Je to čistý populismus. Nelze ji realizovat, natož kontrolovat,“ řekl Bodai v rozhovoru pro APA.
Proti se postavila také Isabella Zinsová, mluvčí ředitelů AHS. „Může to být titulek nebo nadpis v novinách, ale je to něco, co se nedá realizovat,“ kritizovala v Ö1. Nezná jedinou studii, která by potvrdila užitečnost tohoto opatření.
Navíc „z mého pohledu se tato povinnost neslučuje s autonomií školy a také ne s kulturou, která se na našich školách pěstuje,“ uvedla ředitelka BORG Mistelbach. Zatížilo by to vztahy mezi učiteli a žáky, kdyby si učitelé museli o již tak krátkých přestávkách hrát na „jazykovou policii“, a bylo by třeba myslet i na dopady například na ukrajinské žáky. Pokud děti při hře používají různé jazyky, vidí v tom také obohacení, nikoliv nevýhodu.
„Frontální útok proti národnostním skupinám“
Protest proti požadavkům vznesl i poradní sbor národnostních skupin. „Je to krok zpět do časů, které už žádný rozumný člověk nechce zažít.
Je to velmi znepokojující a jedná se o diskriminaci školáků uvedl v tiskové zprávě Martin Ivancsics,“ mluvčí poradního sboru národnostních skupin.