Portrét Zuzany Brejchy | Jakub Vrba a jeho tvorba

Dnešní magazín Rádia Dráťák se věnuje dvěma Čechům žijícím ve Vídni. Vedle Zuzany Brejchy, která patří mezi ty známější tváře české Vídně, bychom vám dnes rádi představili portrét výtvarného umělce mladé generace pocházejícího z Karlových Varů Jakuba Vrby.

On demand | Rádio Dráťák | 17.9.2018

Rádio Dráťák Magazín

17.9.2018 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Jakub Vrba žije ve Vídni desátým rokem, vystudoval v Linci výtvarné umění, obor experimentální tvorba, a tvoří komiksové stripy a jednoobrázkové satiry. V současnosti vystavuje ve Villachu spolu s dalšími mladými umělci expozici s názvem „Zu viele Vitamine“, kterou kurátorsky vede Stefanie Sprengnagel, známá spíš jako Stefanie Sargnagel.

Jakub Vrba

Maria de Almeida

Zajímavostí je, že Jakub Vrba tvoří svoje komiksové kresby s tím, že se naváže na jeden konkrétní jazyk. Bubliny k jeho vypointovaným obrázkům jsou jednou v angličtině, podruhé zas v němčině a čas od času také v češtině.

Jeho tvorbu na vlastní oči můžete vidět v rámci výstavy, která se bude od 27. září nacházet v Českém centru ve Vídni. Jeho trefné a kousavé kresbičky budou součástí projektu Czech Image, který putuje po Českých centrech po světě. Ve Vídni budou studenti umělecké školy Kunstschule Wien společně se studenty Západočeské univerzity prezentovat svůj pohled na image České republiky v zahraničí. „Jedná se o to, že se skrz grafickou tvorbu snaží zlepšovat image České republiky ve světě. Vždycky podle místa, kde se to odehrává, se vybere partnerská instituce, která dodá materiál, který doplňuje tu výstavu, aby byl takový pohled jako zvenku a zevnitř,“ vysvětluje Jakub Vrba.

zeichnung

Studio Vrba

„Já jsem byl přizván jako někdo, kdo by měl mít oba dva pohledy a měl to nahlížet nějakým způsobem kritičtěji. Nicméně hlavní náplní výstavy budou plakáty z tvorby plzeňských a vídeňských studentů, já budu vystavovat asi 5 kreseb,“ říká Jakub Vrba.

Zuzana Brejcha | Já jsem takový spolkový člověk

Zuzana Brejcha jako jedna z významných vídeňských Češek se celý život pohybuje ve filmové branži. Už v dětství se díky svému otci, který pracoval nejprve pro Barrandov, později byl mezi lety 1963 – 1968 vedoucím Filmového archívu Československého filmového ústavu, dostala k filmům, které v Československu nebyly běžně k vidění.

Po srpnu 1968, který Zuzaně Brejcha, jak říká „obrátil život naruby“, se rodina rozhodla definitivně emigrovat. Starší bratr, Zuzana a rodiče nechali v Československu starý pohodlný život a rozhodli se raději začít od nuly. „Rusové nám rozstříleli byt a táta když viděl tu zkázu v tom bytě, řekl, že tady už nemáme budoucnost, že odjedeme,“ vypráví Zuzana Brejcha. Pro Brejchovi to ale nebyl první pokus o emigraci z ČSR. Ten do Egypta o pár let dříve skončil fiaskem. „Dorazil k nám opravář, že musí opravovat koupelnu, a začal se vyptávat, kam se chystáme, zda se stěhujeme. Máma řekla, že se stěhujeme do Egypta a on prohodil: ‚Tak to už se asi nevrátíte,‘ a máma řekla osudovou větu: ‚Ne, už se nevrátíme.‘ Nějakou dobu jsme pak seděli na kufrech a pak přišel zákaz. Tátovi sebrali pas a nemohl pak dlouho nikam vycestovat,“ vypráví Zuzana Brejcha.

Zuzana Brejcha

Facebook Zuzana Brejcha

Nicméně odchod do Vídně se podařil. Po prvních dvou týdnech, kdy bydleli u přátel, sehnal Bohumil Brejcha pro rodinu byt a do týdne dostali azyl. On sám měl před odchodem slíbenou práci, i když musel opustit milovaný obor. Pro Zuzanu znamenala emigrace náročný přechod na střední školu v cizí zemi, kde musela zvládnout učivo v němčině a dohnat latinu ze dvou ročníků zároveň. Maturitu na gymnáziu složila v roce 1974 a pak ji přijali na filmovou školu, kde studovala dramaturgii, střih a scénář.

Ve Vídni se od sedmdesátých let zúčastňovala kulturního života české menšiny. Cvičila v Sokole, navštěvovala kulturní večery, z nichž některé pořádal i tatínek, který byl v polovině 70. let zakládajícím členem Klubu Čechů a Slováků.

Setkání s Havlem v roce 1983

Pronásledování ze strany československé státní policie neunikla Zuzana Brejcha ani v Rakousku. Několik měsíců poté, co se v Praze setkala s Václavem Havlem, shodou okolností zrovna v době, kdy přijela na návštěvu do Vídně její sestra, našla Zuzana svůj byt s narušeným zámkem a cedulkou od policie, že se k ní někdo vloupal. Po změně režimu v Československu se Zuzana zajímala o svazky, které vedla Státní bezpečnost na jejího otce, a jak zjistila, také na ni a na jejího bratra. Dověděla se ale, že už jsou skartovány.

Zuzana Brejcha Sokol

ORF | Pavla Rašnerová

Zuzana Brejcha šla ve svých šedesáti letech do penze, procestovala svět a pracuje dál na vlastních projektech. Natočila dva dokumentární filmy (Romane Apsa neboli Romské slzy, a Romane Paramisa neboli Romské povídky), které pojednávají o rozvětvené romské rodině z východního Slovenska.

Zároveň se ve Vídni se stejnou vervou, s jakou se snaží poukázat na špatnou situaci slovenských Romů, věnuje „spolkaření“. Česká menšina Zuzanu Brejcha zná jako předsedkyni Česko-slovensko-rakouského Kontaktfora, nebo i jako členku rakouského poradního sboru pro českou menšinu při spolkovém kancléřství. Celý rozhovor se Zuzanou Brejcha o jejím dětství v Praze, emigraci a pozdějším životě ve Vídni si můžete poslechnout od 21:10 na Radiu Burgenland.

Rozhovory, stejně jako celé vysílání připravila Tereza Chaloupková. Aktuální novinky jsou dílem Pavly Rašnerové. Moderuje Pavlína Woodhams.

zeichnung

Studio Vrba