V centru bádání: Chrámový hudební provoz před a po josefínských reformách

„Vybrala jsem si chrámový hudební provoz, to znamená hudbu, která se provozovala v kostele, právě proto, že v 18. století měla chrámová hudba možnost oslovit všechny vrstvy obyvatelstva a měla velký společenský dopad. Mě zajímalo, kdo tam hrál, co hráli, kdy to hráli, jaké podmínky k tomu měli, jaké měli nástroje a hlavně co za to dostali. Zaměřila jsem se na dva významné kostely, a sice na kostel sv. Jakuba v Brně a na katedrálu sv. Štěpána ve Vídni,“ těmito slovy představuje Helena Kramářová svou vědeckou práci „Chrámový hudební provoz v pozdním 18. století na příkladu Brna a Vídně.“ Dizertace potvrzuje, jak byla tato dvě města spolu úzce provázaná.

Absolventka hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně došla během sestavování materiálů pro svou dizertaci k mnohým překvapivým zjištěním.

Chystaná publikace | 100. výročí vítězství Brna nad Švédy

Dnes večer zůstaneme o něco déle u Brna a jeho dějin. Brzy bude možné knižně se dozvědět více o barokních slavnostech, které se konaly na počest významných událostí města.

„Chystám knížku, která by měla vyjít příští rok a jedná se o slavnosti stého výročí konce švédského obléhání města Brna. Byly to slavnosti, které se uskutečnily v roce 1745 na oslavu toho, že Brno nepadlo a švédské vojsko se stáhlo. Já jsem se zaměřila ve své překladatelské magisterské práci na překlad tisku, který byl k této oslavě vydán. Je napsaný německy, takže dneska je to i částí vědecké komunity hůře přístupné,“ popisuje Kramářová, jejíž vědecká cesta se nezastavila momentálně na území Rakouska, ale sahá i k sousedům, a sice na Slovensko, kde spolupracuje se Slovenskou akademií věd.

Helena Kramářová | „Otázku identity začne člověk řešit teprve v zahraničí“ | Rádio Dráťák | 16.5.2022

Úvodní zpravodajství a tipy pro Vás připravila redaktorka Dorothea Newerkla. Pořadem Vás bude provázet Pavla Rašnerová.