České srdce | „Včera a dnes“ s Věrou Gregorovou

V aktuálním vydání našeho magazínu se s Věrou Gregorovou, předsedkyní Českého srdce, přeneseme nejen do minulosti spolku, ale dozvíme se i o jeho současných aktivitách. Věra Gregorová je spojená i s Hotelem Pošta, kde je předsedkyní družstva.

On demand | Rádio Dráťák | 27.8.2018

Právě tato budova odkazuje i na naše dnešní druhé téma, a sice na osobnost moravského skladatele Leoše Janáčka, který v tomto hotelu přenocoval před vídeňskou premiérou své opery „Její Pastorkyňa“.

1918 | Rok zániku a zrodu

Rok 1918 značí konec první světové války, vznik několika nových států, republik, ale v neposlední řadě také nedostatek a bídu. Vídeň v té době patřila k těm městům, ve kterých lidé nejvíce strádali. Bylo zde nejméně 300 000 občanů, kteří se hlásili k české národnosti. Vídeň byla označována za jedno z velkých českých měst. První vlna reemigrace vznikem Československa zasáhne i dunajskou metropoli, ale nevezme si s sebou všechny.

„Po válce tady bylo hodně sirotků, byly tu vdovy, byli tu lidé, kteří se do Československa, do toho nového státu, nechtěli vystěhovat, protože už tady byli zakořeněný. Rakousko v té době už nemělo žádný průmysl, nemělo už ty obvyklé proudy z bývalých zemí, co se týče životobytí, co se týče všech druhů produktů. Vídni se říkalo ,Wasserkopf’, měla hodně úředníků a na obyvatelstvo fakticky tu byla ta infrastruktura pro celé císařství, ve kterém žilo šedesát milionů lidí a najednou tu nebylo ani sedm,“ vypráví Věra Gregorová o době, kdy bylo založeno vídeňské České srdce - Československo se začalo starat o lidi, kteří trpěli hladem a byli v těžké životní situaci.

Po rozpadu monarchie trvalo, než Rakousko dostalo první poválečné dodávky uhlí a surovin, které samo neprodukovalo. „Děti z Vídně se posílaly do Československa, aby tam byly v českých rodinách a měly výživu, která jim pomohla se zase zotavit a zesílit. To byl začátek šacení, obuv byla také problém, a podpor vdovám a dětem, které už neměly otce,“ popisuje Gregorová. Před druhou světovou válkou se situace opakovala.

Anastásia Gregorová | Pomoc ženám a dětem

Spolek České srdce, československá sociální péče v Rakousku, zažil svůj největší vrchol v polovině 20. let 20. století. V té době by se v každém vídeňském okrese našel jeden z jeho odborů a téměř stejně tolik jich bylo i mimo město, na venkově a právě tehdy sehrála v dějinách spolku důležitou roli i místopředsedkyně Anastásia Gregorová, babička Věry Gregorové, našeho dnešního hosta: „Vzala si krejčovského mistra a začala spolkařit a já jsem se u nás podívala do úředních zápisů a je už předsedkyní Českého srdce ze začátku 20. let, jenže tenkrát byli čtyři místopředsedové Českého srdce. Byla zodpovědná hlavně za ženy a děti. Uměla využít jisté styky tenkrát s vysoko postavenými ženami a začala se velmi sociálně angažovat.“

Hřiště Českého srdce v současnosti

„To je taky čas, kdy bylo v Rakousku hřiště, byla tam také chata, ozdravovna, kde dětem bylo pomoženo, když neměly dobré rodinné zázemí a měly nouzi a bídu a dodatečně se organizovaly ty zájezdy do Československa,“ dodává Gregorová k dějinám Českého srdce 20. let 20. století.

Stadion a hřiště Českého srdce zažilo hodně významných událostí české menšiny – například i sokolské slety v 50. a 60. letech. Mnozí členové ještě dodnes vzpomínají na svá dětství a čas strávený v 10. okrese. I Věra Gregorová má k tomuto hřišti blízký vztah: „Náš první slet se nacvičoval tam. Zhruba jako 15letá dorostenka si na to hřiště pamatuji.“ O desítku let později – v roce 1972 došlo k rozhodnutí – stadion a hřiště prodat městu Vídni – díky nim tak v současné době může České srdce finančně pomáhat ostatním česko-vídeňským spolkům. „České srdce žije z úspor našich předků, ale má jisté zdroje, které může zasadit, aby jiným pomohlo a to děláme,“ říká Gregorová.

Přání Věry Gregorové do budoucna

Českému srdci se i po sto letech daří následovat své hlavní poselství – pomáhat těm, kteří to potřebují. A co si Věra Gregorová přeje pro spolek do budoucnosti? „Jo, dynamiku a mladé členstvo. Snažíme se samozřejmě vzbudit zájem v těch spolcích, které tady v prostorech Českého srdce fakticky rozvíjejí svou činnost, aby uznaly, že to má jistý smysl.“

K 2. tématu Dráťáku | Pozvánka na festival „Janáček Brno“

Celý rozhovor s Věrou Gregorovou si poslechněte v magazínu Dráťák, který pro Vás připravila Pavla Rašnerová. Provede Vás jím Pavlína Woodhams.

Artikel auf Deutsch | 03.09.2018 | Tschechisches Herz | „Gestern und heute“ mit Věra Gregorová

25.06.2018 | Století s Českým srdcem | Oslava jubilea v Komorní opeře
07.08.2017 | Věra Gregorová | Hotel Post

Linky

• České srdce | československá sociální péče v Rakousku
• Hotel Pošta