XVI. všesokolský slet v Praze a odhalení pomníku Františkovi Pecháčkovi

Tisíce sokolek a sokolů z celého světa prošly v neděli 1. července centrem Prahy v průvodu, který oficiálně zahájil XVI. všesokolský slet. Slet, který potrvá do pátku 6. července, si připomíná 100 let od založení Československa.

V programu sletu je celá řada kulturních, společenských a sportovních akcí. Ve čtvrtek a v pátek vyvrcholí setkání Sokolů hromadnými cvičeními, kterých se zúčastní na 15 000 cvičenců.

Jan Bartoněk

ČTK

Tělovýchovná organizace Sokol patřila od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života. Její tradici nedokázaly zničit ani zákazy, ani války. V minulosti patřily pravidelné slety k vrcholům života české společnosti, a dva z nich se změnily v jasnou politickou manifestaci – v letech 1938 a 1948.

X. všesokolský slet | 1938

Zní tóny Sukova pochodu „V nový život“ a na strahovský stadion vstupuje na třicet tisíc sokolů.

Hudební matice umělecké besedy

Je červenec 1938 a začíná X. všesokolský slet. Hromadná cvičební sestava není jen ukázkou fyzické zdatnosti, ale zejména taky demonstrací odhodlání ubránit republiku před narůstající expanzí Německa. Nejsilnějším okamžikem sletu je sletová skladba „Přísaha republice“, jejíž autorem je František Pecháček.

Již za tři měsíce se o budoucnosti Československa rozhodne v Mnichově a o rok se začne druhá světová válka.

Tisíce sokolů se okamžitě zapojí do protinacistického odboje, mezi nimi i účastník olympijských her, muž naplňující sokolské ideály a autor legendární sletové skladby František Pecháček.

František Pecháček | Hrdina sokolů

Narodil se 15. února 1896 a již v mládí vynikal v Sokole jako cvičenec na nářadí a později i jako úspěšný cvičitel dorostu i mužů. Po 1. světové válce vstoupil do československé armády, byl poddůstojníkem a vedoucím školy pro výcvik tělesné zdatnosti armády. Současně byl i cvičitelem karlínského Sokola. Stal se členem závodního družstva Československé obce sokolské, s nímž dosáhl řady mezinárodních úspěchů. Po odchodu z armády se stal záhy cvičitelem a později i vedoucím stálých škol obce sokolské v Tyršově domě. Po okupaci českých zemí bezezbytku naplnil závěrečná slova jeho „Přísahy republice“: „Stojíme pevně, připraveni s novou silou za lepší příští své drahé vlasti i bojovat.“

Pecháček se stal členem ilegální sokolské organizace Jindra, v níž zastával funkci zemského velitele pro Čechy. Podílel se na ukrývání parašutistů z Velké Británie. V bytě Pecháčkových na pražském Smíchově se ilegálně scházeli odbojáři a v určité době byli mezi nimi i parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík – muži, kteří koncem května 1942 spáchali atentát na Reinharda Heydricha.

Následně nacisté zatkli Františka Pecháčka a jeho manželku Emílii. Ta byla později zavražděna, a to 26. ledna 1943 v Mauthausenu. František Pecháček zemřel po dlouhém mučení brutální smrtí dne 3. února 1944 také v Mauthausenu.

Během let 1939 až 1945 skončilo ve spárech okupantů na dvanáct tisíc členů Sokola. Více než 3 400 bylo popraveno či umučeno. Tisíce dalších jich zemřelo v druhé světové válce. V Květnovém povstání roku 1945 pak padlo téměř 700 sokolů.

Archiv Ústavu pro studium totalitních režimů

Závodní družstvo Františka Pecháčka (vlevo) v Tyršově domě v roce 1928

Pomník v rodné obci

Jen několik dní před XVI. všesokolským sletem, ve středu 27. června, se po 74 letech dočkal František Pecháček velkého pomníku ve své rodné obci Záhornice na Nymbursku.

MAFRA | František Vlček

Pomník Františka Pecháčka v Záhornici

Sokolská župa Rakouská

Sokolská župa Rakouská

Linky

Publiziert am 02.07.2018

více Češi - Aktuálně