
Klemens Maria Hofbauer také od roku 1820 nechal sloužit mše svaté v kostele Panny Marie na Nábřeží pro obyvatele českého jazyka ve Vídni. O významu bohoslužeb pro krajany ve Vídni píše v roce 1858 i spisovatelka Božena Němcová ve své povídce „Dobrý člověk“.
Jak velká je současná česká náboženská obec v Rakousku, není snadné odhadnout. Podle některých údajů by se ve Vídni mohlo jednat o 14 tisíc katolíku, kteří se hlásí k češství. Jaké jsou české stopy v Římskokatolické církvi v Rakousku? Proč jsou bohoslužby v mateřském jazyce důležité? A Jakou roli má náboženství pro českou identitu? Je Římsko-katolická církev a forma, jak víru lidem zprostředkoval přežitek ze středověku nebo naopak je to instituce která jako jedna z mála v rychlém a nepřehledám světě věřícím nabízí hodnoty, o které se mohou opřít?

Ptát se budu Pátera Václava Sládka, který se stará u duchovní péči Čechů a Češek ve Vídni. Náš rozhovor jsme natáčeli v Chrámu Panny Marie na nábřeží v prvním vídeňském okrsku.
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR:
ORF Češi Podcast ORF SOUND
ORF Češi Podcast SPOTIFY
ORF Češi Podcast APPLE
Klemens Maria Hofbauer
Svatý Klement Maria Hofbauer (Dvořák) C.Ss.R. (26. prosinec 1751 Tasovice – 15. březen 1820 Vídeň) byl český římskokatolický kněz, řeholník z kongregace redemptoristů, je světcem katolické církve, patronem pekařů. Jeho otcem byl Petr Pavel Dvořák z Moravských Budějovic, v roce 1736 při svatbě s Marií Steerovou v převážně německých Tasovicích zapsán v matrice sňatků již jako Paulus Hofbauer. Je považován za velkou osobnost v historii Evropy – ovlivnil Vídeňský kongres a zapříčinil zrušení josefínských dekretů, které potlačovaly římskokatolickou církev. Ve Varšavě v letech 1787–1808 založil mnoho škol pro chudé a také první dívčí průmyslovku v Evropě. Když Napoleon po dobytí Varšavy zakázal všechna řeholní společenství, přesídlil do Vídně. Pro své působení na široké vrstvy obyvatel byl dán pod policejní dohled. Je hlavním patronem hlavního města Vídně, a spolupatronem hlavního města Varšavy. Jelikož se u jeho hrobu uskutečňovala uzdravení, byl blahořečen už roku 1888. V katolickém liturgickém kalendáři se připomíná 20. května, kdy byl v roce 1909 svatořečen.



