Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová
orf | pavla rašnerová
Rádio Dráťák Magazín

Kateřina Čapková | „Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích“

„Poválečné období není jen o tom, že většina Židů byla usmrcena během holokaustu, ale je i o imigraci. Přicházejí noví židovští migranti, a to především z Podkarpatské Rusi a z východního Slovenska,“ vypráví pražská historička Kateřina Čapková, která se v rámci nedávno vydané publikace ujala kapitoly o dějinách Židů po druhé světové válce.

Rádio Dráťák Magazín

23.3.2020 | 21:10 | Radio Burgenland Livestream

Její několikaletý výzkum židovských obcí v pohraničních oblastech bývalých Sudet a také polského Dolního Slezska tak zásadně ovlivnil dnešní pohled na dobu, kdy se Evropa a potažmo celý svět po jednom z největších zločinů, páchaných lidmi na lidech, znovu stavěl na nohy.

„Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern“
Kateřina Čapková | Hillel J. Kieval (Hg.)
Göttingen | Vandenhoeck & Ruprecht | leden 2020

Čapková se jak spolupodílela na autorství nové publikace „Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern“, tak je společně s americkým historikem Hillelem J. Kievalem také její vydavatelkou.

Dílo na svých více jak 400 stranách v sedmi kapitolách mapuje židovské dějiny od raného novověku po současnost. K jejímu sepsání se sešlo celkem devět vědkyň a vědců z pěti zemí. Velmi bohatě je doplněno také o ilustrace a různé mapy. Co se názvu týče, autoři chtěli zdůraznit, že v odlišných dobách existovala i jiná důležitá místa židovského života než jen Praha, která mnohé napadne. Byl to právě například i Mikulov, který více jak několik století neodmyslitelné tvořil významné náboženské centrum.

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová

V popředí této vědecké práce stojí jak kontakty židovského obyvatelstva se svými nežidovskými sousedy, stejně tak pohled do provincie a dále za hranice regionu. Výsledkem je poznání, že přítomnost židovského obyvatelstva v českých zemích byla integrální a neoddělitelnou součástí vývoje střední Evropy.
Wiener Wiesenthal Institut

Vídeňský Wiesenthalův institut pro výzkum holocaustu zprostředkoval prezentaci této publikace koncem ledna hned vedle svého sídla, a sice ve velmi milém prostředí knihkupectví Singer am Rabensteig, ve spolupráci s mnichovským Výzkumným ústavem pro dějiny Česka a Slovenska Collegium Carolinum.

Publikace nahlížející na dějiny Židů jiným než klasickým směrem

Důvodů k napsání novějších dějin Židů v českých zemích bylo hned několik. Podle slov Čapkové pocházela drtivá většina historických přehledů o Židech ještě z období studené války. I když by se našly i takové, které byly publikovány na počátku 90. let, stále šlo o dějiny psané ještě v 80. letech. Je proto pochopitelné, že již bylo načase dát dohromady publikaci, která vznikala jak moderním, tak evropským přístupem.

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová
Zleva u stolů: Lisa Silverman | Vídeňský Wiesenthalův institut pro výzkum holocaustu/ Univerzita Wisconsin Milwaukee, Martina Niedhammer | Univerzita Ludwig-Maximilians v Mnichově/ Collegium Carolinum v Mnichově, Kateřina Čapková | Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ines Koeltzsch | Vídeň/ Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR v Praze

Důležité je neopomenout ani to, jak byly židovské dějiny dříve vůbec psány. Dalším důvodem autorského týmu, proč se tuto publikaci snažil pojmout jinak, byl fakt, že dříve bylo na dějiny Židů pohlíženo především z pozice státní správy, jak zdůrazňuje Čapková: „Dějiny Židů byly v mnoha publikacích psány jako státní politika vůči Židům a to se týká také romských dějin. Politika vůči této menšině je považována za její dějiny. Tímto hodně problematickým pohledem často přejímáme velice předsudečné vidění těchto skupin obyvatel skrze dokumenty státní provenience.“

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová
Historičky Martina Niedhammer a Kateřina Čapková

Blízký vztah jak židovské, tak romské kultuře

Kateřina Čapková vystudovala v Praze historii a germanistiku. Ač sama nepochází z židovské rodiny, nýbrž z evangelické, začala se během studií záhy židovským dějinám věnovat.

Na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, na kterém je v současnosti činná, nebylo nikoho, kdo by se věnoval romským dějinám a kultuře, a proto se rozhodla to změnit. V roce 2016 svolala do Prahy několik klíčových badatelů z celého světa a spolu tak založili Pražské fórum pro romské dějiny.
Jednou za dva roky pořádají mezinárodní konference či workshopy a chtějí se tak stát platformou pro všechny, kteří romské dějiny studují nebo je jejich kultura zajímá.
„Záleží nám na tom reflektovat dějiny nestereotypně a především z pohledu samotných Romů,“ říká Čapková.

Čapkové a také jejím kolegyním a kolegům během práce na publikaci „Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern“, která vyšla letos v lednu v německém nakladatelství Vandenhoeck & Ruprecht, leželo velmi na srdci, aby dějiny Židů byly reflektovány samotnými Židy, tedy jejich perspektivou, a proto autorky a autoři v naprosté většině vybírali v přední řadě historické prameny pocházející z pera Židů anebo to byli přímo oni, kdo je reprodukovali.

Dále bylo pro autorský tým nevyhnutné „ukázat české země jako integrální součást střední Evropy a to, že migrace se zdaleka neomezovala jen na vnitřní migraci, ale že existovaly naprosto klíčové vztahy především k Vídni, což se týkalo moravského, ale i jihočeského židovského obyvatelstva,“ hovoří spoluautorka Kateřina Čapková. Migrace se ale vztahovala i na vzdálenější místa jak například na Německo či Polsko, a sice na významná židovská centra – USA a Izrael, kam se Židé často stěhovali.

Československo útočištěm Židů z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska

Důvody Židů k opuštění dřívějších domovů a vyhledání nového bezpečného místa pro život v poválečném Československu byly odlišné. Ti z Podkarpatské Rusi se chtěli vymanit z anexe Sovětským svazem, na druhé straně Židé z východního Slovenska se obávali silného antisemitismu, který tam byl, jak říká Čapková, mnohem znatelnější než v českých zemích.

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová

Čapková doplňuje neucelenou představu o Židech v poválečném období

Když přijde řeč na Židy v poválečných zemích, tak panuje neucelená představa o tom, že jejich dějiny sestávaly z asimilace a ze sekulárního židovství. Dále je známé, že Židé tvořili podstatnou součást československé intelektuální elity a že například mnoho lidí, pocházejících z židovských rodin, podporovali signatářky a signatáře Charty 77.

„K této části příběhu mi přišlo důležité přidat ještě tu další, a tou jsou právě dějiny obcí v pohraničí. Tehdy nově příchozí Židé překvapivě přinesli do tamních oblastí náboženské tradice, které tam byly úplně neznámé až do poválečné doby. Paradoxem bylo, že až po holokaustu má židovská komunita obce, pohraničí, které jsou vedeny podle chasidského, velmi ortodoxního ritu, což je naprosto nevídaná věc v tomto regionu,“ popisuje Kateřina Čapková Židy, jejímiž kořeny nekolovala česká kultura, jak to bylo u těch pražských. Mezi sebou mluvili převážně svým mateřským jazykem čili jidiš nebo maďarsky, slovensky či rumunsky. Čapková dodává, že čeština byla u nich teprve až na několikátém místě.

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová
Zleva: historičky Lisa Silverman, Martina Niedhammer, Kateřina Čapková a Ines Koeltzsch

Další vývoj nově vzniknuvších židovských komunit

„Dovoluji si říct, že opravdu vzkvétaly. Byla to velice živá centra v protikladu k tomu, o čem ve svých vzpomínkách mluví mnozí Židé právě z Prahy či sekulárnějších kruhů, kteří se o svém židovství doslechli náhodou nebo si všimli, že nemají žádnou babičku nebo dědečka. U ortodoxních rodin to bylo jiné, tam byly děti již od narození vychovávány v ortodoxním stylu,“ vyjadřuje se Čapková k dalšímu vývoji židovských komunit v hraničních oblastech bývalého Československa.

Ve snaze obnovit komunitu a také jí v Evropě zajistit budoucnost, docházelo i mezi Židy pochopitelně k populační explozi. I když mnohé rodiny v Československu zůstaly, plno jich tuto zemi v 60. letech, nejpozději v roce 1968 opustilo. I když následující desetiletí byly židovské obce výrazně oslabené, Čapková uvádí, že v současnosti bychom v České republice našli židovských obcí deset a právě polovina z nich jsou ty z pohraničí, „která za své přežití vděčí podkarpatským Židům.“

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová

Naches Trio hudebně doprovodilo program v židovském knihkupectví Singer

Během večera zazněly také jímavé a hloubavé melodie česko-německého instrumentálního tria, inspirované klezmer a jidiš hudbou původem z východní Evropy.

V aktuálním vysílání Rádia Dráťák se můžete těšit na malou ukázku jejich tvorby.

Kateřina Čapková – Mezi Prahou a Mikulovem. Židé v českých zemích/ Katerina Capkova Zwischen Prag und Nikolsburg. Jüdisches Leben in den böhmischen Ländern
orf | pavla rašnerová
Zleva: Tereza Rejšková | housle, Jonathan Jura | klávesy a Jeannine Jura | klarinet

Další magazín Rádio Dráťák začíná jako každé jiné pondělí v 21:10 na Radiu Burgenland. Srdečné díky Janě Stárkové z VWI za zprostředkování rozhovoru s hostem Kateřinou Čapkovou.