Gero Fischer | Studentem v 60. letech v Praze

Dnešním hostem magazínu Rádio Dráťák je Gero Fischer, rakouský slavista, působící na Ústavu slavistiky Vídeňské univerzity. Každopádně ještě v 60. letech jeho život vypadal úplně jinak. Byl právě studentem lingvistiky na filozofické fakultě Karlovy univerzity.

On demand | Rádio Dráťák | 11.2.2019

Rádio Dráťák Magazín

11.2.2019 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

Velmi dobře si vzpomíná na přelomovou éru v tehdejším Československu za vlády třetího komunistického prezidenta, také na postupné uvolňování sevření režimního tlaku, kterému ale nelítostnou ránu do zad zasadil vstup „spojeneckých vojsk“ na území Československa: „Já jsem byl od roku 1964 v Praze a to už bylo vidět, že se ten režim Novotného více méně rozpadává. Lidi si dělali vtipy, narážky a to už bylo jasné, že tu moc už nemá tak pevně v rukách.“ S profesorem Gero Fischerem si povídala Pavla Rašnerová.

Gero Fischer

orf | pavla rašnerová

Tenkrát svědkem, dnes divákem

Po okupaci Československa se ale objevili i tací, kteří nedokázali jen nečinně přihlížet tomu, jak se politická situace uvnitř státu mění a dřívější, ne tak vzdálený sen o uvolněnější vládě se rozpadá. Jedním z nich byl i mladý student Jan Palach, který svou hořící pochodeň chtěl předat dál.

Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

Výstavu Českých center „Jan Palach ´69“ můžete v prostorách slavistiky v Galerii auf der Pawlatsche navštívit až do 28. února, na adrese Spitalgasse 2-4/Hof 3, v devátém okrese.

Na stejné alma mater a také fakultě studoval v té době i Gero Fischer a právě v Galerii na pavlači, kterou před dvaceti lety sám založil a dodnes vede, je k vidění výstava, přibližující Palachovu dobu, jeho život i samotný čin. „Je to zvláštní. I tady vidím něco, čeho jsem byl svědkem a přece jen dívám se na tu výstavu skutečně jako divák zvenku,“ hodnotí Fischer své vzpomínky během společné návštěvy výstavy.

Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

„Během několika týdnů jsme nevěděli, na které straně kdo stojí"

Obdobím, kdy Jan Palach začíná uvažovat o vzpouře proti systému nebo alespoň probuzení občanů Československa z ať už chtěné či nechtěné netečnosti vůči aktuální politice v zemi, je pravděpodobně podzim 1968, kdy se zúčastnil několika demonstrací. Taktéž se připojil do okupační stávky v listopadu téhož roku. Později jsou to už myšlenky na obsazení budovy Československého rozhlasu a vysílání výzvy ke generální stávce. Avšak nakonec se rozhodl k mnohem radikálnějšímu činu, s mnohem šokujícím efektem – a sice k sebeupálení.

O veškerém aktuálním dění, spojeným s činem Jana Palacha, se Fischer tenkrát dovídal spolu s ostatními studenty téměř okamžitě: „Co se stalo na fakultě? Byly tam spontánní schůze, velký rozruch, velké rozčarování. A to, co je tady taky dokumentováno - před fakultou byly manifestace.“ Bohužel Palachovo poselství se ihned nedočkává kýžené odezvy. „Prvotní napětí a pobouření postupně zesláblo a bylo jasné, že to nemá politické zázemí, že tu vůli lidu nemůže nikdo organizovat. Za tím nebyla žádná politická moc nebo protimoc. Bylo jasné, že ten nový režim to všechno ututlá a zvítězí a to se potom taky stalo. Lidé dostali strach a nikdo nechtěl veřejně nijak něco projevovat, co by mu mohlo uškodit,“ vypráví o atmosféře poloviny ledna 1969 v Praze Gero Fischer.

Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

Tip na televizní příspěvek „50 let od úmrtí Jana Palacha"
On demand | České Ozvěny | Slovenské Ozveny | 10.2.2019

Být zahraničním studentem v Praze v 60. letech neneslo s sebou až tolik překážek jako pro mnohé Čechoslováky. Každopádně to neplatilo nastálo. Změny jak ve společnosti, tak mezi lidmi, zažil na vlastní kůži i slavista a úspěšný fotograf Gero Fischer: "Během několika týdnů dokonce jsme nevěděli, na které straně, kde kdo stojí. Najednou jsme nevěděli, co máme, co můžeme mluvit, jak si můžeme důvěřovat.“

Gero Fischer Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

Pohřeb Jana Palacha se změnil na protest proti okupaci Československa Sovětskými vojsky. Čítal několik desítek tisíc lidí. Pietní průvod byl klidný. Avšak v lidských srdcích začínal hořet plamínek naděje. Byla to velká událost, kterou režim ne zrovna s ochotou toleroval. Gero Fischer to vnímal tak, že ne že by celá ta událost usnula, ale politicky už nehrála až tak velkou roli.

Gero Fischer | „Zažil jsem začátek konce, úpadku“

Životní cestu Gera Fischera, rodáka z Horního Rakouska, celkem výrazně poznamenaly události roku 1968 v Československu. „Učitelé byli vyhozeni, ztratili místa a to šlo potom ráz na ráz. Nějaká naděj na budoucnost, na demokratičtější budoucnost, ta se úplně vytratila. Tedy alespoň ve mně. Říkal jsem si, jo, tak to jde, tak je to a potom jsem byl rád, že jsem dostal práci ve Vídni a že jsem v Praze, kterou jsem velice miloval, už nemusel zůstat, protože jsem tam už neviděl žádný vývoj - atmosférický, duševní, intelektuální. Významní lidé odešli - buďto vnitřní emigrací nebo do zahraničí, pokud mohli. Tak ten život se docela změnil. Zažil jsem začátek konce, úpadku - jak se to vezme,“ tak si na poslední dny, měsíce svého pražského života pamatuje významný slavista Vídeňské univerzity Gero Fischer.

Gero Fischer Palach Ausstellung

orf | pavla rašnerová

Magazín Rádio Dráťák si můžete naladit dnes na Radiu Burgenland od 21:10 hod. Rozhovor se slavistou a fotografem Gero Fischerem pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Vysíláním Vás provede Tereza Chaloupková.

Linky