Pavel Kohout oslaví 90. narozeniny
Český básník a dlouholetý aktivista v oblasti občanských práv se vždy do každé výzvy vrhá s plnou silou a velkým úsilím. Jeho hry, jako groteskní cirkus „August, August, August“ nebo drama „Chudáček“, po desítky let dobývaly divadelní scény od Moskvy přes Vídeň až na Broadway.
Archiv Pavel Kohout
Václav Havel a Pavel Kohout
Jako mladý muž v Československu byl Kohout nadšený komunismem. Byla to také reakce na národní socialismus - jeho otec byl aktivní v odboji proti německým okupantům. Později byl zapojen do reformního programu pražského jara, pro lidský socialismus. Zklamání z krvavé invaze tanků Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vyjádřil Kohout ve svém „Deníku kontrarevolucionáře“. Zároveň založil novou kategorii prózy, kterou nakonec pokřtil názvem „Memoir roman“ – jemu vlastní směs autobiografie a fikce.
čtk
Spisovatel a básník Pavel Kohout, 1968
Současná situace na české politické scéně
Kohout považuje dnešní vývoj v jeho rodné České republice za kritický. „Komunisté jako příznivci nové vlády, to je ostuda,“ říká. Řeč je o straně KSČM, nereformované nástupnické straně KSČ, která pevně držela otěže v zemi až do pádu železné opony v roce 1989.
Kohout oslaví své 90. narozeniny se svou manželkou, dětmi a přáteli, jak říká, ve svém letním domě. O odchodu do důchodu však ještě neuvažuje. S černým humorem říká: „Dřív jsem si byl jistý, že zemřu pádem na svůj psací stroj, dnes vím, že upadnu na svůj počítač.“ V rodinné tradici pokračuje jeho dcera Tereza Boučková. V němčině ji naposledy vyšla kniha „Rok kohouta“.
Nakladatelství Odeon
Největší hrozbu pro politický systém vidí Kohout v touze nejen komunistů, ale také krajní pravice po celostátním referendu. „Odstoupení České republiky z EU a NATO by bylo samovraždou a nesmí k němu dojít,“ upozorňuje spisovatel. Může jen doufat, že Češi takový krok nepřipustí.
Nucený exil v Rakousku
Kohoutův letní dům na řece Sázava poblíž Prahy znají čtenáři z jeho románu „Kde je zakopán pes“ z roku 1987. Československá státní bezpečnost se tam dopustila atentátu na rodinného jezevčíka. Samotný autor byl na konci sedmdesátých let šikanován, donucen k exilu a byl mu odepřen návrat z Rakouska. Od té doby energicky podporoval z Vídně hnutí za občanská práva Chartu 77 a svého blízkého přítele Václava Havla.
Při jejich opětovném setkání na Sázavě v roce 1990 byl Havel (1936 - 2011) již prvním demokraticky zvoleným prezidentem Československa. Kohout to také vypráví ve své autobiografii „Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem“. V letošním roce byla jeho humorná životní bilance publikována v českém překladu. Titul českého originálního vydání je označen dvěma otázníky, plnými úžasu, zda se to všechno jemu a jeho přátelům skutečně stalo: „To byl můj život??“.
Artikel auf Deutsch | 19.07.2018 | Pavel Kohout wird 90 | Ein Zeuge des 20. Jahrhunderts