Přesně po půl století si Česko i svět připomíná 21.srpen 1968

Dnes je tomu přesně 50 let, kdy krátce před půlnocí ještě 20. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území Československa.

Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska a Polska, u východoněmeckých hranic byly připraveny i jednotky armády Německé demokratické republiky, ty ale podle historiků nakonec do Československa i kvůli možným ohlasům na druhou světovou válku nevstoupily.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupilo na území ČSSR zhruba sto tisíc vojáků, dva tisíce tři sta tanků a sedm set letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a šest tisíc tanků. Hlavním cílem byla Praha. Ta byla obklíčená 21. srpna už kolem páté hodiny ráno.

Předsednictvo KSČ vydalo ihned provolání „Všemu lidu Československé socialistické republiky“, v němž deklarovalo, že vojska přišla bez vědomí představitelů státu, intervenci označilo za akt odporující mezinárodnímu právu a kvůli obavám z krveprolití vyzvalo občany ke klidu.

Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro. Na události z před 50 lety upomínají i zahraniční deníky, mezi nimi The Washington Post a rakouský Kurier. Rakouský prezident Alexander van der Bellen se také připojil.

Všechna česká města připomínají smutné výročí

Lidé si dnes výročí okupace připomínají v celém Česku, její oběti připomene několik vzpomínkových akcí. Je mezi nimi shromáždění u pomníku Jana Palacha na Václavském náměstí, kde bude hořet symbolická pochodeň, nebo položení květin u pamětní desky zastřelené studentky Marie Charouskové.

Podobné akce se konají i v dalších městech ČR. Liberec si dopoledne připomněl oběti okupace minutou ticha a položením květin. Lidé u památníku tvořeného tankovým pásem se jmény obětí zapalovali svíčky. Liberec byl po Praze druhým nejcitelněji postiženým městem. Okupanti po sobě zanechali devět mrtvých a 45 zraněných.
Nápisy se vzkazy okupantům jako „Na dovolenou se nejezdí tankem“ či „V noci chodí jen zloději“ připomínají zase plakáty v centru Ostravy.

V bouřlivé atmosféře byla na budově českého rozhlasu v Praze na Vinohradské třídě 12 odhalena pamětní deska s dalšími dvěma jmény obětí srpnových událostí roku 1968, Pavla Alberta a Miroslava Málka.

Zvací dopis, zmar pod pásy tanků a moskevský protokol

Domnělá kontrarevoluce byla záminkou proto, aby do tehdejšího Československa vtrhly sovětské tanky. Na začátku srpna 1968 totiž pět konzervativních představitelů KSČ, kteří byli v opozici k reformnímu křídlu včele s Alexandrem Dubčekem, předalo do Moskvy takzvaný zvací dopis, který k okupaci Československa poskytl alibi. O intervenci pak bylo definitivně rozhodnuto 18. srpna v Moskvě na jednání pěti generálních tajemníků stran států Varšavské smlouvy.

Vstup armád Varšavské smlouvy na území Československa byl ale jen jednou částí plánu na potlačení liberalizace poměrů v socialistické republice. Druhou částí mělo být ovládnutí orgánů státní moci konzervativními silami. Tato fáze se okupantům sice poněkud zkomplikovala, nakonec si ale své prosadili.

Šest vrcholných představitelů komunistické strany v čele s generálním tajemníkem Alexandrem Dubčekem bylo 21. srpna uneseno do Moskvy, kde později spolu s dalšími představiteli Československa s výjimkou předsedy Národní fronty Františka Kriegla pod nátlakem podepsali takzvaný moskevský protokol, který stvrzoval okupaci.

Moskevský protokol znamenal faktický konec pražského jara. Do čela KSČ se v dubnu 1969 dostal Gustáv Husák, který se stal přední osobností normalizace.
Zatímco vojáci Maďarska, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk naopak legalizovala smlouva o jejich pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo 18. října 1968. Tím se jejich „dočasný“ pobyt prodloužil na 23 let. Poslední sovětský voják, kterým byl velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov, odletěl z Prahy až 27. června 1991.

Songy 60. let zazpívají na Václavském náměstí současní umělci

21. srpen 2018 připomene jednadvacátý srpen roku 1968 také několika koncerty a výstavami. Kromě 13 hodinového živého speciálu Českého rozhlasu, se kterým jsou události pražského jara neodmyslitelně spjaty, si zájemci mohou prohlédnout také několik výstav, například tu s názvem Za vaši a naši svobodu 1968-2018 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí.

Atmosféru roku 1968 i konec nadějí spojených s pražským jarem přiblíží koncert na Václavském náměstí, který začne v 8 hodin večer. Zazní na něm hity 60. let včetně písní Karla Kryla v doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a kapely Petra Maláska. Zpívat budou Marta Kubišová, Jana Kirschner, Aneta Langerová, Vojta Dyk a další.

21.srpen 1968 dostane prostor i v programu ORF

Rakouská televizní stanice ORF bude vysílat k tématu několik pořadů. Dokument s názvem „1968: Der Prager Frühling ist vorbei“ dnes od 22.30 na ORF 2 a později od 23.25 tamtéž „Der Bockerer IV – Prager Frühling“. Film Hořící keř - „Burning Bush – Die Helden von Prag“ o příběhu Jana Palacha bude poté na dva díly k vidění 22. a 23. srpna od 23.50, potažmo 0.00 rovněž na ORF 2.

Link

20.8.2018 | Zum 50. Jahrestag des „Prager Frühlings“ | Neue „Menschen & Mächte“
20.8.2018 | Panzer gegen den „Sozialismus mit menschlichem Antlitz"
20.8.2018 | Invaze do Československa byla správná, myslí si dnes třetina Rusů
17.8.2018 | Streit in Tschechien um Gedenken an Sowjet-Einmarsch vor 50 Jahren
5.8.2018 | Výstava Pražské jaro 1968 na zámku Weitra

Magazín Dráťák
20.8.2018 | Osudná noc 21. srpna 1968 | Začátek konce pražského jara očima těch, kteří odešli
13.8.2018 | Vzpomínky na přelomový srpen, který v Československu zničil sen o možné demokracii
6.8.2018 | Česko-rakouský festival Übergänge | Přechody