Historikerin Katerina Kralova
orf | pavla rašnerová
orf | pavla rašnerová
Rádio Dráťák Magazín

Rodinná intermezza v Evropě | Dětští uprchlíci ve 40. a 50. letech 20. století

Jsou časy, kdy jediným možným řešením, jak své děti během násilných válečných konfliktů ochránit, je poslat je samotné na nelehkou cestu do mnohdy naprosto cizí země a rodinu tak rozdělit. Stipendistka Vídeňského Wiesenthalova institutu pro výzkum holocaustu, česká historička Kateřina Králová se ve své studii zabývá osudy třech skupin dětí a mladistvých vyslaných do zahraničí.

Rádio Dráťák Magazín

24.5.2021 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream |
94,7 MHz pro Vídeň

Jsou jimi kindertransporty převážně židovských dětí, dětští uprchlíci z doby Řecké občanské války a také děti opouštějící svůj domov v důsledku Maďarského povstání. Jde o děti nejrůznějšího věku – od úplně těch nejmladších, které ještě ani nechodí do školky, po ty, co jsou na prahu dospělosti.

Historikerin Katerina Kralova und Redakteurin Pavla Rasnerova
orf | pavla rašnerová
Redaktorka ORF Volksgruppen Pavla Rašnerová s Kateřinou Královou v Muzeu Simona Wiesenthala

Tím hlavním a největším přáním rodin bylo dostat děti do bezpečí. Židovské děti byly evakuovány ze zemí, ve kterých byly po roce 1935 uplatňovány Norimberské zákony. Maďarské a řecké děti se nacházely v situaci, kdy rodičům velmi často hrozilo vyhnanství, internační tábory, vězení nebo dokonce popravení za příslušnost k určité ideologii nebo naopak za boj proti té stávající.

Jak říká sama Kateřina Králová: Vídeň je jí osudovou. Narodila se v Brně, záhy se s rodinou přestěhovala do Znojma. Když se hranice v 1989 uvolnily, bylo to právě Rakousko, kam rodina mohla vycestovat. Na jistý čas se pro ni Vídeň – na základě krátké vzdálenosti – stala hlavním městem, vzpomíná Králová.

Historikerin Katerina Kralova
orf | pavla rašnerová
Zítřejším hostem Dráťáku je docentka a vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově v Praze Kateřina Králová

Mnohdy se pro děti z měst, která jsou zasažena válečným konfliktem, stává záchranným prostředím venkov, nemusí tedy cestovat za hranice. I v tomto případě se ale stejně traumatizovány těžce vyrovnávají s odloučením se od svých rodin.

Historička Kateřina Králová, současná stipendistka Vídeňského Wiesenthalova institutu pro výzkum holocaustu bude hostem také našeho blížícího se červnového televizního magazínu „České Ozvěny a Slovenské Ozveny.“

Neděle 13. června | ORF 2 Wien | 13:05 hod.

Evakuace dětí bývaly častokrát iniciovány oběma státy – jak výchozím, tak tím hostitelským – a fungovaly na základě vzájemné dohody, například u kindertransportů mezi Československem a Velkou Británií. Dále Králová vypráví o maďarských uprchlících, kteří překračovali hranici do Rakouska naopak neorganizovaně, ale byli očekávani. Okolo 200 000 lidí, mezi nimi i dospívající, tak unikalo před následky krvavého vpádu sovětských tanků v roce 1956, které vtrhly do Budapešti s ideou potlačit protikomunistické povstání.

I tyto děti jednou vyrostly a musely se v dospělosti vyrovnávat se svým původem a mnohdy pro ně novým občanstvím. Jak tato identifikace probíhala, na to odpoví historička Kateřina Králová.

Pozvánka na online přednášku | 25. května | Family (Inter)Mission. Unaccompanied Child Refugees in Europe in 1940s-1950s

Historikerin Katerina Kralova
orf | pavla rašnerová

Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.