Kavárna Avion podle Renaty Putzlacher-Buchtové
On demand | Rádio Dráťák Magazín | 8.5.2017
Představila svou vzpomínkovou knihu o osudech těšínské kavárny „V kavárně Avion, která není“, kterou vydal Spolek Avion v rámci edice Avion v červnu 2016 v Českém Těšíně. Do češtiny ji přeložil Michael Alexa.
Archiv
Café Avion | 1935
Funkcionalistická kavárna Avion, která byla postavena v roce 1933 v Českém Těšíně židovskou podnikatelkou Rosalií Wiesnerovou, podlehla za 2. světové války zkáze. Mýtus o kavárně Avion ožil prostřednictvím Renaty Putzlacher-Buchtové nejdříve v podobě literární a divadelní. A nakonec díky ní stojí od roku 2010 v Českém Těšíně na břehu řeky Olzy také replika původní budovy.
Wieslaw Przeczek
Renata Putzlacher-Buchtová
Rádio Dráťák Magazín
8.5.2017 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Autorka je také spoluzakladatelkou a předsedkyní polsko-českého uměleckého sdružení Spolek-Towarzystwo Avion, kde působí spolu s Jaromírem Nohavicou, Zbyhněvem Siwkem a herci Těšínského divadla. V letech 1996–2009 uváděla v rámci spolku přes 50 literárně-hudebních programů. V knize „V kavárně Avion, která není“, vypráví o osudech těšínské kavárny. Je to příběh o hledání kořenů; o cestách a setkáních, které jsou a taky často být nemusí řízené osudem.
Katarína Ugróczi
O putování mého rodu
„Nejprve jsem chtěla propojit Rakousko-Uhersko, kavárny a historii Avionu. Potom se ale začaly nabalovat další příběhy,“ říká Renata Putzlacher-Buchtová, která se narodila v roce 1966 v Karviné, po dlouhá léta žila v Těšíně, poté studovala v
Krakově a od roku 1997 žije v Brně. V knize vypráví také příběh o svých rakousko-česko-polských předcích, kteří v 19. a 20. století putovali po celé střední Evropě.
Popisuje zejména vzpomínky svého dědečka na bývalou monarchii a multietnické soužití Poláků, Ukrajinců, Rusů, Němců a Židů. Příjmení Putzlacher zdědila autorka po předcích od Štýrského Hradce, její dědeček se narodil na polském území dnešní Ukrajiny, otec v Československu a matka v Polsku.
Renata Putzlacher-Buchtová přednáší v současné době na Ústavu slavistiky MU především dějiny polské literatury a literární překlad. Kromě toho píše také divadelní hry. Vydala 8 básnických sbírek a je nositelkou několika ocenění v básnických soutěžích v Polsku i České republice.
Pořad připravily Pavla Rašnerová a Pavlína Woodhams.