Sněmovní volby v ČR | Tento víkend se rozhodne

Čtvrteční večerní televizní program v Česku ovládly volební debaty. Od pátku se totiž začne rozhodovat, kdo a v jakém poměru zasedne ve sněmovně. Předvolební průzkumy shodně favorizují Babišovo hnutí ANO jako vítěze voleb. Jak dopadne sociální demokracie a jiné strany? Bude se jednat o podobný politický vývoj, jako o minulém volebním víkendu v Rakousku?

Poslední volby byly předčasné a v roce 2013 je vyhrála Sociální demokracie. Volit dorazilo necelých 60 % voličů. Do sněmovny se dostalo rekordních sedm stran a hnutí. Tyto prozatím poslední volby do sněmovny poznamenal tzv. lánský puč, když někteří politici z ČSSD v den vyhlášení výsledků odjeli na tajnou schůzku za prezidentem do Lán a snažili se o sesazení lídra strany Bohuslava Sobotky.

Předminulé volby v roce 2010 přivedly na scénu novinku. Teprve od toho roku se objevil při volbách do sněmovny fenoménem tzv. kroužkování, kdy voliči pomocí preferenčních hlasů posunou do poslaneckých lavic kandidáta zespodu kandidátní listiny. Každý volič může takto dát najevo své preference čtyřem kandidátům.

Jak dopadnou letošní volby | Předvolební průzkumy

V úplně posledních dnech před volbami se o straně či účasti rozhoduje pořád okolo 30 % voličů. Volební modely sice zkoumají výsledek hypotetických voleb v době sběru, nemohou ale konečné rozhodnutí voličů předvídat.

Například výzkum MEDIANu a Kantaru pro ČT na začátku září ukázal, že celkem devět českých stran má volební potenciál minimálně okolo 10 procent a do sněmovny by se mohli dostat i Zelení (potenciál 7 %). Volební jádra stran jsou ale relativně malá, takže úspěchem si mohou být jisty jen čtyři strany - ANO, ČSSD, KSČM a ODS.

Agentura MEDIAN představila těsně před sněmovními volbami průzkum, v rámci kterého zpovídala od května 2017 do letošního září přes 5.000 respondentů. Z toho vyplynulo několik zajímavých faktorů, s nimiž se musí o víkendových volbách počítat. Zaprvé - přes dvacet procent někdejších voličů ČSSD přešlo k hnutí ANO.
Zadruhé - v obcích a ve městech pod 100 tisíc obyvatel má nadprůměrnou podporu SPD Tomia Okamury a hnutí ANO.

A zatřetí, nikoliv však „zaposlední“ - kromě tradiční podpory KSČM mezi voliči nad 55 let dominuje i hnutí ANO (27,5 procent). Mladí naopak budou spíše volit malé stan, jako Piráty či SPD, ovšem ani ANO u nich nezůstává pozadu. Jednou z nemála výhod hnutí ANO je i to, že dokázalo přesvědčit lidi, kteří běžně k volbám nechodí, aby se rozhodli pro jejich stranu.

Neochvějná pozice hnutí ANO

A to všechno i přes to, že v srpnu policie požádala o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání a sněmovna ho vydala. Ale k těmto informacím jsou jeho příznivci - zdá se - imunní. Volební potenciál ANO v těchto volbách se pohybuje okolo 20 % procent – ale pozor, jde o procenta z celé populace. Skutečné výsledky budou lepší, protože část lidí k volbám nechodí a procenta se počítají jen z odevzdaných hlasů; tak se preference měří i v normálních průzkumech. ANO pak může při využití celého potenciálu dostat až 30 procent hlasů.

Oproti průzkumům z tohoto léta si nejvíc polepšil Tomio Okamura. Jeho SPD má po ANO navíc nejvíc skalních voličů. Šest procent z celé populace vypadá na takřka jistý postup do sněmovny. Okamura dokázal proti létu vyluxovat hlasy od podobných stran, které stavějí kampaň na protiislámské a protiimigrační notě. Voliči tohoto typu nyní berou jako jedinou volbu SPD - a průzkum ukazuje, že jich rozhodně není málo.

„Hlavní hádankou voleb není, jestli Okamura bude mít o jedno procento méně nebo méně, ale jak dopadne pravice. Z čísel je vidět, že strany napravo od středu mají velký překryv mezi sebou,“ upozorňuje jeden z autorů Mapy voličů Lukáš Tóth.

Jak to celé dopadne? Budeme vás samozřejmě aktuálně informovat a držet v obraze.