Rádio Dráťák Magazín
25.10.2021 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream |
94,7 MHz pro Vídeň
Únor 1948 byl osudovým také pro moravské Chorvaty. Bývalý komunistický režim je prohlásil za „nespolehlivé“ a mnohé rodiny tak byly ze dne na den násilně odsunuty, především na chladnější severní Moravu z původních tří vesnic do více než jedné stovky obcí.
Pestrost, živost a radost jejich barev ale září v Česku i nadále. V současnosti tam žije okolo dvou tisíc Chorvatů.
V roce 2017 vyšla publikace s názvem „Barvy chorvatské Moravy“. Za jejími editorkami a spoluatorkami Lenkou Kopřivovou a Eliškou Leisserovou jsem se s mikrofonem vydala do Chorvatského centra v Schwindgasse ve čtvrtém vídeňském okrese, kde se koncem září křtil její německý překlad.
První souhrnná publikace nepředkládá jen dějinnou část chorvatské Moravy, ale i jazykovou a dává čtenářům nahlédnout také do její lidové kultury. Literatury o moravských Chorvatech by se do dnešního dne našlo jen malé množství.
V roce 1991 bylo založeno Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice. Pro mnohé z moravských Chorvatů první společné setkání v Jevišovce na Břeclavsku, jedné z bývalých tří chorvatských vesnic, znamenalo také první znovusetkání se svými bývalými sousedy.
Eliška Leisserová a Lenka Kopřivová dále v Dráťáku budou vyprávět o tom, jak se chorvatství začalo ozývat právě u nich.
Od vydání publikace „Barvy chorvatské Moravy“ uběhlo pět let – jsou teď moravští Chorvaté v české společnosti více vidět a slyšet? Na to jsem se ptala Elišky Leisserové.
Pro někoho to mohou být vzpomínky prarodičů, pro jiného zase tradice, které se v rodině předávají již po dlouhá desetiletí či dokonce staletí, a které nás ať už jen lehce či i pevně propojují s našimi dávnými předky.
Blízký vztah má k moravským Chorvatům také sama ředitelka Chorvatského centra ve Vídni Gabriela Novak-Karall. Zajímalo mě také, jaké měla pocity, když v Jevišovce slyšela moravskou chorvatštinu.
Během večera zaznělo i jméno Josefa Lavičky, který sám pocházel z Jevišovky, tenkrát Frélichova. V roce 1948 jeho rodina spolu s ním utekla do Rakouska, kde se mu později podařilo se sblížit s rakouskými Chorvaty a i mezi nimi oživit povědomí o těch moravských. Byl to on, kdo kiritof na jižní Moravě znovu přivedl k životu.
Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.