Rádio Dráťák Magazín
28.12.2020 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Novým útočištěm a také domovem se pro avantgardního umělce-filosofa, rodáka z Prahy, stala emigrací v roce 1970 Vídeň, kde žil a tvořil až do svých posledních dní v roce 1998.
Osamění, uvěznění a exil
Okolo sedmdesáti děl výtvarníka a sochaře Zbyňka Sekala vyzývalo ve vídeňském muzeu současného umění Belvedere 21 k dialogu – od jeho rané tvorby z 50. let přes obrazy vytvořené z nejrůznějších materiálů či sochy z bronzu, kamene, sádry nebo dřeva po schránky z let 90. Každý z těchto uměleckých objektů byl až do začátku třetího lockdownu připraven vyprávět onu umělcovu fázi života, ve které se na jeho kůži snášely tíživé pocity z osamění, uvěznění či exilu.
Nejenže jej tak podle slov spolukurátora výstavy Miroslava Haľáka mohlo vídeňské publikum znovu objevit, o to intenzivněji Sekalova díla v této tak krizové době mohla návštěvníkům i svým mnohospektrálním způsobem čtení předat svou aktuálnost.
Kritický myslitel, analytický pozorovatel a materiální básník
Nápad výstavy s díly mnohostranného umělce Zbyňka Sekala se zrodil během jarního lockdownu. Inicioval ji její šéfkurátor Harald Krejči. Během své předešlé výstavy se věnoval hornorakouskému umělci Josefu Bauerovi, se kterým Sekal po svém příchodu do Vídně vystavoval.
Jednou z hostů dnešního magazínu Rádio Dráťák je i Sekalova manželka Christine, která se těšila nejen ze samotné realizace výstavy, ale také z výstavního místa, které Sekalovým nebylo cizí.
„My sme túto výstavu koncipovali v troch kapitolách. Prezentujú Zbyňka Sekala ako tvorcu, ktorého zásadným programom bol akýsi umelecký antropocentrizmus, v stredobode ktorého stál človek s jeho intímno-existenciálnym spektrom a celistvosťou a tohto človeka Sekal jednak hľadal, ale aj prezentoval. Tie tri kapitoly vychádzajú z chronológie jeho života, jeho tvorby – Kritický mysliteľ, Analytický pozorovateľ a Materiálny básník,“ pokračuje Haľák.
Na televizní příspěvek ke Zbyňku Sekalovi z Belvedere 21 se můžete těšit v únorových Ozvěnách, a sice v neděli 14.2.2021 ve 13:05 hod. na ORF 2 Wien.
„Aby se z nejzbytečnějších předmětů nestala jen čísla“
„Táto výstava prezentuje anonymitu človeka, ktorú zažil aj on sám v koncentračnom tábore, kedy boli ľudia minimalizovaní a redukovaní na čísla. Tá estetika čísla a anonymizácie, odosobnenia sa, podriadenia sa mase alebo akémusi vyššiemu poriadku, je pre Zbyňka Sekala veľmi silná, veľmi prítomná. Už v jeho štrukturálnych prácach zo 60. rokov, na ktorých programovo pracuje a rozvíja ich až do 90. rokov, vidíme, že tým jednotlivým materiálom, ktoré nachádza, vdychuje nový život. Sekal bol posadnutý zbieraním nájdených materiálov úplne najrôznejšej kvality – odpad recykloval a estetizoval, aby sa ani z tých najzbytočnějších, najbanálnejších predmetov nestali iba čísla,“ přibližuje posluchačům aktuálnost výstavy Zbyňka Sekala její spolukurátor Miroslav Haľák.
Emigrantské sny je propojily
O Zbyňku Sekalovi se dozvěděla ještě v Praze od svého budoucího celoživotního přítele filozofa Ivana Dubského. Když se v roce 1982 chartistka Zuzana Brikcius vystěhovávala do Vídně, získala od něj několik adres – stejně tak jako její manžel Evžen. Mezi nimi byla adresa i na Sekala:
„Bylo to takové zvláštní setkání, protože mně bylo 22 a Zbyňku Sekalovi bylo asi tolik, co je teď mně a já jsem si tenkrát stěžovala na své emigrantské sny, které probíhaly tak, že když jsem přijela do Vídně, tak tak prvního tři čtvrtě roku jsem se v noci probouzela plná strachu a trémy a zpocená, že jsem v Praze a že chci odjet do Vídně a že přišla státní bezpečnost a ta mě nechtěla pustit. A Sekal mi říkal – přesně to jsem měl první roky taky. Já to dobře znám. Věděli jsme oba, o čem mluvíme,“ vzpomíná Zuzana Brikcius.
Kafkova Proměna se v češtině zrodila z pera Sekala
O něco pozměněnou výstavu „Nezlomní – Od Franze Kafky po sametovou revoluci“ plánuje Zuzana Brikcius v roce 2022 představit ve vídeňském Kunstfóru.
Velkou uměleckou výstavu se kurátorce Zuzaně Brikcius podařilo zrealizovat minulý rok v pražském Obecním domě. Čítala na 30 výtvarných umělců z České republiky. Mezi ně zařadila také Zbyňka Sekala, neméně známého básníka a překladatele, který jako vůbec první do češtiny přeložil Proměnu Franze Kafky.
„Já jsem tu výstavu koncipovala tak, že na pozadí se vznášel Franz Kafka, který nejenom, že měl smysl pro výtvarné umění, ale dotýkal se duše umělce velmi přesně. On znal ten pojem, on vytvořil pojem – odcizení a všechny blízkosti a vzdálenosti jednoho ke světu a všechny tužby a zároveň i jeho báječné definice jsou stále nadčasové,“ dodává Brikcius.
17. listopad s chartistkou Zuzanou Brikcius | Rádio Dráťák | 16.11.2020
V dnešním magazínu Rádio Dráťák uslyšíte Zuzanu Brikcius, Miroslava Haľáka a Christine Sekal. Pořadem Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.
Dále bylo ve vysílání citováno z díla Ivana Dubského: Entfremdung – Ein Thema von Russeau und Hegel. In: Acta Universitatis Carolinae – Philosophica et historica No. 1. Praha, 1964.