Česká literatura na veletrhu Buch Wien
On demand | Rádio Dráťák Magazín | 13.11.2017
Bohyně z Žítkové ožívají v románu
Spisovatelka a kurátorka Kateřina Tučková ve Vídni prezentovala svůj román z roku 2012 Žítkovské bohyně, který vyšel před dvěma lety v německém nakladatelství DVA pod názvem Das Vermächtnis der Göttinnen. „Zajímá mě téma velkých dějin versus individuálních lidských příběhů. Zajímají mě ženské osudy, věděla jsem, že mě toto téma pohltí,“ uvedla po autorském čtení.
ORF | Rasnerova
Rádio Dráťák Magazín
13.11.2017 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Napsání románu o bohyních z Moravských Kopanic předcházela úspěšná kniha o poválečném osudu sudetských Němců v Československu Vyhnání Gerty Schnirch, za kterou si vysloužila nominace na prestižní knižní ocenění a také čtenářský titul ceny Magnesia Litera za rok 2010. Žítkovské bohyně Kateřině Tučkové vynesly ještě větší literární úspěch: kniha získala Cenu Josefa Škvoreckého, ocenění Český bestseller, Magnesiu Literu a Cenu čtenářů České knihy.
Bücherfüllhorn - Blog
Románem o ženách, které bohovaly, provází čtenáře hlavní hrdinka Dora Idesová. Vypráví příběh skrze své dětství strávené mezi samotnými bohyněmi oplývajícími výjimečnými schopnostmi, ale také bádání už v dospělosti po svých předcích v hluboké historii. Ačkoli ona sama se jako poslední z rodu léčit už nenaučila, je součástí jejich společné tajemné tradice. „V každé době měly bohyně problémy, protože to byly silné osobnosti, co se vzpíraly autoritám,“ tvrdí autorka o ději své knihy.
Románu Žítkovské bohyně se prodalo více než 110 000 výtisků a jako divadelní adaptaci ji uvádí Městské divadlo ve Zlíně. Kniha byla přeložena už do 15 jazyků.
ORF | Rasnerova
Nezapomenutelné básně Jiřího Gruši
Knižní veletrh ve Vídni letos představil také rozsáhlé dílo českého básníka, prozaika, diplomata, překladatele a držitele ceny Magnesia Litera Jiřího Gruši. Jeho básně do německého jazyka přeložil berlínský básník Eduard Schreiber. Nově vydanou básnickou sbírku prezentoval přítomným divákům germanista, diplomat, překladatel a také blízký přítel Jiřího Gruši Mojmír Jeřábek. „Vůbec poprvé tu prezentujeme jeho básně z 60.let, které napsal česky,“ uvedl.
Katarína Ugróczi
Jiří Gruša byl signatářem Charty 77 a v roce 1981 založil s Ludvíkem Vaculíkem samizdatovou edici Petlice. Byl předsedou Mezinárodního PEN klubu. Nucenou emigraci prožil převážně v Německu, kde se věnoval literární činnosti jako spisovatel, překladatel a publicista v češtině i němčině. V letech 1962 až 1974 vydal pět básnických sbírek, za tu poslední „Grušas Wacht am Rhein“ získal Cenu Jaroslava Seiferta a Magnesia Litera. Básník, prozaik, překladatel, disident i někdejší český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša zemřel v roce 2011 ve věku 72 let. Mezi jeho nejvýznamnější literární práce patří básnické sbírky „Cvičení mučení“, „Modlitba k Janince“ či próza „Dámský gambit“.
Katarína Ugróczi
Mojmír Jeřábek byl Grušovým blízkým přítelem. Do Moravského zemského muzea pomohl dostat spisovatelův rozsáhlý archiv. Jeho odkaz je dnes k dispozici čtenářům, kteří do vlastní knihovny Jiřího Gruši přijdou bádat. V současné době jej doprovází také malá putovní výstava o jeho literární tvorbě. „Byl to velký filozof a historik. Ale měl božské nadání básníka,“ tvrdí Jeřábek o svém příteli. Příští rok si lidé připomenou Grušovy nedožité 80. narozeniny.
Pořadem vás provede Pavlína Woodhams. Téma připravila Pavla Rašnerová.