Kateřina Šedá | Projekty nedělám proto, aby se líbily, snažím se změnit chování lidí

Umění už dávno nepatří jen do galerií, i když Kateřina Šedá se jim nutně nevyhýbá. Vystavovala například v Tate Modern v Londýně, kam živě přenášela projekt „Od nevidím do nevidím“. Osmdesát obyvatel Bedřichovic mělo ve vymezeném prostoru, který se živě v poměru 1:1 přenášel do galerie v Londýně, dělat to, co dělají ve svém běžném dni – zametat, pracovat na zahradě, jezdit na kole, opalovat se…a osmdesát britských výtvarníku se na druhé straně snažilo tento běžný den nějak uchopit.

Koncept běžného dne a normálního života se promítnul i do projektu UNES-CO, který uspořádala Kateřina Šedá v roce 2018 v Českém Krumlově a který přijela nyní speciální výstavou představit do Českého centra ve Vídni.

Sídlo firmy UNES-CO v Českém centru ve Vídni

Po příchodu do Českého centra vás uvítá logo firmy Unes-co, které má symbolizovat problematiku míst, která jsou na seznamu světových památek UNESCO. Má totiž upozornit na to, CO všechno jsou ona místa ještě schopna UNÉSt. Masový turismus, vyvlastnění města a přenechání veřejných prostor v centru výnosnému turistickému byznysu. Ale co když takový byznys ve svém důsledku tak přínosný není? Ve městě nikdo bydlet nechce a vlastně ani nemůže.

Fotostrecke mit 14 Bildern

S myšlenkou jak složité je vést v turisticky exponovaných místech normální život si hraje umělkyně Kateřina Šedá. Původně pro architektonické bienále v Benátkách navrhla proto sídlo fiktivní firmy UNES-CO, která zaměstnává lidi a nechává je pracovat tak, že provozují v místech jako je třeba Český Krumlov normální život; buď na částečný, nebo i na plný úvazek.

Stejně jako má celosvětová organizace UNESCO za cíl ochranu světového kulturního a přírodního dědictví, má umělecký projekt UNES-CO Kateřiny Šedé za cíl udržet normální život v turisticky exponovaných místech. A stejně jako má UNESCO seznam památek světového dědictví, má UNES-CO seznam ohrožených činností, které by bez patřičné protekce mohly za krátkou dobu z center měst úplně vymizet. Třeba jako vynášení odpadků, věšení prádla nebo prostě jen lelkování. „Krumlovští mají stezky kudy chodit, aby se co možná nejlíp vyhli turistům. Někteří dokonce uvádějí, že se turistům dívají do očí jen když platí,“ vysvětluje do absurdna dohnanou situaci v Českém Krumlově Kateřina Šedá.

Výstava, kterou nyní nabízí České centrum ve Vídni, tak mapuje období a i příběhy a zkušenosti lidí, kteří se nechali Kateřinou Šedou a firmou UNES-CO „najmout“ a jeli do Českého Krumlova odvádět těžkou práci – žít v centru normální život. Kulisy oněch obydlí vám v galerii Českého centra přiblíží atmosféru, ale i skutečné krumlovské ulice.

Ač by se mohlo zdát, že Kateřna Šedá se zabývá výhradně konceptem turismu, není tomu tak. I když ještě jeden její nedávný umělecký projekt tématizoval proměnu míst v době globálního turismu, cenově dostupného stále širším masám. Na norském souostroví Lofoty za polárním kruhem zorganizovala projekt NĚCO ZA NĚCO. Turisté za pobyt v karavanu neplatili, ale odpracovali si ho pomocí místním.

„Projekty nedělám proto, aby se líbily, snažím se změnit chování lidí,“ říká v rozhovoru pro Rádio Dráťák Kateřina Šedá, kterou Rakousko ocenilo už v roce 2003 cenou Essl Award za projekt „Nic tam není“. V něm se Šedá zaměřila na koordinaci společných aktivit obyvatel jedné vesnice, kteří tvrdili, že „se u nich nic neděje“. Pomocí společenské hry pro dospělé je přiměla, aby svoje činnosti prováděli synchronizovaně ve stejný čas.

Tak jako i u jiných projektů není neobvyklé, že akce, které Kateřina Šedá v daném místě iniciovala, přetrvávají a běží dál i bez její účasti.

Pro překvapivý příměr vyloučené lokality a Českého Krumlova si Kateřina Šedá vybrala brněnskou čtvrť Cejl, někdy taky nazývaný brněnský Bronx. Tuhle vyloučenou lokalitu, která se se vyznačuje převážně romským obyvatelstvem a zvláštním přístupem Brňanů k této centrálně položené části města, zná totiž velmi dobře. Za průvodce brněnským Bronxem z roku 2017 pojatým velmi netradičně dostala Kateřina Šedá Magnesii literu za publicistiku. Obsáhlý svazek Brnox přináší výsledky několikaletého zkoumání brněnské čtvrti a jak jinak než zachycení normálního života.

„Mně to téma zajímá určitě od malička. Myslím, že taky proto, že jsem vyrostla na periferii v rodině, která nemá žádný umělecký kontext. Takže ta normálnost a normální život byl skloňován od dětství. Rodiče mi vždycky říkali, ať něco nedělám, že to je divný, že to není normální. Jenže kde jsou vlastně hranice toho, jak se normálně chovat? Co si pod tím představit? Nejde jen o normální život, ale i o ten pojem normálnosti,“ přibližuje Kateřina Šedá.

V dohledné době ji čekají i dva projekty v Rakousku, jeden v rámci tradičních Wiener Festwochen, kde se bude věnovat jedné konkrétní vídeňské čtvrti. A druhým projektem je veřejná realizace zahrady v domově důchodců. Pod názvem „Herzlich Willkommen“ připravuje návrh zahrady v domově důchodců postihnutých demencí, s atrapami jejich rodných domů jako krmítek pro ptáky.

Rozhovor s Kateřinou Šedou a bližší vyprávění o projektu UNES-CO v Českém Krumlově si můžete pustit dnes večer na Radiu Burgenland. Rádio Dráťák magazín začíná ve 21:10. Interview připravila Tereza Chaloupková. Pravidelnými novinkami vás provede Pavla Rašnerová.

Výstava UNES-CO potrvá v Českém centru ve Vídni ještě do 27. března. Pokud si ji chcete prohlédnout, doporučujeme si na to vymezit více času, abyste si mohli vše v klidu pročíst. České centrum najdete na adrese Herrengasse 17 v prvním vídeňském okrese.