Rádio Dráťák Magazín
16.11.2020 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream
Dokument vyzývající k dodržování mezinárodních smluv o lidských právech, které komunistický režim v normalizačním Československu sice ratifikoval, avšak přehlížel. Charta 77.
Nepochybně jednou z její nejmladších signatářek a signatářů byla také dnes kurátorka a překladatelka Zuzana Brikcius, která v té době navštěvovala střední školu. Spřízněnými dušemi jí byli známí a přátelé z umělecké undergroundové scény. Ten rok měla jít také poprvé k volbám. Než žít ve lži a přetvářce v totalitnímu systému, zvolila o čtyři roky později vystěhování z Prahy do Rakouska.
Z postupného dušení se vzduchem s pachutí praktik komunistického režimu, který v Československu visel snad na každém kroku, se mladá, humanitně orientovaná duše Zuzany Brikcius vysvobodila nakonec legálním vystěhováním. To stát sám nabídl těm osobám, které nepovažoval za bezpečné či mu znepohodlněli. K vystěhování došlo 21. srpna 1982.
Pro Vídeň se Zuzana Brikcius rozhodla hned z několika důvodů – především jí byla již niterně známá. Babička z Vídně pocházela. Na Grabenu vlastnila až do roku 1933 velký módní salón. Osud ji ale poté zavedl do textilní firmy v Ústí nad Orlicí, kde se seznámila s dědečkem, který tam pracoval jako prokurista. Jelikož se za války jako žid dostal do koncentračního tábora, o opuštění Československa řeč nebyla. Mezi sebou se bavili jen německy a právě u nich mladá Zuzana vyrůstala.
Rakouský rozhlas v jejich domácnosti nehrál jen roli kulisy, vytvářel důvěrně blízký svět, fyzicky ani ne tak vzdálený, ale reálně nedosažitelný.
Brzy po zveřejnění jejího textu v prvním lednovém týdnu roku 1977 se o Chartě dozvěděli také v Rakousku. Již 28. ledna tehdejší kancléř spolkové republiky Rakouska Bruno Kreisky oficiálně prohlásil, že každý signatář je v zemi vítán. Celkově šlo o okolo čtyři sta osob včetně rodinných příslušníků.
Chartistům, kteří do Vídně teprve přijížděli, pomáhala také Zuzana Brikcius. Chodila s nimi po úřadech či k lékařům. Živila se především překládáním a zpracováváním dotazníků pro Svobodnou Evropu.
Zítra to bude 31 let, kdy projevy nesouhlasu s tehdejším komunistickým režimem vyústily až do demonstrací, které započaly sametovou revoluci. Díky ní se Československo v dalším roce mohlo probudit do demokratizující se společnosti.
Poslechněte si dnes večer, jak na převratný listopad 89 vzpomíná Zuzana Brikcius – mimo jiné také členka Greenpeace – a její manžel básník, výtvarník a esejista Evžen Brikcius.
V aktuálním magazínu Rádia Dráťák uslyšíte signatářku Charty 77 Zuzanu Brikcius. Pořadem Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy a pozvánky připravila Katarína Ugróczi.
Zuzana Brikcius bude hostem Dráťáku také příští pondělí. Hovořit bude mimo jiné o výstavě „Příběh Charty 77. Umění a protestní hnutí“. Je autorkou a kurátorkou její české části. Minulý rok slavila výstava svůj úspěch v Muzeu historie města Lipska. Jinou výstavu s názvem „Nezlomní – Od Franze Kafky po sametovou revoluci“ s díly perzekvovaných výtvarníků – její o něco pozměněnou verzi – chystá Brikcius příští rok představit vídeňskému publiku.