Rakousko chystá kontroly na hranicích v reakci na Německo

Rakousko, v reakci na kompromis ohledně řešení migrační krize mezi německou kancléřkou Angelou Merkel (CDU) a spolkovým ministrem vnitra Horstem Seehoferem (CSU), zahájilo přípravy na ochranu své jižní hranice.

Kompromisní dohoda Angely Merkel s Horstem Seehoferem spočívá v tom, že kancléřka včera, v pondělí 2. července, souhlasila se zřízením tranzitních center na hranicích s Rakouskem, odkud budou migranti registrovaní jinde v EU vráceni. Rakousko tak bude usilovat o to, aby migranti nepřekročili jižní hranici a nevstoupili tak na jeho území, kam by pak z Německa mohli být vráceni nazpět.

Zavedení kontrol na hranicích oznámili ve společném prohlášení rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP), vicekancléř Heinz-Christian Strache (FPÖ) a ministr vnitra Herbert Kickl (FPÖ).

„Dohoda mezi CDU a CSU vypovídá o tom, že Německo chce zavést opatření proti migračním vlnám na národní úrovni. A pokud tyto dohody schválí německá vláda, budeme nuceni přijmout protiopatření v zájmu Rakouska a jeho obyvatel. Spolková vláda je proto připravena učinit kroky k ochraně našich jižních hranic,“ cituje agentura APA z vládního prohlášení.

„Německé úvahy opět dokazují, jak důležitá je společná ochrana vnějších evropských hranic, a potvrzuje se oprávněnost rakouského stanoviska, že Evropa bez vnitřních hranic je možná pouze s fungujícími vnějšími hranicemi,“ uvedli k tomu Kurz, Strache a Kickl.

Nutná dohoda Německa s Rakouskem a Itálií

Vedení německé sociálnědemokratické strany (SPD) přijalo pondělní kompromis zbývajících partnerů ve vládní koalici, CDU a CSU, zdrženlivě. Podle předsedkyně SPD Andrey Nahles je v této dohodě ještě řada otevřených otázek, napsala agentura DPA a poznamenala, že bez souhlasu SPD vládní koalice tento kompromis neprosadí.

Je přesvědčena, že pro naplnění třetího bodu ujednání CDU a CSU je především zapotřebí dohoda s Rakouskem a Itálií. Uvedený bod, na kterém se CDU a CSU shodly, předpokládá vracení žadatelů o azyl do Rakouska, jestliže vyřízení těchto žádostí je v kompetenci jiného státu EU, s nímž Německo nemá dvoustrannou dohodu o zpětném přebírání osob.

Kromě toho šéfka sociálních demokratů označila jako zavádějící termín „tranzitní centra“. Pokud by mělo jít o tranzitní centra, o nichž se diskutovalo v roce 2015 v době vrcholící migrační vlny, pak to podle Nahlesové není totéž. Už tehdy každopádně SPD toto řešení odmítla jako nehumánní „zadržovací centra“.