Rádio Dráťák Magazín
13.12.2021 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream |
94,7 MHz pro Vídeň
Dnešní magazín doprovodí skladby česko-německého instrumentálního Naches Tria, jehož melodie jsou inspirované klezmer a jidiš hudbou původem z východní Evropy.
Vídeňský Wiesenthalův institut pro výzkum holokaustu pořádal v druhé polovině listopadu online workshop, jehož cílem byla analýza nově objevených archivů s dokumenty o židovské historii a šoa, které až dosud zůstávaly skryté nebo nepřístupné.
V rámci programu vystoupila také Lenka Uličná z Židovského muzea v Praze. Stejně tak v rozhovoru pro Rádio Dráťák představila aktuální projekt muzea „Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog.“
„Dozvěděli jsme se, že bude vyhlášena výzva k podání projektu EHP Norských fondů 2014 – 2021 a naštěstí ten náš projekt byl úspěšný, takže jsme od listopadu letošního roku mohli začít zpracovávat asi 1650 předmětů a fragmentů nalezených na půdách českých a moravských synagog, které bychom během následujících dvou let chtěli představit veřejnosti,“ říká k projektu Židovského muzea v Praze Lenka Uličná.
Staré svitky Tóry, modlitební knihy, cenné textilie, ojedinělé amulety, ale také například slaměná obuv. To vše dlouhá desetiletí nebo spíše staletí skrývaly české a moravské půdy, se kterými se úzce pojí pojem „geniza" – fenomén židovského náboženství.
„Geniza je termín, který pochází z hebrejštiny a je to nařízení odkládat předepsaným způsobem věci, které už neplní svou rituální roli, ale z náboženských rituálů je nelze zničit přímo, protože obsahují Boží jméno. Pojem geniza označuje nejen to samotné nařízení, ale i ty prostory jako takové – takže když mluvíme o genizach, tak tím už myslíme půdy synagog,“ vypráví dále kurátorka rukopisů a nálezů z geniz na papíře Lenka Uličná.
Pracovníci muzea tehdy prošli 13 genizových lokalit – od Holešova přes Rychnov nad Kněžnou, východočeskou Luži až po západočeské Bezdružice.
Předměty, které takto byly uchovány a nebyly později pohřbeny na židovských hřbitovech, nám toho mohou mnohé ze života českých a moravských židovských komunit odhalit či dovyprávět.
„Fungovalo to tak, že v 90. letech byly genizy v akutním ohrožení. Ocitly se v hledáčku lidí, kteří neměli vždy čisté úmysly. Spousta z těch věcí se už ztratilo nebo bylo zničeno. Federace židovských obcí pověřila židovské muzeum, aby se toho průzkumu a záchrany geniz ujalo,“ popisuje Uličná.
Celkově za těch několik desetiletí bylo na půdách synagog v Čechách a na Moravě nalezeno něco přes 3000 předmětů, nejstarší ze 16. století a nejmladší z 19. století. Některé z nich si již veřejnost mohla prohlédnout na vlastní oči. Každopádně jejich většina se v současnosti ještě nachází v restaurátorských dílnách. Příkladem jsou hebrejské svitky nebo knihy. „To, co je na těch textových nálezech jedinečné, jsou většinou nějaké přípisky vlastnické nebo údaje o rodinných vztazích, data úmrtí, narození v rodině,“ říká Lenka Uličná a pokračuje:
„Z geniz máme dále například amulety na ochranu rodičky a novorozence. Jsou to tisky na papíru a do muzea se obvykle nedostanou, protože se brzo potrhají a jsou určeny jen pro tu krátkou dobu kolem narození dítěte. Toto jsou přesně ty věci, které jsou jedinečné.“
Nálezy z geniz dotvrzují rozmanitost historie českých a moravských Židů – nejen co do stáří a hodnoty – ale dávají skrze sebe vědět o dosud nevyprávěných příbězích, které mohou dodnes známé dějiny naprosto přepsat.
Dalšími překvapivými nálezy jsou rozhodně nálezy světského charakteru. Jak popisuje Lenka Uličná: „U těchto nálezů musel hrát roli kontakt s nežidovským obyvatelstvem.“ I když jejich funkce ještě úplně objasněna nebyla, jedna možná teorie se nabízí už teď: „Můžeme uvažovat o různé symbolice obuvi a ta symbolika je bohatá napříč kulturami. Může souviset s ochranou.“
Výstupem projektu Židovského muzea v Praze „Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog“ bude jak virtuální představení nově restaurovaných předmětů, tak také konání tematických výstav. „Pomocí výstav se snažíme předměty vrátit do těch krajů, ze kterých přišly. Příští rok v dubnu otevřeme výstavu v Chrudimi a rok na to potom v Západočeském muzeu v Plzni," dodává na konec rozhovoru pro Rádio Dráťák Lenka Uličná, judaistka a kurátorka rukopisů a nálezů z geniz na papíře.
Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.