Každopádně nešlo o výkřik poslední, který by někde v hlubinách ztratil svou rezonanci a zůstal tak nevyslyšen. Šlo nýbrž o výkřik silný, motivující a vyjadřující odhodlanost stát si za svým právem a usilovně jej hájit. Zástupci národnostních skupin se opět spojili a jako jeden velký, neoblomný, hlasitý a neohrožený lev vznesli své požadavky, které mají současnou situaci a také všeobecně vývoj menšin zlepšit.
Rakousko je právem hrdé na svou již tradiční rozmanitost jazyků a kultur. Slováci, Češi, Maďaři, Slovinci a Chorvati – do příchodu nacistického režimu také Romové a Židé – spoluutvářeli v monarchii a také později v republice kulturní, společenský a hospodářský život, a to v nemalém měřítku.
Rakouská republika uznala burgenlandské Chorvaty, Slovince, Maďary, Čechy, Slováky a Romy jako autochtonní menšiny. Zákon národnostních skupin a také další právní prameny jim zaručují určitá práva, která mají zabezpečit uchování jak jejich kultury, tak jazyka.
Boj za to, co národnostním skupinám právně náleží
Pokrok v politice národnostních skupin i nadále stagnuje, což dokládá neustávající boj především o navýšení finanční podpory menšin, k čemuž se vyjádřil také Karel Hanzl, předseda Poradního sboru národnostních skupin pro Čechy: „Za posledních 25 let máme stále stejný stav. Nestihli jsme ani valorizaci a to, co by nejspíš odpovídalo, by bylo navýšení o sto procent, tedy dvojnásobek. Na všechny menšinové skupiny dohromady je to teď něco přes 4 miliony eur, celkem potom tedy 8 milionů. Přičemž české menšině připadá okolo 380 000 euro, což by bylo potom 760 000.“
Jak valorizace již přes dvě desítky let „zmražené“ výše podpory národnostních menšin, tak dále je jedním z důležitých bodů v rámci apelu na novou vládu také přizpůsobení vzdělávacích institucí, umožňující dvojjazyčné vzdělávání, zásadním ekonomickým, společenským a sociálním změnám.
„Tam bojujeme masivně jako Školský spolek Komenský a musíme všechno zatím zajišťovat jako soukromá organizace. Jsme soukromá škola s právem veřejnosti. Nakonec naše rodiče podporují rakouský stát docházkou do školy a financováním školní docházky jejich dětí,“ vyjadřuje se k českému školství ve Vídni Hanzl.
Nezbytná novelizace zákona národnostních skupin
Kulturní rozmanitost Rakouska se v posledních letech dostala do nebezpečí. Do budoucna hrozí, že se z celkového obrazu státu ztratí. Na vině není jen společenský a hospodářský rozvoj. Jsou to také opatření, na která stát neklade potřebný důraz nebo od nich naprosto upouští.
A právě to je oním důvodem, který podnítil poradní sbory všech šesti národnostních skupin k výkřiku – vymoci si naplnění závazků Rakouska a aktivní podporu tradiční rozmanitosti, jež je jasně formulována v zákonech.
Opakovaná nevole zástupců národnostních menšin je vyvolávána také nezbytnou novelizací jejich zákona, který je ustanoven regionálně, s čímž je také spojené, že pokud někteří příslušníci menšiny žijí v jiné spolkové zemi, tak nemají nárok na vzdělání ve svém jazyce.
Hrozící zánik jazyka menšin
V neposlední řadě je také důležitým bodem, za kterým národnostní skupiny společně pevně stojí, udržení si svých médií – v lepším případě jejich rozšíření, čehož lze docílit opět finanční cestou ze strany vlády.
S médii spojený je nepochybně i národnostní jazyk, kterému hrozí zánik, jak Karel Hanzl během konference zdůraznil: „Pokud jedna generace umí v daném jazyce číst a psát a ta další jím pouze mluví, tak té následující hrozí zánik jejich jazyka.“ I proto je nezbytné zajistit právní rámec a s ním spojené systematické řešení. Jen tak je možné počítat s národnostními skupinami do budoucna.
Za poslední roky se situace pro vídeňské Čechy zhoršila vypráví dále Hanzl. Rádiová a televizní vysílání se redukovala a „nám se nedaří s generálním ředitelem rakouského rozhlasu a televize ten počet zvýšit.“
Rakousko a jeho tvrdá skořápka
Co národnostní skupina, to jiné zázemí a politické zastřešení. Podle slov předsedy Školského spolku Komenský Karla Hanzla Češi v současné době žádného politického partnera ve Vídni nemají. V minulosti jím po dlouhou dobu byl Michael Häupl, bývalý starosta Vídně, což nasvědčuje tomu, že dalším potřebným krokem k naplnění požadavků vídeňských Čechů, které ale spadají pod úsilí všech šesti, bude najít spojence mezi rakouskými politiky.
V lednu 2020 pokračují dál setkání a hovory s městem Vídní. Hanzl očekává, že by měli (za Školský spolek Komenský) dostat podporu především pro obecnou školu. Co se týče gymnázia, to je vždy otázka ministerstva školství.
„My tam nemůžeme vyvíjet žádný speciální tlak, což se nám taky za poslední roky nepodařilo, ale jistě se každé takové dva měsíce ozveme a budeme apelovat dále, než se nám podaří trochu Rakouskem pohnout,“ odpovídá Hanzl na otázku: jaký jste si stanovili mezní termín pro realizaci požadavků, určených rakouské vládě.
Hanzlova naděje neumírá
Čtvrt století je přece jen již pomalu historicky delším obdobím, ale předseda Poradního sboru národnostních skupin pro Čechy neztrácí optimismus a naději vkládá do nového roku: „Vždycky! To je úplně jasné. Vždycky tomu věřím, že se ten krok dopředu dá udělat. Nakonec jsme si sami dokázali za posledních 25 roků, že jsme těch kroků dopředu pro Školský spolek a pro všechny české a slovenské spolky ve Vídni udělali a vidím češství a slovensky mluvící obyvatelstvo ve Vídni vysoce pozitivně.“
18.12.2019 | Vertreter aller Volksgruppen fordern Kurswechsel (auf Deutsch)
- 14.9.2017 | Rozpočet pro národnostní skupiny se musí zvýšit alespoň dvojnásobně
- 14.9.2017 | Rada diváků a posluchačů ORF | Vysílání každý týden pro národnostní skupiny
- 14.9.2017 | Duzdar chce navýšit rozpočet národnostních skupin na 4,5 milionu eur
- 18.9.2017 | Národnostní skupiny požadují větší autonomii