Česko si připomnělo upálení mistra Jana Husa
Husův odkaz připomněla tradiční bohoslužba v Betlémské kapli na pražském Starém Městě. Při bohoslužbě, kterou vedl patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta, zaznělo také několik připomínek letošního stého výročí založení Československa. Kněží připomínali, že Československo bylo založeno na demokratických hodnotách.
Husinec připomíná slavného rodáka
Každoročně se osobnost Jana Husa připomíná také v jihočeském Husinci, knězově rodišti. Letos začaly slavnosti už ve čtvrtek, kdy se uskutečnila pietní vzpomínka na Husa a herec Vladimír Javorský četl kazatelovy dopisy z Kostnice; ústředním bodem oslav je nově zrekonstruované Centrum mistra Jana Husa zahrnující i jeho rodný dům.
Centrum Mistra Jana Husa
Tradice Husových oslav v Husově rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i během první republiky.
Husa připomínají i dobové slavnosti na hradě Točník, kde v programu s názvem Ve znamení kalicha – za dob husitských mohli návštěvníci vidět například jeho kázání. V hradní kapli se před polednem uskutečnila bohoslužba Církve československé husitské.
Hus se podílel na rozvoji českého jazyka
Reformní kněz a též tvůrce spisovné češtiny Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kritizoval církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů a odmítal její institucionalizaci, současně kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky.
ČTK | Libor Zavoral
Církev jej kvůli radikálnímu vystupování proti klerikálním strukturám označila za kacíře, Hus své názory ale odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen a jeho popel vysypán do Rýna. Kazatelova smrt vedla posléze v českých zemích k husitským válkám.