Rádio Dráťák Magazín

Slovanská Beseda mostem hájícím menšiny

„Měl by nabídnout něco nového, co by jak slovenské, tak české menšině mohlo do budoucnosti pomoci, ať už k většímu politickému, společenskému, kulturnímu přehledu, ale hlavně i k prosazení určitých politických záležitostí, které nás pořád ještě trošku brzdí – jako například zlepšení finanční situace českého a slovenského školství v Rakousku,“ vypráví Mojmír Stránský, předseda nově obnoveného vídeňského spolku.

Rádio Dráťák Magazín

24.8.2020 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Není to tak dávno, co se svěžím životním elánem úspěšně vykročily do své nové a aktivní etapy tradiční vídeňské menšinové spolky jako je Lumír nebo Akademický spolek. Do centra menšinového dění se v současnosti probouzí další – Slovanská Beseda v čele s historikem a pedagogem Mojmírem Stránským. Angažovat se v obnovení tohoto spolku začal na popud také historičky Vlasty Valešové. Byla to právě ona, kdo se snažil jeho restart vážně prosadit.

Mojmir Stransky Slovanska Beseda
orf | pavla rašnerová
„Slovanská beseda by měla být v budoucnosti znovu mostem, kde by všichni, co se zajímají o menšinovou problematiku, měli v rámci besed možnost si vyměňovat své názory“ | předseda Slovanské Besedy Mojmír Stránský

„Rád bych navázal na médium, které začala používat Hana Herdová z Vídeňských svobodných listů. Je to forma besed, které bychom chtěli obnovit. V rámci nich spolupracujeme již jak s Vídeňskými svobodnými listy, s Českým srdcem, tak také s Akademickým spolkem. Cílem by bylo mít platformu, kde by byly možné diskuzní kroužky čili besedy se zajímavými osobnostmi, které mají co dočinění s českou a slovenskou Vídní nebo přinášejí zajímavý pohled na menšiny jako takové. Ve Vídni se nabízí spolupracovat dále například i s polsky mluvící menšinou nebo klidně i chorvatskou či maďarskou,“ vypráví Mojmír Stránský, od roku 2018 předseda spolku Slovanské Besedy.

Spolupráce slovanských národů v době policejního státu

Donátory spolku byli v jeho počátcích především přední zástupci slovanské šlechty z řad Czerninů, Harrachů, Schwarzenbergů, Kinských či Czartoryskich a Lubomirskich.

Název Slovanská Beseda vzniká v době, kdy bylo slovanství bráno jako součást politického boje. O Rakouské monarchii v polovině 19. století, v době neoabsolutistického státu, se dá hovořit jako o policejním státě. V roce 1859 každopádně získává novou ústavu, čímž se mohou menšiny začít organizovat. Ze začátku jde ale spíše o kroužky než o registrované spolky. „Toto podhoubí vede k tomu, že v 60. letech 19. století začínají spolu spolupracovat různé kruhy šlechticů, podnikatelů, úředníků, politiků a lékařů, kteří se chtějí zasadit o to, aby ve Vídni bylo možné se dostat ke kvalitním novinám, celkově literatuře, která je psána i v těch jazycích monarchie, které ve Vídni byly v rámci kulturní scény málo zastoupeny,“ hovoří dále Stránský.

Rok 1865 je rokem založení Slovanské Besedy. Spolek je vnímán jako pokus o spolupráci všech slovanských národů v rámci Rakouské monarchie. O dva roky později ale dochází k jejímu rozdělení a vzniká duální rakousko-uherský systém, čímž Slovanská Beseda ztrácí své z velké části chorvatské a srbské členy. V té době se zároveň rodí i nový spolkový zákon, umožňující formování nových spolků, což s sebou pochopitelně přináší další ztráty členů, ale i finanční problémy. Situace se ale zanedlouho obrací.

Mojmir Stransky Slovanska Beseda
orf | pavla rašnerová

„Spolek se transformuje tím, že potom do Vídně začínají přicházet důležití zástupci českého politického a kulturního života. Mezi politiky je to například Pražák. Později jsou důležitými podporovateli spolku historik Palacký či podnikatel Josef Hlávka, a tím se Slovanská Beseda dostává do lepší finanční situace. Své nejlepší období zažívá mezi lety 1880 a 1914, kdy se hodně angažuje a život se demokratizuje. Nikdy nešlo o vytvoření vlastní bubliny, ale o prosazení co největších práv pro menšiny, které nebyly brány jako autochtonně vídeňské, v té době dolnorakouské,“ popisuje historik Mojmír Stránský dobu rozkvětu Slovanské Besedy.

Český dům | Útočiště slovanského obyvatelstva

Oficiálně sice první světová válka zastavuje činnosti spolku, ale neoficiálně jsou prostory Slovanské Besedy v Drachengasse využívány jako „bezpečný úkryt“, kde se mohla scházet a svobodně mluvit jak česká a slovenská, tak také slovinská menšina, jelikož v hledáčku tehdejšího policejního ředitelství bylo slovanské obyvatelstvo viděno jako skupina možných zrádců.

„Po roce 1918, po vyrovnání vztahů s rakouským státem, byla Slovanská Beseda organizátorem, koordinačním prvkem a mostem mezi Rakouskem a Československem,“ hovoří Stránský k novému začátku spolku po skončení války.

Věra Gregorová | Hotel Post | Rádio Dráťák | 7.8.2017

Pro národnostní menšiny fatální 40. roky 20. století

Další nelehkou etapou existence Slovanské Besedy je druhá světová válka, během které je česko-slovenský spolkový život radikálně potlačován. Znovu je to Český dům, dnes Hotel Pošta, kde lidé z menšiny nacházejí útočiště.

Válka sice končí, ale menšinový život se i dále nachází na tenkém ledě. Se vznikem repatriační kanceláře přichází spolek a celkově celá menšina o další cenné příslušníky. Místo po vyhnaném německy mluvícím obyvatelstvu v Československu mělo být osídleno mimo jinými i vídeňskými Čechy.

Dále je to v Československu rok 1948, který způsobí oběma menšinám ve Vídni velkou ránu. Převzetí moci komunistickou stranou nastolí nelehkou otázku, zda s novým socialistickým státem spolupracovat či nikoliv.

K tomu celou situaci ještě ztěžuje fakt, že je samo Rakousko až do roku 1955 obsazeným státem a do té doby i sovětská politika tu hraje velkou roli.

Mojmir Stransky Slovanska Beseda
orf | pavla rašnerová
Na Institutu východoevropských studií Vídeňské univerzity se Mojmír Stránský zabývá zkoumáním transformace napříč demokratickými a státně socialistickými státy především středo-východoevropského prostoru v průběhu 20. a na začátku 21. století

Slovanská Beseda na přelomu nového tisíciletí

„Slovanská Beseda se v průběhu 80. a 90. let snaží spolupracovat s aktivnějšími částmi menšiny. Zde bych rád jmenoval Akademický spolek a jeho předsedu Otu Češku. Dále je to rodina Kalousků, která Besedu aktivně udržovala. Teprve s příchodem Evropské unie a otevření hranic se menšinová situace začíná zlepšovat,“ říká současný předseda Slovanské Besedy Mojmír Stránský.

Podle jeho slov otevírání menšiny trvalo o něco déle než bylo potřeba, a proto se i samotný restart spolku daří po krůčcích.

Na kus řeči se senátorem Tomášem Czernínem
Sobota 17. října, 17:00 hod.
Slovanská beseda, Drachengasse 3, 1010 Vídeň

Cesta historika a pedagoga Mojmíra Stránského do Rakouska

Mojmír Stránský v roce 1983 ve svých 13 letech spolu se svou rodinou emigroval přes Jugoslávii do Rakouska. Na škole Komenského absolvoval poslední ročník základního vzdělání a dnes na bilingvním reálném gymnáziu v Schützengasse vyučuje dějepis. Vedle poslání učitele je také univerzitním asistentem na Institutu východoevropských studií Vídeňské univerzity, na které vystudoval mimo jiné dějiny východní Evropy.

Slovanská Beseda | Verteidigende Brücke der Volksgruppen

V aktuálním magazínu Rádio Dráťák uslyšíte Mojmíra Stránského. Bude vyprávět nejen o historii Slovanské Besedy, ale také o jejích vizích. Pořadem Vás provede Pavla Rašnerová. Zprávy připravila Tereza Chaloupková.