Tomáš Garrigue Masaryk, prezident osvoboditel vydechl naposledy před 80 lety

Před 80 lety zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, sociolog, filozof, politolog, zakladatel a první prezident Československé republiky. Nejvyšší úřad zastával po sedmnáct let.

K připomínce jeho odkazu vznikla výstava Fenomén Masaryk v Národním muzeu. Začala ve čtvrtek, v den osmdesátého výročí smrti prvního československého prezidenta. Masaryk je v ní zobrazen jako fenomén, ikona, buřič, bohém i vědec. „Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel 14. září 1937 v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“ a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

Tomáš Garrigue Masaryk byl nejen Prezident Osvoboditel nebo Tatíček, ale i filosof, zakladatel české sociologie a jeden z nejvýznamnějších českých vědců přelomu devatenáctého a dvacátého století. Prosadil se nejdříve jako akademik, teprve pak jako politik.

Jeho první spis s názvem „Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty“ popisuje jeden z nejvýznamnějších nových masových jevů té doby. Jde o práci přelomovou, byť byla ve Vídni nejprve odmítnuta a Masaryk ji musel přepracovat.
Spis z roku 1881 vysvětluje, že za sebevraždou stojí ztráta harmonie, ztráta víry v Boha a polovzdělanost. Ne ovšem ve smyslu nízkého množství vědomostí, ale jako nesoulad mezi rozumem a citem, poznáním a mravností. Lidé podle Masaryka žijí ve velmi moderním, svobodném prostředí, které jim ale nedokáže nabídnout smysl života. Proto volí cestu zmizení.

Masaryk vnesl do české společnosti po staletí budované podle rakouských tradic duch amerického střihu: pokud jste dobrý, můžete dokázat velké věci. A první republika tomu byla otevřená.

„My jsme opravdu jeho odchod oplakali ve třídě. Jak se ohlásil pohřeb, tak se tatínek vypravil se sokolským krojem do Prahy. Prezident Masaryk byl opravdu většinou národa milován. Já to beru pořád tak, že to byl opravdu největší Čech 20. století,“ vzpomíná na zprávu o smrti Garigguea Masaryka pamětnice Dagmar Elvaldová.