Loni Nobelova cena za literaturu udělena nebyla kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii, která laureáty vybírá. Proto se v letošním roce vyhlašovaly ceny dvě. Tu druhou, tedy za rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuková.
Podle šéfa Švédské akademie Matse Malma byl Peter Handke oceněn za „svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti“. Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce.
Handke (76) je autorem několika desítek próz, her a esejů. Cizí mu není ani film, podílel se na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval.
V češtině vyšlo několik jeho knih a v divadlech se uvádějí jeho hry. V českém prostředí může být znám i jako spoluautor oblíbeného filmu Nebe nad Berlínem, začínal ale v 60. letech jako radikální literární revolucionář.
Handkemu blahopřál prezident, kancléřka i nobelistka Jelineková
Za výjimečně talentovaného autora označila spisovatele rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová. Prezident Alexander Van der Bellen s odkazem na jednu z Handkeho esejí dnešek označil za „vydařený“ den. Dosud jediná rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková řekla, že byl nejvyšší čas, aby Handke ocenění dostal.
Spisovatelka Elfriede Jelineková, která získala Nobelovu cenu za literaturu v roce 2004 a dosud byla jedinou rakouskou nositelkou tohoto prestižního ocenění, označila zprávu o Handkeho vítězství za ohromnou. „Byl každopádně na řadě už přede mnou,“ uvedla. Podle ní byl nejvyšší čas, aby švédská akademie jejího literárního kolegu ocenila.
Do češtiny se tvorba Petera Hendkeho překládá už od konce 60. let. Čtenáři tak mají k dispozici prózy Nevyžádané neštěstí (česky 1980), Tři pokusy (1993), Dětský příběh: Číňan bolesti (1997), Za temné noci jsem vyšel ze svého tichého domu (1999) či Don Juan (2006). Někdejší Divadlo Komedie s úspěchem inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli či Podzimní blues.
Ocenění alespoň jedné ženské autorky v rámci letošních Nobelových cen experti předem očekávali. Sám šéf Nobelova výboru Švédské akademie Anders Olsson prohlásil, že cena může získat zpět svou prestiž, pokud akademie upustí od „mužsky orientovaného, eurocentrického pohledu, který při posuzování kandidátů v minulosti převažoval“. Pouze 14 ze 114 držitelů Nobelovy ceny za literaturu byly do dnešního dne ženy.