Rádio Dráťák Magazín
21.2.2022 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream |
94,7 MHz pro Vídeň
I když se hranice mezi námi všemi v dnešním světě informačních a komunikačních technologií stále zkracují a lidé častěji mění svou adresu, nářečí v České republice jsou stále živá.
I když jsou v dnešní době nářečí na ústupu, mnohá z nich zažívají obrození. Jistě každý z nás četl Malého prince v němčině, češtině nebo jiném jazyce, ale co v takovém nářečí? Přeložen byl nedávno také například do valaštiny nebo sociolektu – brněnského hantecu.
Do Dráťáku jsme na Mezinárodní den mateřského jazyka pozvali lingvistku, bohemistku Martu Šimečkovou, která se dialektologií soustavně zabývá od roku 2011, kdy nastoupila do dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky v Brně.
„Nářečí odráží nejenom minulost jazykovou, jakousi jazykovou paměť našich předků, ale také jejich život. Přesvědčuji se o tom zejména při práci na Slovníku nářečí českého jazyka, tedy při práci se slovní zásobou, která se v některých případech dotýká reálií už dávno zaniklých. To znamená, že přede mnou při slovníkovém zpracovávání takovýchto jazykových jednotek ožívá starý svět,“ vypráví Marta Šimečková.
Nářečí českého jazyka se dělí do čtyř základních skupin. Jsou jimi nářečí česká, středo- a východomoravská a slezská. Jak Marta Šimečková dále říká: „Tyto nářeční skupiny byly vyděleny na základě hláskového vývoje, tedy na základě změn z období 14. až 16. století.“
Marta Šimečková | „Dialekte sind unser sprachliches Gedächtnis“
Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.