Vídeňští Češi a Slováci 25 let po rozpadu Československa

Před 25 lety se rozpadlo Československo. Hosté pořadu Dráťák, předseda Školského spolku Komenský Karl Hanzl s místopředsedou Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku Richard Basler, rozebírají, jaký vliv měl rozpad Československa na vídeňské Čechy a Slováky a jak se tato politická a geografická separace promítla do tradičních československých spolků v Rakousku.

On demand | Rádio Dráťák Magazín | 25.9.2017

Od roku 1993 rozdělily Čechy a Slováky dva samostatné státy. Karl Hanzl prožíval celý proces oddělování dvou národů od sebe z pohledu vedoucího vzdělávacího institutu Školy Komenský, kde se vídeňští Češi i Slováci setkávali. „Teprve po rozdělení federace bylo nutno si uvědomit, že hovoří dvěma různými jazyky, ačkoli si navzájem velmi dobře rozuměli,“ vzpomíná Hanzl. Pro školu to tehdy znamenalo ze dne na den umožnit slovenštině stejnou pozici, jako měla v té době čeština. Pro spolky se podle něj však nic nezměnilo, zůstaly stejné.

Podle Karla Hanzla proběhlo rozdělení Československa před 25 lety na nejvyšší kulturní úrovni, které se do té doby žádné z dalších zemí na světě nepodařilo. „Chceme vychovat generaci, která žije v otevřené Evropě, uznává to, co je různorodé a hledá to, co ji spojuje. Češi a Slováci k sobě prostě patří,” říká Hanzl.

Rozpad Československa měl podle Richarda Baslera také vliv na menšiny žijící ve Vídni. Vůbec poprvé si tak rakouská veřejnost i politika uvědomily, že v metropoli žijí Slováci jako samostatná a uznaná národnostní skupina. Ať už se názory na rozdělení Čechů a Slováků 25 let poté různí, podle Richarda Baslera nelze popřít vídeňským Slovákům jednu výhodu, která z rozdělení tehdy vyplynula. „Konečně si mohli uvědomit vlastní národní identitu a rakouská veřejnost je začala vnímat,“ tvrdí Basler.

Situaci vídeňských Čechů a Slováků, kteří spolu i nadále zůstali žít v druhé zemi, však krajané vnímali a dodnes vnímají jinak. Zatímco děti v České republice už dnes své protější slovenské generaci rozumí málo, děti pod střechou Školského spolku Komenský jsou si jazykově stále blízké. „Je tu šance, že budou i v budoucnu spolupracovat, což je velmi zajímavé,“ říká Basler.

26. srpna 1992 podepsali tehdejší předsedové národních vlád Václav Klaus a Vladimír Mečiar v brněnské vile Tugendhat ortel pro celé Československo: dohodu o rozdělení federace. Ještě v tomtéž roce vznikl ve Vídni v rámci národnostních menšin poradní sbor pro Slováky. Český poradní sbor při Úřadu spolkového kancléře ale vznikl teprve o dva roky později. Iniciátorem byl tehdejší předseda Kulturního klubu Čechů a Slováků v Rakousku Přemysl Janýr.

Celý rozhovor si poslechněte v pořadu Rádio Dráťák Magazín. Téma připravila Pavla Rašnerová. Pořadem posluchače provede Pavlína Woodhams.