Wiener Rathaus
© WienTourismus/Christian Stemper
© WienTourismus/Christian Stemper
Vídeň a Češi

Exkluzivní rozhovor| Vídeňský starosta Michael Ludwig

Rozhovor s vídeňským starostou o významu Čechů a Slováků pro Vídeň, o úzké spolupráci s českými městy, o současných výzvách města Vídeň a o solidaritě a investicích do budoucích generací. Rozhovor pro českou redakci ORF Volksgruppen byl natočen 1. března na vídeňské radnici a vedl ho redaktor Jan Daňsa.

Bürgermeister Wien Michael Ludwig Logo Volksgruppen Podcast Cesi
© Stadt Wien/PID Kuntscher / ORF

POSLECHNĚTE SI ČÁST ROZHOVORU V NĚMČINĚ:

ORF Češi Podcast ORF SOUND
ORF Češi Podcast SPOTIFY

ČÁST ROZHOVORU V ČEŠTINĚ:

Vídeň byla kolem roku 1900 druhým největším městem v monarchii, kde se mluvilo česky. Jak Češi město utvářeli?

Češi a Slováci zanechali silnou stopu v historii, ale i v současné Vídni, což dokládá mnoho českých jmen a českých výrazů, které se dodnes ve Vídni běžně užívají. Na konci 19. století byla Vídeň 3. největším městem Evropy, 4. největší město na světě a po Praze 2. největším městem, kde žilo nejvíce Čechů a Češek.
Mnoho Čechů a Moravanů přicházelo do Vídně za prací nebo za studiem a mnohdy byly celé profese silně formovány Čechy a Češkami. Byl to i silný politický vliv především ve vídeňské čtvrti Favoriten, kde se soustředili Češi u Wienerbergu. Šlo o takzvané Ziegelböhmen, kteří obývali velkou část města Vídně, a domy, na které jsme dodnes ve Vídni velmi hrdí, vybudovali. Ziegelböhmen byli bohužel v této době raného kapitalismu velmi vykořisťováni, a proto Viktor Adler na Wienerbergu založil sociální demokracii, v níž inicioval mnoho sociálně politických podnětů, aby se zlepšila jejich životní situace.
Právě v 10. okrsku Favoriten byla více než čtvrtina česky mluvících obyvatel a odehrával se tu bohatý kulturní život Čechů, kteří ale zejména v době pod vedením starosty města Karla Luegera čelili silnému asimilačnímu tlaku. Mnoho českých jmen se v té době germanizovalo. V Rakousku máme od roku 1977 platný zákon o národnostních menšinách a 6 autonomních národnostních skupinách: chorvatské, slovinské, maďarské, české, slovenské a romské, což je uznáním důležitosti a významu těchto menšin pro Rakousko a Vídeň.

Exklusivinterview Bürgermeister Wien Michael Ludwig  mit Volksgruppen Podcast Cesi Jan Dansa
© ORF
Micheal Ludwig a Jan Daňsa, ORF rozhovor Vídeňská radnice 1.3.2023

Do Vídně tehdy nepřicházeli jen kuchařky a dělníci, ale město bylo také intelektuálním centrem, vídeňská univerzita byla plná českých studentů a později profesorů, z Čech a Moravy přicházelo do Vídně i mnoho umělců.

Vídeň byla významným univerzitním městem, byla zde druhá nejstarší univerzita v tehdy německy mluvících zemích. Nejstarší univerzita byla v Praze a mezi těmito univerzitami byly úzké vazby.
Po 1. světové válce se mnoho Čechů a Češek vrátilo do nově založeného Československa, které bylo výborně industrializováno a nabízelo mnoho pracovních příležitostí. Nacistický režim, 2. světová válka a její důsledky zapříčinily další změny, a i tehdy byly v pohybu silné proudy obyvatel v obou směrech, ale bohužel následovalo rozdělení obou zemí tzv. železnou oponou. Tato hranice nerozdělovala pouze naše země, ale především lidi a rodiny. Tato neprodyšně kontrolovaná hranice připravila i mnoho lidí o život.
Vídeň velice sympatizovala s myšlenkami pražského jara, které vzbudilo naděje, že systém v Československu může mít lidskou tvář. O to více jsme byli šokovaní, když přijely do Prahy ale také do jiných českých a slovenských měst ruské tanky. Ve Vídni jsme s velkým znepokojením sledovali, jak bylo takzvané pražské jaro tanky varšavské smlouvy násilně potlačeno. Rakouský televizní kanál ORF byl první stanicí, který o těchto událostech vysílal. Tehdejší reportér a pozdější starosta Vídně, Dr. Helmut Zilk, byl přímo v Praze a společně s legendárním žurnalistou Hugo Portischem nepřetržitě informovali o tamějším dění a přes ORF se vysílaly informace o událostech v Praze do celého světa. Rakousko se snažilo v rámci možností pomáhat. Tehdejší spolupracovník rakouského velvyslanectví v Praze, Rudolf Kirchschläger, se pokoušel o vydaní mnoha víz, aby ti, kteří byli obzvláště ohroženi, mohli vycestovat do Rakouska. Mnoho Čechů a Češek našlo v Rakousku po roce 1968 nový domov a ve Vídni vznikla nová generace příchozích z Československa. Dodnes zde působí v kulturní, umělecké a vědecké scéně a ve všech jiných pracovních profesích. Jsme město, které v těžkých situacích příchozím lidem nabízelo a může nabídnout nový domov, a velice mě těší, že společně s městem Praha a jinými českými městy podporujeme Ukrajince a Ukrajinky, kteří z důvodu ruské agrese na Ukrajině museli ze svého domova odejít. Je to známka toho, že společně máme to štěstí žít v demokracii a můžeme pomoci lidem, kteří jsou v ohrožení.

Victor Adler mit ZiegelarbeiterInnen bei einem Fest zu seinen Ehren am Laaer Berg in Wien (1903)
© VGA – Verein für Geschichte der ArbeiterInnenbewegung
Viktor Adler s cihláři na slavnosti na jeho počest na Laaer Berg ve Vídni (1903)

Dokázala Vídeň na status centra celého regionu po pádu železné opony navázat?

Ano, Vídeň je centrem a mezinárodním městem. Je sídlem mezinárodních organizací, například je jediným sídlem OSN v Evropě a sídlí zde i jiné organizace, jako např. OECD, OPEC, Mezinárodní agentura pro atomovou energii a mnoho dalších. Spolkové země Vídeň a Dolní Rakousy vytvářejí s více než 145 miliardami eur téměř polovinu celkového hrubého domácího produktu Rakouska. Lidé žijící v takzvaném východním regionu a podniky, které zde sídlí, jsou proto zásadním faktorem určujícím budoucnost Rakouska. Vídeň si za své sídlo zvolilo 220 dalších velkých mezinárodních společností. Každý rok se ve Vídni usadí přibližně 200 mezinárodních společností – to je více nových poboček firem než ve všech osmi spolkových zemích dohromady.

Jaká je aktuální spolupráce s Brnem, Bratislavou, ale i Prahou? Tato města jsou geograficky velmi blízko – není zde větší potenciál pro spolupráci?

Po pádu železné opony se naše země zase sblížily a kulturní a hospodářské vztahy zintenzívnily.
Před dvěma lety jsme podepsali s představiteli Prahy dohodu o vzájemné spolupráci. Dohodli jsme se na součinnosti mimo jiné v oblasti dopravy, městského plánování, digitalizace, bytové politiky nebo ochrany památek. V obou městech přibylo výrazně obyvatel, Vídeň má od pádu železné opony o 400 000 obyvatel více, což znamená, že ve Vídni přibylo více obyvatel než žije v druhém největším rakouském městě Graz. Vídeň se ale zaměřila na spolupráci i s jinými českými městy, např. s Brnem o větší přeshraniční spolupráci a o využití vídeňského letiště – zlepší se tak dopravní dostupnost. Vídeň a Bratislava mají výjimečnou pozici, kdy jsou dvě hlavní města velice blízko sebe (50 km) a úzce spolupracují.

Unterzeichnung Kooperationsabkommen Wien mit Prag 16.06.2021
C.Jobst/PID
Podpis dohody o spolupráci mezi Vídní a Prahou 16.06.2021

Češi a Slováci již v současné době zdaleka nejsou největší národnostní skupinou, přesto jsou Češi a Slováci žijící ve Vídni hodně aktivní. Je podle Vás důležité podporovat národnostní skupiny a jejich jazyky?

Rozhodně. A to nejen z důvodů, které jsem již zmiňoval. Vídeň čerpá svou sílu z rozmanitosti. Každá forma monokultury již v sobě skrývá zárodky úpadku. A dvojjazyčnost je konkurenční výhodou. Zejména pokud jde o jazyky dvou přímo sousedících zemí. Je velice důležité zachovat i jazyky nastupujícím generacím, a proto například školský spolek Komenský nabízí ve Vídni již více než 150 let výuku v češtině a od roku 2004 také ve slovenštině. Od 4. září 2006 využívá spolek Komenský budovu na Schützengasse 31 pro účely výuky, tentokrát jako dvojjazyčné gymnázium. Je zde jedinečná možnost učit se češtinu a slovenštinu od raného dětství a mnoho absolventů své jazykové schopnosti uplatňuje v hospodářském, ale i umělecko-kulturním profesním životě. Všechny kulturní a sportovní spolky jsou důležité nejenom ke vzájemnému porozumění, ale i pro rozvíjení jazyka pro další generace.
Ve Vídni žijí lidé ze 180 národností a ve Vídni se mluví více než stovkou jazyků a čeština a slovenština jsou velice důležité pro úzkou spolupráci našich národů v hospodářství. To je pro mě vzácný poklad, když mladí lidé umí více jazyků. Právě probíhá soutěž „SAG’S MULTI!“, což je soutěž, kde žáci a žákyně přednášejí referát ve svém původním mateřském jazyce a také v němčině. Finále je vždy tady na vídeňské radnici, kde se sejdou ti nejlepší z celého Rakouska a přenáší to i ORF a je úžasné vidět šikovné mladé lidi, kteří mluví perfektně více jazyky, což je pro naši společnost jednoznačným přínosem.

Wiener Rathaus, Komensky Schule, Festessen,  150 Jahre
ORF Volksgruppen
Rok vídeňských Čechů a Slováků, slavnostní oběd na Vídeňské radnici 23.05.2022

Přesto je v Rakousku část politiků a lidí, kteří přínos z přistěhovalectví nevidí.

Vídeň velice profituje z mnohonárodnostní skladby obyvatel, ale přistěhovalectví a integrace je spojena i s výzvami a úkoly, neboť nově příchozí je nutno integrovat třeba do vzdělávacího systému, pracovního trhu a bydlení, což pro některé, kteří neumějí německy, není snadné. Od vypuknutí války na Ukrajině máme 4 500 dětí, pro které bylo třeba zařídit místo ve škole, aby se co nejrychleji naučily němčinu a úspěšně zakončily vzdělání.
Je nezbytné udržet hospodářský růst města a k tomu přistěhovalectví významně napomáhá a jasně to dokládá demografický vývoj. V mém ročníku 1961 bylo v Rakousku 123 000 porodů. O 30 let později, roku 1991, to bylo už jen 95 000 porodů. To znamená, že když teď početné, silné generace odcházejí do důchodu, bude o třetinu méně lidí na pracovním trhu a jestli chceme udržet vysokou kvalitu života ve všech odvětvích, tak je přistěhovalectví něco, co naší společnosti pomáhá.
Přesto je třeba všem, i nově příchozím, zdůrazňovat, že nejenže je třeba dodržovat všechny zákony, které v našem městě platí, ale chovat se i podle všech pravidel a hodnot, které jsou pro vzájemné soužití nezbytné. Jsem přesvědčen, že je důležité žít v solidární společnosti, kde na sebe bereme vzájemně ohled, a společné soužití, ale pouze za předpokladu, že všichni z nás dodržujeme pravidla hry a v případě, že se tak nestane, je třeba intervenovat a chránit ty, kteří nemají ostré lokty a ve společnosti se bez pomoci prosadit nemohou.

Vídeň je podle některých studií město s nejvyšší životní úrovní na světě – čím je Vídeň výjimečná a které projekty k tomu přispívají?

Uvedu velmi aktuální příklad. Do roku 2040 budou všechny budovy ve Vídni vytápěny klimaticky neutrálně – pomocí obnovitelných zdrojů energie a kde to bude nutné, také chlazeny. Fosilní paliva pro vytápění prostor pak budou minulostí. Jedná se o politiku významných kroků, které zajistí udržitelný rozvoj – a také to, že vysoká kvalita života ve Vídni zůstane zachována i pro budoucí generace. Vídeň už má v oblasti vytápění co ukázat. Město má například ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi zdaleka nejnižší konečnou spotřebu energie na vytápění a ohřev vody na obyvatele. Téměř 90 procent skleníkových plynů, které poškozují v současnosti klima, způsobují plynové topné systémy. Náš cíl – „zbavit se plynu“- je komplexní výzvou. Je třeba najít řešení pro 600 000 plynových spotřebičů, z nichž je přibližně 475 000 decentralizovaných, a také i pro 460 000 plynových spotřebičů určených k vaření.
Dalším faktorem úspěchu města je důsledné vypracovávání strategií, jako je strategie Smart City, s níž se město umístilo na prvním místě na světě, v žebříčku Smart City Strategy Index, nebo Hospodářská strategie 2030, v níž si Vídeň stanovila za cíl stát se lídrem v jednotlivých oblastech životního prostředí a inovace. Pro pokračování hospodářského růstu ve východním regionu a ve Vídni je důležité rozšiřování infrastruktury, jako je například rozšiřování infrastruktury na letišti Vídeň –Schwechat, jako je přímé vlakové spojení do Brna nebo rozšiřování veřejné dopravy. Infrastrukturní projekty nejen zajistily pracovní místa a umožnily východnímu regionu růst díky lepšímu spojení mezi Vídní, Dolním Rakouskem a Burgenlandem, ale také zajistily, že region zůstane branou do světa.

Je dobře, že je město vlastníkem veřejné infrastruktury, jako jsou nemocnice, školy, zahradnictví, dopravní podnik atd.? Nebyly by tyto firmy efektivnější po zprivatizování, jak se po tomto často volalo v České republice?

Jde o lidi, ne o zisk! Komunální služby obecného zájmu zaručují, že lidé ve Vídni pijí vynikající vodu z kohoutku. Do bytů je dodávána cenově dostupná elektřina. Město má jednu z nejlepších a nejlevnějších sítí veřejné dopravy na světě. V neposlední řadě fungující služby obecného zájmu ve Vídni zajišťují, že se zde lidé mohou spolehnout na lékařskou péči. To vše zaručuje samo město, protože Vídeňané na to mají právo. Dlouhou dobu neoliberální příznivci privatizace tvrdili, že Vídeň je brzdou modernizace. Co však přinesla obyvatelům metropolí, které se na privatizaci spoléhali? Pařížané platili v důsledku privatizace výrazně více za pitnou vodu, v Oslu přinesla problémy s likvidací odpadu. Po prodeji londýnského metra stály jízdenky podstatně více. Všechna tři města od té doby tyto oblasti veřejných služeb odkoupila zpět. Mezinárodní vývoj ukazuje, že privatizace přináší šťavnaté zisky jen několika málo lidem. Doplácejí na to masy lidí. Vídeň ve skutečnosti vsadila na správnou kartu!

Wien
© Jan Dansa ORF
Vídeň, pohled na město od západu.

V letech 2007 až 2018 jste byl zastupujícím radním města pro oblast bydlení. Vídeňský model výstavby sociálního bydlení je vzorem pro ostatní evropská města. Přesto i ve Vídni rostou nájmy a ceny energií začínají být pro mnohé neufinancovatelné.

Pro mě je dostupné bydlení součástí vysoké kvality života a základním právem. Ve Vídni dokazujeme, že existuje alternativa k explodujícím nájmům a nedostatku obytné plochy: 60 % vídeňské populace, tedy asi 1 milion lidí, žije v dotovaném nebo obecním bytě. Pro mnoho Vídeňanů znamená obrovská inflace a její důsledky velký finanční problém. Jak si možná vzpomínáte, jako město jsme reagovali okamžitě a první podpůrná opatření jsme představili již v březnu 2022. Na podzim následoval Energetický bonus 2022, který poskytl finanční úlevu dvěma třetinám vídeňských domácností. Mluvíme o 1 milionu Vídeňanů, kterým naše podpůrná opatření zmírnila horentní náklady na elektřinu a plyn. Nyní je učiněn další krok k úlevě obyvatelstvu od nadprůměrných cen, a to prostřednictvím Energetického bonusu 23. To znamená, že až 650 000 domácností obdrží 200 eur přímo na svůj účet bez jakýchkoli dalších požadavků.

Vídeň čekají velké investice, vídeňské nemocnice se musí rekonstruovat, Wiener Linien se musí rozšiřovat, ale také běžné provozní náklady jsou stále dražší. Je ještě možné financovat vše, co dělá Vídeň tak výjimečnou? Nežijeme na úkor budoucích generací?

Naopak: investujeme pro budoucí generace. Za tímto účelem jsme před rokem uzavřeli s Vídeňskou hospodářskou komorou „Dohodu o budoucnosti Vídně“, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost hospodaření. To samozřejmě vyžaduje know-how a kvalifikované pracovníky, proto investujeme do rozšíření vzdělávacích institucí. Objem investic činí 215 milionů eur a 60 milionů EUR budeme investovat také do digitalizace škol. A do roku 2040 chceme být klimaticky neutrální. Abychom toho dosáhli, potřebujeme fungující ekonomiku, ale jako město musíme také odpovídajícím způsobem investovat. Právě začínáme budovat největší tepelné čerpadlo ve střední Evropě, což je významným technickým krokem vpřed. Do roku 2025 se má pětkrát zvýšit výroba solární energie. Neméně důležitým zaměřením je elektromobilita.

Politik někdy musí veřejnosti sdělovat i nepopulární fakta a kroky. Velkou výzvou pro město Vídeň budou klimatické změny. Není např. na čase říci, že auta do města nepatří? Chybí vídeňským politikům odvaha k radikálnějším krokům?

Město není polepšovna, kde se mají lidé převychovávat radikálními opatřeními. Pokud politici umožní občanům předkládat rozumné návrhy a řešení jako reakci na výzvy každodenního života, budou také přijaty. Viděli jsme to u jízdenky za 365 eur na vídeňskou MHD, funguje to u zrychleného budování cyklostezek, kde bylo jen v loňském roce realizováno 55 projektů (s pětinásobným navýšením investiční částky na více než 25 milionů eur) – a funguje to i u klimatického plánu, podle kterého bude Vídeň v roce 2040 klimaticky neutrální. Což je ve srovnání s jinými městy poměrně radikální prohlášení.