Osudná noc 21. srpna 1968 | Začátek konce pražského jara očima těch, kteří odešli

Rozdrcení pražského jara tanky vojsk Varšavské smlouvy dala československé společnosti jasný signál – co se bude nebo nebude dít v Československu, bude i nadále určovat komunistická strana Sovětského svazu, ať už po dobrém nebo po zlém.

On demand | Rádio Dráťák | 20.8.2018

Prvních 6 dní okupace znamenalo jen v Praze 80 mrtvých. Síla téměř půl milionu vojáků varšavského paktu se i přes počáteční odpor zejména v prvním týdnu okupace ukázala jako rozhodující. Pokojné protesty nezmohly nic proti pancéřovaným vozidlům, vojákům s nabitými samopaly a příkazům shora.

Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy začala v noci z 20. na 21. srpna. Ráno k budově rozhlasu a také na Václavské náměstí dorazily tanky, které ostřelovaly Národní muzeum. Od dopoledních hodin jednalo předsednictvo Národního shromáždění, které posléze vydalo prohlášení, že považuje vstup vojsk za porušení mezinárodního práva a žádá jejich odchod. Odpoledne se k výzvám státních orgánů připojila vláda. Ve 22:00 zahájily sovětské tanky palbu, která trvala půl hodiny.

Okupace po půl století | Vzpomínat a nezapomínat

50 let od Pražského jara 1968 se může jevit jako příliš mnoho, aby toto výročí něco znamenalo pro mladší generace, ale příliš málo času, aby ti, kteří ho zažili, mohli zapomenout. Proto Vám znovu přinášíme svědectví pamětníků z řad vídeňských významných osobností české menšiny, kteří právě kvůli okupaci Československa nebo v návaznosti na to, co po ní následovala Československo nadobro opustili, a rozhodli se žít ve Vídni. Jenom do konce roku 1969 odešlo v důsledku invaze z Československa na sto tisíc lidí.

Evžena Brikciuse, Helenu Baslerovou, Petra Havlíka, Vladislava Liptáka a Janu Stárkovou jste mohli vidět i v našem srpnovém vysílání Českých a slovenských ozvěn a připomenout si osudový srpen na dobových záběrech. Jejich osudy a vzpomínky na přelomovou noc 21. srpna 1968 ještě jednou připomene v dnešním rádiovém vysílání.

Nejvýznamnější osobnost Pražského jara, první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček, který nakonec pod nátlakem spolupodepsal tzv. moskevský protokol o „normalizaci“ poměrů, byl v roce 1969 zbaven všech funkcí a na rok „odklizen“ jako velvyslanec do Turecka. V roce 1970 byl z komunistické strany vyloučen.

Dnešní vysílání od 21:10 na Radiu Burgenland připravila Tereza Chaloupková. Moderuje Pavlína Woodhams.