Totálně nasazeni | Nucená práce českého obyvatelstva pro třetí říši

Již před vypuknutím druhé světové války mělo Německo nedostatek pracovních sil, což kompenzovalo nedobrovolným nasazením z ciziny. Tehdejší Protektorát Čechy a Morava muselo v průběhu války opustit na více než 450 000 mužů a žen a začít pracovat pro třetí říši. Na území dnešního Rakouska jich bylo povoláno okolo 80 000.

On demand | Rádio Dráťák | 22.10.2018

Jednalo se především o Dolní a Horní Rakousko, také Vídeň, ta byla průmyslovým centrem, dále Linec či Enzesfeld. Výstava „Im Totaleinsatz“ mapuje osudy právě těchto lidí, kteří nuceně opustili svou vlast a s nejasnou vidinou lepších zítřků sloužili po několik let válečné mašinerii.

Češi u Luftschutzu či technische Nothilfe

Knihovna Institutu soudobých dějin Vídeňské univerzity právě hostí neobyčejnou sbírku příběhů – najdeme zde v první řadě osobní dokumenty v podobě fotografií, ale i úryvky deníků nebo části dopisů. Práce nuceně nasazených Čechů byla namáhavá jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Převážně byli zaměstnáni u protiletecké ochrany - u Luftschutzu nebo i u technische Nothilfe. Jejich doposud celkem klidný život vystřídal boj o přežití.

Výstavu „Im Totaleinsatz“ přijel představit i Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti, který podporuje porozumění mezi Čechy a Němci od školství přes vědu a kulturu po sociální projekty.

„Ten hlavní zlom přišel ve chvíli, kdy se německá armáda dostávala do potíží. Potřebovala stále více doplnit svůj stav a Češi nebyli v zásadě povoláváni do wehrmachtu. Nebyli považováni za spolehlivé, bylo na ně nazíráno jako na méněcenný národ. O to více se na ně pak ta válečná mašinérie zaměřila jako na pracovní sílu, která nahradí německé muže v německém válečném hospodářství. Byl to Reinhard Heydrich, který potom inicioval ročníkové povolávání, tzn. že nejprve padlo rozhodnutí, že budou nasazeny ročníky 1921, 1922 - v podstatě, jak se povolávalo do armády, tak všichni muži tohoto ročníku a i ženy se museli dostavit na pracovní úřad a dostali tzv. povolávací příkaz, do jaké práce budou nasazeni,“ popisuje Jelínek situaci Čechů během druhé světové války.

Stanislava Zvěřinová | Na stránkách deníku

Na výstavu se také přijelo podívat několik příbuzných totálně nasazených. Mezi nimi byla i Alena Havlínová, neteř Stanislavy Zvěřinové. Na výstavě jsou k vidění originály jejích deníků. Nasazena byla v letech 1944-45, a to hned v několika rakouských městech. Paní Havlínová přijela spolu se svou snachou Janou Malíkovou.

„Z Českých Budějovic šla celá parta holek, které spolu studovaly na gymnáziu, do Rakouska pracovat a parta to byla asi pěkná, protože se potom scházely pomalu padesát, šedesát let. Teta byla veselá, optimistická. ‚Něco přijde, něco odejde, ale žádná tragédie. Snažit se vždycky myslet pozitivně,’ jak říkala,“ vzpomíná na životní elán své tety Alena Havlínová.

Stanislava Zvěřinová své svědectví vydala knižně, a sice již v roce 2001 pod názvem „Devatenáct nám bylo pryč: totální nasazení dívčího ročníku 1924 trochu jinak“.

Milan Jelínek | Pomoc od vídeňských příbuzných

Naším dalším hostem dnešního vysílání Rádia Dráťák je Jana Jelínková, vdova po Milanovi Jelínkovi, který byl ihned po maturitě v letech 1942-44 nasazen do Wiener Neudorfu.

„To byl závod na výrobu leteckých motorů, kde on pracoval. Tady bylo to štěstí, že on byl z poločeské, poloněmecké-rakouské rodiny. Když manžel nastoupil na nucené práce, tak jeho vídeňští příbuzní - to byl jeho strýc Zdenko Spausta a jeho žena Hermine Spaustová - ho velmi podporovali. Když ho sebralo gestapo a byl tady vězněný na jaře roku 1944, tak ti vídeňští příbuzní mu ohromně pomohli - hlavně morálně,“ vypráví Jana Jelínková o nuceném nasazení svého manžela Milana Jelínka.

Vzpomínky a myšlenky bohemisty, prvního polistopadového rektora Masarykovy univerzity Milana Jelínka, vyšly letos knižně v publikaci „Memoáry 1942-1971. Od okupace do okupace“ v nakladatelství brněnského Moravského zemského muzea.

Mnozí si ale tuto hořkou zkušenost nechávali sami pro sebe dlouhá léta.

Odškodnění obětí totálního nasazení

Došlo k tomu na základě použití amerického práva hromadné žaloby, kdy i jednotlivci mohou žalovat za celou skupinu obětí. Německým firmám jako Siemens či například Bayer hrozily nejen finanční ztráty, ale i ztráta prestiže. Tyto firmy zaměstnávaly nuceně nasazené či také využívaly práci vězňů z koncentračních táborů. Do této věci byli následně přizváni i oběti a zástupci obětí ze střední a východní Evropy, také jejich vlády. V Německu probíhala jednání v letech 1999 – 2001, o rok později se přesunula do Rakouska. Vznikla německá nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost a rakouský Fond smíření.

Živá paměť

Dále se na výstavě podílela také společnost Živá paměť, která vznikla na základě procesu odškodnění z titulu nucených a otrockých prací během druhé světové války. Do Vídně přijela koordinátorka projektu - Šárka Jarská: „Určitě se můžeme zamyslet nad tím, jak politika - tzv. velké dějiny - zasahují do života jednotlivců, do představ o životě, do obyčejných každodenních věcí, jak mění jejich běh a jak by se život těch lidí mohl vyvíjet jinak, kdyby nebyli vytrženi ze svého běžného života, ze svých plánů životních.“

Česko-německý fond budoucnosti

V České republice existuje od roku 1998 Česko-německý fond budoucnosti, který na základě česko-německé deklarace odškodnil české oběti nacismu. Bylo jich okolo 86 000 lidí, z toho zhruba 11 000, co byli nasazeni v Rakousku, vysvětluje Tomáš Jelínek, ředitel fondu.

Artikel auf Deutsch | 22.01.2019 | Im Totaleinsatz | Zwangsarbeit der tschechischen Bevölkerung für das Dritte Reich

Celé vysílání magazínu Dráťák o výstavě „Totálně nasazeni“ s Tomášem Jelínkem, Alenou Havlínovou, Janou Malíkovou, Janou Jelínkovou a Šárkou Jarskou si můžete poslechnout dnes v pondělí ve 21:10 na rádiu Burgenland. Vysílání pro Vás připravily Pavla Rašnerová a Tereza Chaloupková.

Linky

• Ausstellung „Im Totaleinsatz“ | Fachbereichsbibliothek Zeitgeschichte
• Výstava Im Totaleinsatz | České centrum Vídeň
• Odškodnění nuceně nasazených | Česko-německý fond budoucnosti
• Živá paměť