Vídeň se za posledních 60 let proměnila ze stagnujícího a stárnoucího města na rychle rostoucí a mladou metropoli, a to především díky svým novým obyvatelům z celého světa. Podle statistických údajů města Vídně z roku 2020 byl podíl Vídeňanek a Vídeňanů s jiným než rakouským původem kolem 41 %.
Co okres, co ulice, to nespočet lidských osudů. Při malování některých z nich malíř barvou rozhodně nešetřil, u jiných jakoby mu barva došla nebo snad jen čeká, až se každý z nás chopí svého štětce, aby si svou budoucnost namaloval sám.
„Farben der Zukunft“ – tak zní název nové knihy se třemi povídkami vídeňského spisovatele Stanislava Struhara, která vyšla koncem ledna tohoto roku v klagenfurtském nakladatelství Wieser Verlag. Ve dvou z nich osobitou formou vykreslil příběhy několika vídeňských Čechů.
Struhar zaznamenává naši dobu a její lidské osudy s takovou precizností, že mnohým z nás jeho vyprávění rozhodně nebude cizí, i když jej uslyší poprvé:
„Vídeňští Češi se v mé literatuře objevili již dříve, ale ještě nikdy jsem se jim nevěnoval tak intenzivně jako v těchto povídkách. Jedna z nich vypráví o mladém jemném Pražanovi, který po dlouhé době už jako dospělý navštíví svou babičku, která bydlí ve Vídni v okrese Döbling. Dědeček již před léty zemřel, jeho malby a kresby ale stále zdobí stěny babiččina bytu. V dědečkově němčině byl slyšet český přízvuk, ale v jeho obrazech zůstalo srdce Vídeňana, který svůj domov miloval. V druhé povídce vystupuje například Michaela, která doma s rodiči a sestrou mluví česky. I přesto se cítí jako Vídeňanka. Když se po studiu psychologie nastěhuje do nového bytu, seznámí se s mladým Vídeňanem, který je na invalidním vozíčku, a také jeho temnou minulostí.“
Není to jen aktuálně Struharovo nejnovější dílo „Barvy budoucnosti“, v jehož epicentru se hlasy cizinců dostávají ke slovu. Také v jeho předchozích dílech člověk může slyšet jejich touhy a vzlety.
Postavení Čechů a Slováků v Rakousku se od dob monarchie znatelně změnilo. I dodnes však bývají někdy vyobrazováni jak například v médiích, tak i literárně ne právě v pozitivních barvách a s hluboko zakořeněnými předsudky. Postavy Stanislava Struhara avšak tyto stereotypy úspěšně boří.
Struharovy příběhy sice zrcadlí náš každodenní svět, ale to, co se mu nebývale daří je, že svým jazykem dokáže dešifrovat jeho poetiku a ukázat ji tak i svým čtenářkám a čtenářům.
Nová sbírka povídek spisovatele Stanislava Struhara „Barvy budoucnosti“ by měla být představena mimo jiné i na blížícím se Mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu „Svět knihy Praha 2021“.
- Hlas citlivých cizinců | Dílo poetického prozaika Stanislava Struhara se rozeznělo galerií Českého centra | Rádio Dráťák | 14.9.2020
- Do své „Opuštěné zahrady“ může teď spisovatel Stanislav Struhar zavést také rakouské čtenáře | Rádio Dráťák | 30.3.2020
Vysíláním Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.