Rádio Dráťák Magazín
16.5.2022 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream |
94,7 MHz pro Vídeň
„Většinou, když ve Vídni řeknu, že jsem z Čech, tak přijde reakce: moje babička byla taky z Čech – minimálně jedna, takže je to komentováno velmi pozitivně,“ hodnotí reakce Rakušanů na její původ Helena Kramářová.
Pro studium ve Vídni se každoročně rozhoduje také celá řada studujících ze zahraničí. Například v zimním semestru 2019/20 podle údajů města Vídně studovalo na veřejných univerzitách v Rakousku okolo 47 000 cizinců. Město na Dunaji si oblíbili také mladí Češi, kteří sem přijíždějí i na nejrůznější pracovní stáže či výzkumné pobyty. Jednou z nich je rovněž Helena Kramářová, dnešní host Dráťáku:
„Na doktorátu na hudební vědě na Masarykově univerzitě v Brně jsem byla poslána do Vídně. Je to taková nepsaná povinnost na tomto oboru. Do Vídně jsem se tedy dostala až v roce 2018,“ popisuje zdejší začátky Kramářová. Jednou z rakouských zastávek byla stáž v knihovně a hudebním archivu v klášteře Klosterneuburg. Dnes pracuje v archivu Musikvereinu na projektu katalogizace a digitalizace sbírek.
I když se s Vídní už sžila, na začátku tomu tak úplně nebylo: „Byla jsem zvyklá na německou němčinu, měla jsem trochu problém lidem tady porozumět. Chvíli trvalo než jsem si na rakouskou němčinu zvykla.“ Kým se cítíme být, kým ve skutečnosti jsme – a to i z hlediska národnosti, začínáme pravděpodobně řešit až během delšího pobytu za hranicemi vlasti, což potvrzuje také Helena Kramářová.
V jednom z příštích vysílání si s Helenou Kramářovou budeme povídat o její vědecké dráze a velmi zajímavé dizertaci s názvem „Chrámový hudební provoz v pozdním 18. století na příkladu Brna a Vídně.“
I když mnohé původem z Česka, kteří přišli do Rakouska po roce 1989, menšinový život neláká, najdou se i tací – a to i mladí, kteří si tam svou cestu již našli. „K Marjánce jsem se dostala teprve nedávno. Jde o spolek, který vedle folklórního souboru má i další zájmové aktivity. Přišlo mi to sympatické, protože jsem paradoxně ve Vídni neznala žádné Čechy ani Slováky. Cizinci mají většinou opačný problém. Já jsem se snažila cíleně mít co největší kontakt s Rakušany, abych se naučila jazyk,“ zmiňuje Kramářová. Změnil to ale lockdown, kdy jí kontakt s krajany začal chybět.
I když v Marjánce není ještě ani rok, našla si tam už to své: „Tančím a pomáhám v dětské cimbálové muzice folklórního souboru Marjánka hraním na flétnu.“
Fotostrecke mit 2 Bildern
Hudební historička a germanistka Helena Kramářová vzpomíná na své dětství v Bolaticích, nedaleko Opavy, kde chodila do folklórního souboru Burianky:
Dnes večer si můžete také poslechnout krátký rozhovor, který pro Vás o víkendu Helena Kramářová natočila na návštěvě u své babičky Annemarie v Bolaticích.
„Náš region je folklórně hodně zajímavý. Pocházím z Prajzské, což je českojazyčná část Pruského Slezska, která po roce 1920 připadla k Československu. Většina toho území patří dnes k Polsku. Tím pádem je tam velmi specifická slovní zásoba, která obsahuje množství slov přejatých z němčiny a tím, že tady to slovanské obyvatelstvo fungovalo 200 let jako součást Pruska, tak je ta mentalita o něco jiná než ta česká nebo moravská. Je tam tendence k té německé mentalitě.“
Možná i Vás zaujala zmínka o místní mentalitě. Více Vám k ní, tradicím a také k architektuře, která je pro Prajzskou charakteristická, řekne již za pár hodin náš pondělní host Dráťáku.
Fotostrecke mit 4 Bildern
Písničky, které dnes v programu zazní, pocházejí z alba „V dobrym sme se zešli“ z roku 2008. Vydalo jej Sdružení obcí Hlučínska za podpory Moravskoslezského kraje.
Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Úvodní zpravodajství a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.