Přestože se v polovině června všichni studenti i profesoři již blížili zkouškovému období, byl Hof 3 dobře zaplněn. Není divu, vždyť po dvouleté přestávce způsobené pandemií se konečně opět konal tradiční Letní slavistický festival. Na nádvoří bylo připraveno posezení, hrála hudba a přítomní si povídali pestrou směsicí jazyků. Postaráno bylo také o tělesnou pohodu: v nabídce byl velký výběr jídel a nápojů.
Studijní programy přítomných jsou různorodé, neboť Vídeňská univerzita je jednou z mála univerzit mimo slovanský region, která nabízí „plnou slavistiku“ – což znamená všechny slovanské jazyky. Kromě toho je možné zde absolvovat bakalářské, magisterské a doktorské studium či bakalářské a magisterské studium učitelství. Jednou z doktorandek je Agnes Kim, která na tomto institutu studuje slavistiku se zaměřením na češtinu již od bakalářského studia.
Agnes Kim začala studovat germanistiku na Vídeňské univerzitě, když jí bylo 18. Zabývala se životem i pracemi Franze Kafky, a tak se dozvěděla i o jeho korespondenčním přátelství se spisovatelkou Milenou Jesenskou. Většina jejích děl ale byla dostupná jen v češtině. Tak se zapsala na slavistiku, aby se naučila česky. Agnes se zamilovala do studia českého jazyka a v roce 2008 dokonce strávila zahraniční semestr na Masarykově univerzitě v Brně, kam se vždy ráda vrací.
Nyní, o několik let později, odevzdala svou disertaci o slovnících vídeňského nářečí, jak popisují slova ze slovanských jazyků. Také spolupracuje na vědeckém projektu institutu slovanských studií. Podle jejích vlastních slov je institut „místo, kde se cítí velmi dobře.“ Mimochodem, česká díla Mileny Jesenské ještě pořád nepřečetla, ale doufá, že si na ně brzy najde čas.
Není zdaleka jediná, kdo se zajímá o českou literaturu a kulturu: Zejména studium bohemistiky na Vídeňské univerzitě má velmi dlouhou tradici. Již v říjnu 1775, tedy téměř před 250 lety, byla na vídeňské univerzitě zavedena výuka českého jazyka a literatury, a tím i výuka prvního živého jazyka po němčině.
První profesor češtiny na Vídeňské univerzitě, Josef Valentin Zlobický, který pocházel z moravského Velehradu, také vypracoval první návrh pro studium slovanských jazyků. Jeho myšlenky byly na svou dobu revoluční a byly realizovány také při pozdějšímu zavedení studia románských jazyků na Vídeňské univerzitě.
Zlobického metoda výuky jazyka nebyla založena pouze na gramatice nebo jazykových kurzech, ale studenti měli souběžně s výukou jazyka navštěvovat také přednášky z regionalistiky, literatury, vlastivědy a jazykovědy, srovnávací jazykovědy a kultury.
Všechna tato témata se v učebních programech zachovala dodnes. Přednášku „Úvod do českých areálových a kulturních studií“ – povinnou pro všechny studenty, kteří chtějí absolvovat bakalářské studium slavistiky se zaměřením na češtinu – vedla v minulých semestrech s elánem Dr. Markéta Schürz Pochylová.
Dr. Markéta Schürz Pochylová zde působí jako lektorka od roku 2017. Ve Vídni je zaměstnaná nejen na institutu slovanských studii, ale pracuje také pro Dům zahraniční spolupráce. Na univerzitě učí praktický český jazyk a považuje za výzvu, že se v jejích kurzech často setkávají lidé s různými předchozími znalostmi: Od studentů, kteří začínají bez znalosti jazyka, až po rodilé mluvčí, kteří navštěvovali české gymnázium Komenského. Přesto dokáže kurz upravit tak, aby byl pro všechny zajímavý a poučný. Často se pak stává, že skupina studentů navštěvuje jazykový kurz společně několik semestrů.
Na výuce se jí nejvíc líbí, když vidí, „že studenti chápou, co jim říkám, a že se zlepšují. Například ke mně přijdou s nulovou znalostí češtiny a už za rok na ně mluvím jenom česky, a oni mi odpovídají, a vidím, že je to zaujalo, že je to baví, a jak se pořád zlepšují.“
Kromě jazykových kurzů vede také přednášku o české kultuře a oboru a je velmi ráda, že může studentům přiblížit bohatou českou kulturu, umění, historii a mentalitu.
„Představuji si, že jsem jakoby první Čech, se kterým se ten student setká. A to mě velice motivuje k tomu, ukázat mu vlastně tu českou náturu nejlépe jak dovedu. Když jsem ten první, tak to musí být prostě tak, že si řekne: jé, ti Češi jsou fajn.“
Zdá se, že kladný názor na Čechy a českou kulturu uspěl – alespoň na Ústavu slavistiky. Někteří studenti prosili, aby v tomto článku bylo uvedeno, že jedli české knedlíky: To prý byl vrchol jejich týdne.
Studentka Liwia studuje teprve v „Bachelorstudium Slawistik (Tschechisch)“ ale rozhovor už chtěla udělat v češtině. Pochází z Polska, Vídeň ji vždycky zajímala a chtěla studovat v cizím jazyce. Pro studium češtiny se rozhodla, protože ji česká kultura a literatura – zvláště díla Milana Kundery, Bohumila Hrabala či Michala Viewegha moc zajímají. Na studiu se jí nejvíc líbí diskuse mezi studenty, vše, co souvisí s literaturou a velký počet Čechů ve Vídni. Kromě toho miluje české pivo. Na Vídeňské univerzitě si velmi cení vysokých znalostí profesorů, motivace svých spolustudentů a toho, že se setkává s mnoha zajímavými lidmi!
Ti, kteří nyní získali chuť na slavistiku, mají ještě do pondělí 5. 9. možnost podat si přihlášku na bakalářské studium slavistiky na Vídeňské univerzitě. Přijímací zkoušky se nekonají a znalost slovanského jazyka není podmínkou. Pokud již někdo absolvoval bakalářské studium a nechce se limitovat pouze na jazyk: Ve spolupráci s dalšími institucemi nabízí Vídeňská univerzita magisterské programy, například „Interdisciplinární východoevropská studia“ (Interdisziplinäre Osteuropa-Studien) nebo „Mezinárodní obchodní administrativa“ (Internationale Betriebswirtschaft).